Blogosvět.cz logoBlogosvět.cz logo

Budoucnost patří těm, kdo si dokonale osvojí AI nástroje. Nebo ne?

Umělá inteligence a budoucnost práce

Nedávno jsem se zúčastnil online školení na moderní AI nástroje založené na generativní AI (ChatGPT, Copilot, Midjourney atd. — dále též gen-AI nástroje). Školením se jako červená nit táhlo přesvědčení, že kdo se tyto nástroje rychle nenaučí používat, bude za chvíli stát opodál. Pokud ho vůbec někdo zaměstná. Určitě už jste to taky slyšeli: budoucnost (ne)práce je o tom, že „se buď s AI naučíte pracovat, nebo jí budete nahrazeni“. Já s tímto názorem spíše nesouhlasím, než souhlasím. Bude to, domnívám se, o poznání složitější.


Začněme od toho, že „umět používat AI“ bude znamenat odlišné věci v různých odvětvích. Individuální AI nástroje, tzn. různé gen-AI appky zefektivňující pracovní činnosti jednotlivce, jsou a zřejmě i dlouho budou aplikovatelné jen na kancelářskou práci. To není málo, protože to zahrnuje široké spektrum činností, od tvorby digitálního obsahu, přes překlady, vědecké rešerše, programování, tvorbu prezentací, až po plánování služebních cest či retušování fotek. Ale pořád to pokrývá jen část pracovního trhu, totiž centrály velkých korporací (banky, pojišťovny, tel. operátoři), jejich dodavatele (konzultační, auditní a IT firmy), podnikatele v digitálních profesích (copywritery, novináře, grafiky, lektory online kurzů nebo influencery), úředníky a možná, částečně, učitele, vědce a právníky.

Zbytek trhu se bude chovat jinak. Pokud pracujete v maloobchodě, zemědělství, výrobě, stavebnictví, zdravotnictví, dopravě aj., ChatGPT a kol. moc neupotřebíte. I tato odvětví se budou proměňovat, ale spíše skrze celofiremní AI řešení integrovaná přímo do ERP systémů. Zatímco rentgenologové se budou muset naučit pracovat s AI diagnostickými nástroji a chovatelé krav ovládat speciální AI appky monitorující chování krav, řidiče metra možná—za ne úplně odhadnutelnou dobu— nahradí autonomní strojvůdce. A nic s tím neudělají.

Jinými slovy, mimo korporace a digi profese můžete být klidu: neznalost ChatGPT a Midjourney vaši budoucnost rozhodně neohrozí. Ale ani v korporacích a digi profesích není budoucnost práce jednoznačně spjatá s gen-AI nástroji. Respektive, nelze říct, že by ovládnutí těchto nástrojů představovalo pro budoucnost nějakou zvláštní konkurenční výhodu.

Nástroje generativní AI jsou totiž značně primitivní. Používat ChatGPT k překládání textů, psaní mailů, sumarizaci delších pasáží a získávání informací zvládne bez výjimky každý, včetně dětí. Osvojit si pokročilejší prompty, multimodální použití nebo vytváření specializovaných ChatGPT asistentů je záležitost na pár dní. Naučit se dobře pracovat s Midjourney trvá déle, ale pořád se to můžete naučit z pohodlí domova, zadarmo, z Youtube. Nemluvě o tom, že dnes už existuje ChatGPT asistent, který vám s tvorbou pokročilých promptů do Midjourney pomůže, a takové pomůcky budou dále přibývat.

Ostatně ještě před rokem se mělo za to, že vznikne nová profese tzv. prompt inženýra, který jediný bude specialista na to, jak generativní AI správně používat. Brzy se ukázalo, že prompt inženýrem může být s trochou snahy každý a tak tato profese tak zanikla dříve, než vůbec spatřila světlo světa.

Všechno podle mě nasvědčuje tomu, že zvládnutí generativní AI se brzo dostane na roveň zvládnutí B2 angličtiny nebo umění psát na klávesnici všemi deseti. Zaměstnavatelé budou mlčky předpokládat, že používat gen-AI nástroje v práci ke zvýšení osobní produktivity umí každý. Bez výjimky. A pokud by to náhodou někdo neuměl, rychle se to naučí.

Čím masivněji se tyto nástroje budou používat a čím více lidí to s nimi bude umět, tím větším diferenciátorem bude v práci to, co se s jejich pomocí zefektivnit nedá. Když všechny account manažerky dokážou s pomocí ChatGPT vyfiknout za pár minut email v business angličtině na úrovni rodilého mluvčího, co bude v budoucnosti odlišovat špičkovou account manažerku od průměrné? To, s čím ChatGPT nepomůže: empatie, schopnost týmové spolupráce, vysoká úroveň sebeřízení, příjemná ústní komunikace, vstřícnost, odolnost proti stresu apod.

Bude to jako s dědičností. Čím více srovnáme ve společnosti podmínky tak, aby všichni měli stejné šance, tím více vzroste vliv vrozených předpokladů a talentů. Čím více se srovnají na trhu práce podmínky díky generativní AI, tím větší roli budou hrát „měkké dovednosti", a tím důležitější budou ty nejhůře osvojitelné z nich.

To ale platí hlavně pro korporace. V tvůrčích digi profesích bude vývoj jiný. Pro copywritera nebo designéra firemních log, domnívám se, je už dnes perfektní zvládnutí Dall-E nebo Midjourney klíčové. Skutečně je velký rozdíl mezi někým, kdo umí pár základních promptů a někým, kdo umí naplno využít i ty nejskrytější možnosti gen-AI nástrojů. Ale to vydrží jen nějakou omezenou dobu, než se vynoří další inovace, např. zadávání promptů skrze hlas nebo pokročilejší prompt AI asistenti.

Digitální tvůrci budou ale čelit jiným problémům. Napřed přijde vyostření konkurence. Nadšení ze zvýšené produktivity, které mezi podcastery a online lektory vidím, vezme, bojím se, postupně za své.

Je pravda, že digitální tvůrci už dnes nejsou limitováni lokálním trhem, protože generativní AI umožňuje, skoro bez námahy, vytvářet velmi slušné jazykové mutace podcastů, blogů a videí. Na vzestupu jsou digitální avatáři, kterým podstrčíte transkript nějakého videokurzu v češtině, a oni ho odvypráví, i s patřičnou mimikou a gestikulací, třeba v japonštině. Takto si může, teoreticky, šikovný lektor svůj kurzík naškálovat a prodávat ho za dolárky (vlastně jeny :-), v době, kdy si vesele užívá potápění v Egyptě.

Jenže jsou tu dva háčky. Generativní AI stále ještě není dokonalá: rozdíl mezi videokurzem vedeným rodilým Japoncem, který disponuje znalostí místní kultury, politiky a humoru, a původně českým kurzem šroubovaně odrecitovaným prkenným digitálním avatárem, je stále propastný. Ale buďme optimisté, a připusťme, že se tento rozdíl za pár měsíců úplně vymizí. Co pak? Globální trh je jen jeden. Kdo zabrání japonským lektorům, aby začali válcovat český trh obdobně jako naši lektoři plánují válcovat ten japonský?

Toto povede v blízké budoucnosti k daleko ostřejšímu konkurenčnímu boji. A pak přijde další rána: všichni začnou produkovat řádově více digitálního obsahu. Už dnes firmy plánují, jak s generativní AI naškálují tvorbu marketingových bannerů a zrychlí překlady informačních a podpůrných materiálů (např. návodů k použití nebo detailních popisů produktů). Až se rozjede plně automatizovaná tvorba AI video streamů, budou jich velké mediální domy (ale i třeba i online prodejci) schopni vyprodukovat skoro neomezené množství. Totéž bude platit o blozích. Jenže kdo to všechno bude číst, poslouchat a sledovat? Kdo si koupí placené kurzy, když jich bude 10x tolik, jako dnes? Kdo bude koukat na beauty streamy, když se v nich budou sociální sítě topit?

Už teď je většina lidí tak informačně zahlcena, že čte s bídou titulky v mainstreamových médiích. Generativní AI má potenciál to zhoršit o řád. Nastanou závody ve zbrojení „v bledě modrém“. Kdo v těchto závodech vyhraje? Nemyslím si, že by to byli ti, kdož budou nejlepší v používání posledních AI vychytávek. Vyhrají ti, kdo najdou způsob, jak z tohoto boje vystoupit. Kdo najdou způsob, jak si i bez AI najít svou tržní niku, zaujmout a královsky se uživit.

Ve finále to potvrzuje to, co jsem psal výše o korporacích. Konkurenční výhodou budoucnosti nebude dokonalé zvládnutí AI, konkurenční výhodou bude to, co leží na úplně opačném pólu lidských dovedností. Budoucnost i v digi profesích bude patřit lidem, kteří budou schopni skutečně kreativně myslet a kteří dokáží produkovat originální, neopakovatelný obsah. A kteří za účelem jeho produkce dokážou nejlépe spolupracovat. Tedy lidem, kteří budou skutečně a hluboce sami sebou. I tito lidé si budou umět, tam kde to bude vhodné, pomoci AI. Byli by hloupí, kdyby to nedělali. Ale nebudou se na tom nijak točit, protože použít AI pro ně bude jako použít kartáček na zuby.