Ani v Izraeli nemá vláda většinovou podporu
Situace jinde
Oponenti současné české vlády, k nimž patří i exprezident Miloš Zeman, rádi argumentují rekordní neoblíbeností kabinetu, jak je zřejmé z demoskopických průzkumů.
Mají pravdu. Například podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění z dubna-května 2024 je rozhodně nebo spíše nespokojeno s činností vlády 77 procent responentů, spíše či rozhodně spokojeno 18 procent a 5 procent neví.
Zdroj:
Z pohledu vládního establishmentu jsou to čísla nelichotivá a odpůrci Fialova týmu s nimi rádi operují, viz Zemanův svatoštěpánský vánoční projev na CNN Prima News. Jak jsou na tom ale jinde?
Zemí, kterou sleduji podrobněji, je Izrael. Shodou okolností web listu The Jerusalem Post publikoval 29. prosince 2024 výsledky nejnovějšího izraelského průzkumu v článku »Two years later: 64% of Israeli public rate gov't's performance as 'not good'«.
Odkaz:
https://www.jpost.com/israel-news/article-835311
Hned v úvodu se dozvídáme, jak izraelská veřejnost hodnotí výkon vlády dvou letech ve funkci; pravicový kabinet Benjamina Netanjahu byl zformován 22. prosince 2022. Ani tam nejsou výsledky pro premiéra a spol. nikterak oslnivé:
48 procent …. celkkově špatný výkon
16 procent … ne tak dobrý
Negativně tedy vnímá počínání vlády 64 procent dotázaných. Objektivně dlužno dodat, že si kabinet polepšil, v rámci šetření mu v září 2024 dalo negativní známku 75 procent respondentů. Jak patrno, momentální nálady v ČR a v Izraeli, pokud jde vztah k vládě, se příliš neliší. Nespokojena je jasná nadpoloviční většina občanů.
Pokud jde o pozitivní vztah k Netanjahuovu kabinetu, výsledky jsou následující:
21 procent … dobrý výkon
9 procent … velmi dobrý výkon
Celkově tedy považuje počínání vlády jako zcela nebo spíše negativní 64 procent Izraelců oproti 30 procentům těch, kdo jsou s kabinetem spokojeni. Zbytek (6 procent) neví.
Kromě této otázky se ovšem výzkum, který provedla izraelská pobočka mezinárodní společnosti Kantar sídlící ve městě Givatajim u Tel Avivu, zabýval také vnitropolitickými záležitostmi a předvolebními preferencemi. Jednou z palčivých otázek je branná povinnost ultraortodoxních mladých mužů. Té se drtivá většina na základě dohodnutých výjimek úspěšně vyhýbá. Ne všichni občané státu jsou s tím ale srozuměni.
Výsledek šetření:
68 procent podporuje povinnou vojenskou službu pro všechny způsobilé
17 procent souhlasí s dosavadními výjimkami pro ultraortodoxní
15 procent je nerozhodnutých
Nachází-li se země v permanentním ohrožení, dokonce z několika front, a to Izrael je od samého počátku své existence, pak se jeví jako nemravné, když se nikoli nepodstatné části populace, která je schopná služby, povinnost bránit vlast netýká.
Také další dvě otázky souvisely s vojenskými záležitostmi. Možná poněkud překvapivě si 46 procent respondentů myslí, jak náčelník generálního štábu armády (generálporučík Herci Halevi), tak ředitel vnitřní tajné služby Šin Bet (Ronen Bar) by měli ze svých funkcí odejít, 28 procent se domnívá, že nikoli a 26 procent nemá na tuto záležitost jasný názor. Jasnou podporu veřejnosti, vyjádřenou většinou 77 procent, má záměr, aby analýza událostí ze 7. října 2023 byla svěřena státní vyšetřovací komisi, proti je pouze 9 procent a 14 procent není rozhodnutých.
Předvolební preference
Popisované šetření je zajímavé tím, že zkoumá, jak si u voličů vedou strany zastoupené v izraelském parlamentu (Knesetu) a také preference jedné partaje, která (zatím) neexistuje, ale má se za to, že by se zformovat mohla. Jde o uvažovanou stranu bývalého premiéra Naftaliho Benneta; zde ji tedy označme jako Bennetovu stranu. Ta by mohla volebními výsledky hodně zamíchat.
Jak tedy vypadají voličské preference, kdyby se volby konaly nyní?
Strany vládní koalice (aktuálně 68 mandátů ze 120)
Likud … 22 mandátů
Ultraortodoxní Šas … 10
Ultraortodoxní UTJ … 7
Ocma Jehudit … 8
Náboženští sionisté … do Knesetu by se nedostali
Nová naděje … do Knesetu by se nedostala
Celkem … 47 mandátů
Židovská opozice
Národní jednota … 10
Ješ Atid … 10
Jisrael Bejtejnu … 10
Demokraté … 9
Celkem … 39 mandátů
Bennettova strana … 24 mandátů
Arabská opozice
Hadaš-Taal … 5
Raam … 5
Balad … do Knesetu by se nedostala
Celkem … 10
Na tomto průzkumu jsou zajímavé tři momenty. 1. Ze sněmovny by vypadli náboženští sionisté ministra financí Becalela Smotriče i Nová naděje ministra zahraničí Gedeona Saara (bezpochyby také proto se hovoří o návratu Saara do Likudu, z něhož kdysi odešel). 2. Nynější vládní koalice by po volbách s takovýmto výsledkem ztratila parlamentní většinu. 3. Rozhodne-li se Bennett opět vstoupit do politiky, bude mít jeho formace i on sám velkou šanci hrát významnou roli při sestavování vlády, jejímž by mohl být premiérem. Variant je několik, zastavme se u jedné. Čistě středopravicová koalice bez ultraortodoxních, krajně pravicových stran a levice, a samozřejmě bez arabských partají, by mohla mít 66 až 76 mandátů:
Varianta A … Bennett + Likud + Národní jednota + Jisrael Bejtejnu … 66 mandátů.
Varianta B … Pokud by výše uvedené strany přizvaly centristickou Ješ Atid … 76 mandátů.
Jsou to všechno hypotetické modely, nicméně za jistých předpokladů nikoli zcela mimo realitu.
A protože tento článek publikuji na Silvestra 2024, přidám jako dlouholetý pozorovatel izraelského politického děním jedno osobní přání: aby Bennettova strana, bude z podstaty věci pravicová, v příštím občanském roce vznikla, měla avizovaný úspěch a pozitivně ovlivnila poměry na izraelské partajní scéně.