Asistent pro nevýchovu
Dopady rodičovského (ne)vedení
Mám to štěstí, že se můžu pravidelně bavit s paními ředitelkami různých mateřských škol a pozorovat tak mimo jiné i to, jak se různé společenské fenomény propisují do reality i u těch nejmenších. Jednou z takových novinek je, že pozice asistentů pedagogů v současnosti nepokrývají „jen“ psychická a mentální postižení, ale i rezignaci rodičů na socializaci dětí (výchovu). Takže realitou nově je i zaměstnávání asistentů z důvodu nevýchovy (pro nevýchovu).
Svého času byly děti často vedeny autoritářským způsobem a za nejlepší výchovný prostředek byla považována rákoska. Přesto, že alternativou takového škodlivého pojetí „péče“ je respektující, láskyplné, ale zásadové a důsledné vedení, nejlépe vlastním pozitivním příkladem, u mnoha líných rodičů vznikl protipól v podobě absence jakýchkoliv mantinelů nebo směrování. Podobná karikatura výchovy a stejný alibismus jako onehdy systém nekonečných zákazů a příkazů.
Vše postaveno na nesmyslném předpokladu, že dítě je nejen středobodem vesmíru, jehož kterýmkoliv projevům (rozuměj libovůli) je třeba se za všech okolností podřídit, ale vlastně hotovým člověkem, který dokáže sám vyhodnotit, co přesně chce. Tedy nelze jeho „rozvoj“ omezovat tak, že by se bránilo dávat jeho projevům volný průběh. Pokud dítě v první třídě prohlásí, že chce být fotbalistou, nemáme po něm chtít vstřebávání látky dějepisu, protože „ho nebude potřebovat“. Není ale přijatelné mu bránit ani v tom, když se rozhodne uprostřed hodiny vykřikovat nadávky „rozhodčímu“, protože má právo být „autentické“. („Ono to tak chce, nenechám ho semlít systémem, voe.“)
Nejde jen o to, že takovíto rodiče brání tomu, aby se jejich potomek stal respektovanou součástí společenství, oni mu absencí nastavení jakýchkoliv mantinelů nebo zprostředkování nějakého hodnotového kompasu paradoxně brání v tom, aby mohlo být samo sebou a šťastné, tak, že ví, kdo je. Současná epidemie pohlavní/genderové dysforie, která se k nám ze západu taky pomalu dostává, je typickým důsledkem pseudoliberální výchovy. Kvůli tomu, že rodiče sami nikdy nedospěli/bojují absurdním způsobem minulé bitvy/jsou prostě líní, dávají vzniknout generaci nešťastných dětí, kvůli kterým může být jednou nešťastná celá společnost.
Držím všem palce, aby se děti našly, aby těm, kdo napravují chyby jiných, nedošly síly, a všechno to pro nás nakonec skončilo šťastně.
Obrázek: Image by master1305 on Freepik