Centrální evidence válečných hrobů
Padli za nesmysly aneb "za vlast a za svobodu"
Slyšeli jste, že existuje Centrální evidence válečných hrobů? Že nevíte, co to je? Řeknu vám to. Ministerstvo obrany si zkrátka a jednoduše vede seznamy těch, které poslal stát někdy v historii na smrt. Trochu morbidní, ale současně zajímavé téma. Díky této evidenci si můžete snadno zjistit víc o lidech, kteří naprosto zbytečně položili život ve směšných hrátkách těch nahoře. Taky si můžete si uvědomit si, že ti, kdo zemřeli ve jménu národa, svobody, vlasti nebo jiné kojotiny, nebyli žádní drsní vojáci, ale úplně obyčejní lidé s obyčejným životem, obyčejnými problémy a obyčejnými radostmi. Lidé, kteří asi chtěli jen tak obyčejně a v klidu žít...
Napadlo mne evidenci projít poté, kdy jsem si v rámci cestování po Znojemsku vyfotila další z pomníků padlým.
V evidenci se dá najít mnohé. Záznam o každém jednom zbytečně popravénm vypadá takto:
Je to od státu roztomilé, ne? Sice vás nechal v nějaké nesmyslné válce vedené pro nic a za nic zavraždit jako mladého muže, ale zase máte zajištěnu věčnou památku na tomto světě, alespoň pokud jde o jeho online verzi. No neberte to. Je to přece tak dobrej obchod, když vám nevadí, jak nehorázně drzá v požadavcích je vaše protistrana.
P.S.: Můj praděda v databázi není, i když podle návrhu na prohlášení za mrtvého asi padl v bitvě na Visle.
Kdybych chtěla zjistit víc, musela bych pátrat v německých archivech. Je to ale úplně jedno, kde jsou informace o tom, že ho státy nechaly zabít, zaznamenány, protože domů se k manželce a malé dceři a ke svému úplně obyčejnému dělnickému životu prostě nevrátil. Zůstal jim jen ten poslední dopis a opravdu hodně starostí... jediné, co by mne zajímalo, proto je, proč je stát sakra nenechal na pokoji.