Francie po volbách

Na mysl mi přišel slogan míněný ve velké nadsázce, ale něco do sebe má. Tak dlouho jsme se obávali, že nám Karlovy Vary zaberou potomci vysídlených sudetských Němců, až byly plné Rusů.

Tak dlouho různí lidé strašili vítězstvím krajní pravice, až zvítězila (získala nejvíc hlasů) levice včetně té krajní. Z bláta do louže.

Macron se zachoval správně, když po volbách do europarlamentu vyhlásil volby do sněmovny národní, ale současně si tím nasadil do hlavy bolehlav. Inu, demokracie je úžasný vynález, ale má jednu nevýhodu. Dělá se s lidmi. Se všemi (dospělými a způsobilými). A lidé, jak praví lidová moudrost, jsou různé.

A tak tu máme báječný pat. Macronovci účelovou ad hoc spoluprací s levicí sice zatlačili lepenovce na třetí příčku, příslovečné „A“ se podařilo, ale co dál? Jak bude vypadat „B“? To v této chvíli (před polednem 8.7.) neví nikdo, možná ani sám Macron.

Varianty sestavit koalici sice existují, ale bude to extrémně komplikované. Z toho hlediska budeme svědky pozoruhodné lekce z praktické demokracie: jak se Macronovi tento rébus podaří vyřešit.

Jako stoupenec konzervativní pravice jsem samozřejmě rád, že Nová lidová fronta nezískala nadpoloviční většinu. Její levicový program je děsivý, propalestinská orientace hrůzostrašná. Souhlasím s tím, co jsem si přečetl v příspěvku místopředsedkyně ODS Evy Decroix na síti X (7. 7. 2024):

„Co je pro nás důležité po oznámení výsledku francouzských voleb pro zahraniční politiku, aby se povedlo: Udržení podpory Ukrajiny, posílení obrany, podpora jádra a udržení propalestinských nálad na uzdě.“

Realisticky ale dodává:

„To co se teď děje na Náměstí republiky budí obavy. Slaví to nejhrubší levicové promigrační a propalestinské křídlo. To bude nejvíce problematické i v budoucnu…“

Sdílím tyto obavy velice vážně.

Zatím je jisté jedno. Následující politická sezona ve Francii, potažmo v Evropě, rozhodně nebude okurková.