Ještě k Danuši N.
Způsob, jakým se kandidátka na funkci prezidenta postavila k aféře zahraničních doktorandů na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, nasvědčuje jejímu zásadnímu manažerskému selhání.
Karty jsou rozdány. Danuše N. v sobotu do druhého kola prezidentské volby nepostoupila. Jedním z důvodů, proč se tak stalo, může být i její nekonzistentní a rozporuplné vyjadřování ke kauze zahraničních doktorandů na Provozně ekonomické fakultě (PEF) Mendlovy univerzity v Brně (MENDELU), které univerzitě „dohazovaly“ dvě zahraniční zprostředkovatelské agentury na základě dohod, uzavřených, dle jejího tvrzení, bývalým děkanem Žufanem již v r. 2013.
Kandidátka na funkci prezidenta České republiky v předvolební kampani opakovaně ujišťovala veřejnost, že o celé věci nevěděla a nemohla vědět, neboť to prý bylo ve výhradní kompetenci děkana fakulty.
Takové povrchní vysvětlení snad může postačovat pouze skalním fanouškům bývalé rektorky, jejichž výraznou část tvořili jak zastánci genderové vyváženosti, tak zejména nemalá část juchajících mládežníků, postrádajících předlistopadové životní zkušenosti a nazírajících na současnost jednoduchou optikou bezbřehého liberalismu s vírou, že právě Danuše N. je zárukou jejich světlé budoucnosti.
Kritičtěji přemýšlející jedinci včetně autora se neubrání dojmu, že její rétorika zaváněla účelovostí a zjevnou snahou zamaskovat svoje očividné manažerské selhání. Přičemž právě ony zmiňované údajné manažerské zkušenosti byly jejím častým argumentem, kterým přesvědčovala veřejnost, že je dostatečně kvalifikovaná ke zvládnutí náročné prezidentské funkce i za situace, kdy za obzorem hřmí probíhající válečná bouře na Ukrajině a drastická inflace, tažená cenami energií, neúprosně ukrajuje naspořené finanční prostředky.
Nuže, v čem lze tedy konkrétně spatřovat slabá místa její argumentace?
Na svých webových stránkách, kde se představuje jako prezidentská kandidátka, uvádí, že o problému byla informována pracovníky PEF v lednu 2022. Poté prý neprodleně podnikla potřebná opatření, jejichž výsledkem bylo ukončení zprostředkovatelských smluv ze strany děkana PEF (smlouvy byly uzavřeny fakultou) někdy kolem poloviny r. 2022.
Ponechme stranou, zda to mohlo být ještě dříve a ptejme se, proč to tehdejší rektorka začala řešit až poté, co obdržela příslušný podnět a neopatřila si relevantní informace mnohem dříve v rámci uplatňování svých manažerských pravomocí?
Proti jejím tvrzením o manažerských schopnostech ovšem stojí jiné její vyjádření na zmíněných webových stránkách, ve kterém si zcela protiřečí: „Rektor není manažer, který má celou firmu pod sebou. Za jednotlivé fakulty a její studijní programy odpovídají podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, děkani“.
Jak to tedy vlastně Danuše N. myslí? Platí její vyjádření v televizních a mediálních vystoupeních, nebo tvrzení na webu? Pokud platí to, co uvádí na svém webu, proč potom v debatách tvrdí něco zcela jiného? Fakt, že se jí na tento rozpor v četných rozhovorech a kandidátských debatách žádný z moderátorů nezeptal, pouze dokládá větší či menší míru jejich servility a nadbíhání koaličním kandidátům.
Ať je to jak chce, přít se o to, že funkce rektora, odpovídajícího za řízení složitého akademického kolosu s tisíci zaměstnanci a studenty, v sobě nepochybně slučuje jak akademickou, tak i manažerskou stránku věci, by bylo zcela jistě mrháním času.
Dále opomněla zmínit, že vedle funkce rektorky (od února 2018 do ledna 2022), proděkanky PEF (2009 až 2014) byla i prorektorkou v letech 2014 a 2015, tedy v době, kdy již čile fungovalo dohazování doktorandů agenturami (začalo v r. 2013). Je tedy oprávněný předpoklad, že z titulu všech těchto funkcí měla a mohla vědět o nepravostech, které se na MENDELU děly.
Včetně vskutku pozoruhodného toku peněz, kdy z 25 tis. EUR, které agentury inkasovaly od každého zájemce o doktorandské studium, obdržela univerzita pouze 5 tis. EUR. Ačkoliv to v přepočtu na koruny odpovídá poplatkům, které inkasují jiné české vysoké školy, neodpovídá to na podstatnou otázku, kam se podělo zbývajících 15-20 tis. EUR (po odpočtu přiměřené provize agentuře, která se v této branži údajně pohybuje do 10% zaplacené částky)? Případný argument, že to univerzitu nezajímá, neboť je to věc vztahu zájemce a agentury, neobstojí. Pokud je totiž do vztahu doktoranda a MENDELU zatažen ještě třetí subjekt, tedy zprostředkovatelská agentura, pak univerzitu, a tím spíše rektorku, která by měla být vedena zájmem na zachování a upevňování dobrého jména univerzity, by detaily a okolnosti tohoto trojstranného vztahu zajímat měly a k tomu také měla podniknout aktivní kroky. Fakt, že nic takového se nestalo a Danuše N. reagovala až na upozornění zaměstnanců PEF, nenasvědčuje deklarovaným manažerském zkušenostem.
V této souvislosti nelze v obecné rovině vyloučit ani případné podezření na korupci, a proto je na místě otázka, zda MENDELU podala v tomto smyslu podnět orgánům činným v trestním řízení a pokud ne tak proč?
To nejlepší nakonec: v r. 2020 se skrze svoji práci s názvem „The Impact of Lateral Leadership as a Management Tool“ habilitoval v rámci svého doktorandského studia na MENDELU dokonce i Dr. Sascha Klein, šéf právě jedné ze dvou zprostředkovatelských agentur, německé SCENTIA Akademie (lze ověřit z dostupných veřejných zdrojů)!
Vtírá se palčivá otázka, jak tehdejší vedení univerzity na čele s rektorkou Nerudovou posoudilo ukázkový konflikt zájmů, kdy šéf firmy, která obstarává významnou část finančních prostředků pro MENDELU, si na stejné univerzitě dělá doktorát? Očividně nijak soudě podle toho, že zaběhaný „modus operandi“ pokračoval až do poloviny r. 2022.
Na pozadí zmíněných a dosud nevysvětlených souvislostí a rozporů se vznáší klíčová otázka - proč se vůbec Danuše N. rozhodla s takovým „kostlivcem ve skříni“ zapojit do prezidentské kandidatury, když si ona i její štáb nepochybně museli být vědomi toho, že bude pod tvrdým drobnohledem médií i veřejnosti?