NSS: klimatičtí aktivisté smí blokovat silnice, ale jenom trochu
Na silnici demonstrovat můžete i nemůžete
Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval o kasační stížnosti ve věci jedné klimatické demonstraci, která se měla konat na pražské magistrále. Rozsudek je zajímavý, protože se proti rozhodnutí Městského soudu bránili jak úředníci, tak oznamovatel demonstrace – každá ze stran sporu nebyla spokojena s jiným výrokem rozsudku. NSS obě kasační stížnosti zamítl, přičemž odůvodnění Městského soudu v Praze i Nejvyšší správní soudu je asi docela logické, vyvážené. Na druhou stranu je to taková právní suchařina – právo lůzy chodit na demošky zůstalo zachováno a veřejná moc si z jejího tajtrlíkování nadále nemusí vůbec nic dělat. Prostě se lidi sejdou, neškodně si zablbnou a pak si hezky v poklidu pomašírují po svých. Někdy by holt trocha fanatického bezbřehého aktivismu, který je typický pro vybrané zbrklé lidskoprávní nálezy Ústavního soudu umírněnému NSS neškodila. Aspoň bychom se o něco víc pobavili.
Pochody na silnici se konat můžou, ale vocaď pocaď
V celé kauze bylo podstatné, že se magistrát pokusil určit demonstrantům jinou trasu pochodu. S takovým postupem soudy nesouhlasily. NSS pravil: „Určená trasa vede v podstatě jinudy – v místech oddělených od magistrály blokem domů či parkem. Z uvedeného je zřejmé, že účel shromáždění vedený toto odlišnou trasou nebude z pohledu jeho účastníků naplněn. Právě faktické sepětí konkrétní požadované trasy (místa shromáždění) s důvody, pro které se shromáždění konalo, podle přesvědčení kasačního soudu správně vedlo městský soud k úvaze, že žalovaný nesnesl dostatek argumentů k vedení průvodu jinudy, než byla trasa oznámena (byť i v některých úsecích relativně nedaleko od magistrály, resp. po jejím chodníku)… podle dopravních předpisů nelze pohyb chodců na severojižní magistrále vyloučit, a to zejména s odkazem na kategorizaci dané vozovky jako místní komunikace I. třídy.“
Soudci ještě dodali: „Kasační soud stejně jako městský soud je přesvědčen, že v ohlášeném místě konání shromáždění, kde se již v nedávné minulosti několik pochodů konalo, je dostatek prostoru k zajištění bezpečnosti jak účastníků shromáždění, tak dalších osob, které jsou konáním shromáždění dotčeny. Ustálená judikatura přitom vychází z toho, že se shromažďovacím právem jsou spojeny i pozitivní závazky veřejné moci. Nejen, že je veřejná moc povinna zdržet se určitých zásahů do tohoto práva, ale v určitých případech je povinna toto právo aktivně chránit a zajišťovat jednotlivcům možnost je účinně vykonávat… Policie ČR (v součinnosti s pořadateli) má bezpochyby dostatečné prostředky k zajištění bezpečí účastníků průvodu i dalších účastníků silničního provozu.“
Ve vztahu k navztekaným a prskajícím řidičům, kteří musí snést omezení svých plechových ořů, soud doplnil: „Rovněž lze souhlasit se závěrem městského soudu, že konáním shromáždění v ohlášené trase nedojde k takovému zásahu do práv a svobod jiných osob (účastníků silničního provozu), které by odůvodňovalo změnu ohlášené trasy průvodu. V této souvislosti lze zejména poukázat na oznámený charakter průběhu shromáždění, kdy průvod účastníků má zabírat pouze jeden (pravý) jízdní pruh a další jízdní pruhy mají být bez omezení průjezdné. Lze tak předpokládat relativně nízkou intenzitu omezení provozu na předmětné komunikaci.“
Takže tak – po silnici se štrádovat může, ale tak, aby auta nebyla moc omezena. Pro demonstranty je dobrou zprávou, že řidiče a diskutující pod zprávami o pochodu po magistrále dráždí už samotný pohled na aktivisty. Blokovat cestu v podstatě ani není nutné.
Klimatičtí aktivisté auta nezastaví
Jak jsem uvedla, proti rozsudku Městského soudu se bránil i oznamovatel demonstrace, a to proto, že původně chtěli účastníci pochodu v jeho závěru na Václavském náměstí na úrovni McDonald's přejít po přechodu k budově Národního muzea a k Čelakovského sadům. V návaznosti na tento záměr magistrát určil, že se účastníci nebudou před budovou Národního muzea zdržovat ve vozovce (jak podle oznámení po dobu 20 minut zamýšlel svolavatel) a tuto nebudou nijak přehrazovat, nicméně v konání shromáždění na chodníku v oznámené trase jim nebylo nijak bráněno. Demonstranti se měli zkrátka spokojit s tím, že avizovaný „happening“ proběhne před budovou Národního muzea na chodníku, tedy v bezprostřední blízkosti vozovky.
NSS k tomu pravil: „Nelze ani souhlasit se stěžovatelem b) (tj. demonstranty, pozn. aut.), že právo konat shromáždění ve formě přehrazení vozovky, které vede k úplnému znemožnění silničního provozu motorovými vozidly, vyplývá přímo z čl. 19 Listiny, resp. rovněž ze zákona o právu shromažďovacím. Stěžovatel a) (tj. magistrát, pozn. aut.) v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl relevantní konkrétní důvody, proč se v daném čase a místě jedná o natolik intenzivní zásah do obecného užití komunikace a práv a svobod ostatních účastníků silničního provozu, včetně reálného nebezpečí znemožnění průjezdu vozidel IZS, který nemůže být odůvodněn konáním shromáždění. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že účastníkům shromáždění nebylo bráněno, aby svůj „happening“ uskutečnili na chodníku v bezprostřední blízkosti vozovky, tedy podle názoru zdejšího soudu nedošlo ke zmaření oznámeného účelu shromáždění. Výkon shromažďovacího práva není absolutní a v odůvodněných případech jej lze v souladu s platnými právními předpisy omezit.“
Tak a máte to, milí aktivisté. Automobilistům se do cesty stavět nebudete. K demonstraci proti dopravě vám musí stačit chodník (což tedy moc smyslu nedává, ale kdo by smysluplná rozhodnutí po státním aparátu mohl chtít).
Podle rozsudku NSS ze dne 26. 9. 2024, čj. 7 As 259/2023 – 61, dostupné na www.nssoud.cz