Pásmo Gazy: Třetí kolo propouštění rukojmí
Sloivo ke dni
Pokud někdo zatoužil spatřit vzorek mírumilovných, přátelských a empatických civilních obyvatel Pásma Gazy, kteří nemají nic společného s tamními teroristy, měl jedinečnou příležitost 30. ledna 2025.
Stačilo sledovat televizní přenos z Chán Júnisu na jihu Pásma, kde došlo k propuštění dvou izraelských a pěti thajských rukojmí ze spárů jejich věznitelů. Celé se to neobešlo bez propagandistického cirkusu. K předání Červenému kříži (IRC) došlo před zdemolovaným domem bývalého šéfa Hamásu v Pásmu Gazy Sinwára, Izraelem loni po zásluze zlikvidovaného, který patřil k mozkům masakru ze 7. října 2023. Prostranství bylo plné zamaskovaných a ozbrojených teroristů Hamásu a Palestinského islámského džihádu, které přišli podpořit stovky civilistů. Křičící dav během akce vytvořil naprosto chaotické prostředí, natlačil se až k uličce, kterou zajatci museli projít, obklopeni vězniteli, k vozidlům IRC a ta pak měla problém odjet, neboť byla obklopena nenávistnými přihlížejícími. Naprosto nedůstojná, šokující scéna, pro izraelské vedení zcela nepřijatelná.
Proto izraelská strana pozastavila propuštění více než stovky teroristů a přes prostředníky si vyžádala ujištění, že něco takového se napříště nebude opakovat. Teprve poté, co Izraelci požadované ujištění obdrželi, byli palestinskoarabští zločinci uvolněni.
Tato zkušenost nám znovu připomněla, jak hanebný charakter mají nepřátelé Izraele, jejichž reprezentace vyznává kulturu smrti a zavilé nenávisti, šíří zlo v nejrůznějších podobách včetně gangsterských metod únosů nevinných a vydírání – a ještě se z toho snaží vyzískat maximum kapitálu pro svoji zvrácenou propagandu. A co je nejděsivější, částečně se jí to daří.
Z popsané zkušenosti v Chán Júnisu plyne nejedno poučení. Například: až nás budou propalestinští aktivisté přesvědčovat, že ne všichni obyvatelé Pásma Gazy jsou teroristé, ale žijí tam i nevinní civilisté, můžeme si vzpomenout na dav, který v tom bizarním divadle ochotně posloužil zločincům jako podpůrná klaka. Ne, v Pásmu skutečně nejsou všichni civilisté teroristé v občanském oděvu. Je jich ale dost na to, aby se pohlaváři Hamásu a Palestinského islámského džihádu cítili dostatečně pevní v kramflecích. Koneckonců za války také nebyli všichni Němci nacisté…
Po 30. lednu máme o něco větší důvod k radosti. Další rukojmí jsou na svobodě. Je to ale radost provázená hlubokým smutkem. Jako obžaloba té nejhrůznější brutality teroristů zní zoufalé otázky: Kde jsou unesení bratři Bibasovi? Kde je Kfir (2 roky)? Kde je Ariel (5 let)? Kde je jejich unesená maminka Širi a tatínek Jarden? Srdce se svírá při představě té nejděsivější pravdy.