Po nás potopa (za vodu v domě může často územní plán)
Stavět v záplavových územích se holt nevyplácí
Jakmile si politikové oblékli mikiny a svetry, popřípadě ti otužilejší sportovní trička a zpravodajské portály se začaly plnit nepřeberným množstvím více či méně dramatických sdělení k situaci okolo několikadenních dešťů, napjatě jsem čekala, kdy se začne psát o tom, že základem všech potíží je špatný územní plán. Marně, na nic kloudného jsem doposud nenatrefila, a tak jsem nabyla dojmu, že v myslích spoluobčanů za vyplavené domy asi může pámbů anebo Alláh, v žádném případě ale ne člověk. Přitom je zřejmé, že každý, kdo si nejpozději po roce 1997 (ale i předtím samozřejmě příčetný a bdělý jedinec věděl, že nemovitost blízko řeky je ohrožená velkou vodou, zvláště když v místě neexistují opravdu funkční protipovodňová opatření, která nezůstala jen na papíře), postavil dům v záplavové oblasti, si za problémy může v podstatě sám. Spílat může ještě obci, která připravila natolik hloupý územní plán, že výstavbu málem v korytě vodního toku umožnil, ale takové počínání je každému po povodních k užitku asi jako žábě kudrlinka.
Územní plány jsou řadu let pod setrvalým tlakem investorů a vlastníků pozemků, kteří by moc rádi měli namísto polí plochy určené k zástavbě. Už se vidí, jak staví kobercové nálety vysněných „baráčků“ anebo obří logistická centra a haly a k nim kilometry silnic, zkrátka se řada lidí nemůže dočkat, až zastaví každičký centimetr čtvereční zemědělské půdy (už tak tvrdě zkoušené nešetrným zacházením ze strany velkozemědělců). Obce častokrát požadavkům stavebníků ochotně vyhověly a netrápily se myšlenkami na to, jestli je správné v záplavovém území stoleté vody umisťovat výstavbu.
Ještě dnes jsou k vidění územní plány, které okolo řek dovolí stavět o sto šest. To ohrožuje nejen ty, kdo si takový nepovedený rodinný dům nebo byt v naprosto šíleně umístěném činžáku koupí, ale také starousedlíky. Právě okolo jejich domů totiž mizí prostory k zasakování srážkových vod, právě jejich domy zalije rozvodněná řeka, která nemá, kudy by tekla, když náhodou jednou za pár let konečně trochu víc zaprší. V cestě jí stojí nové stavby, které slepě dovolil vybudovat územní plán.
Při rozvahách o území a o tom, kde se stavět bude smět a kde ne, se obce nesmí řídit přáními vlastníků. Ve spolupráci s dotčenými orgány musí především zohledňovat veřejné zájmy a jedním z nich je rozhodně ochrana životů, zdraví a majetku před povodněmi. Proto by nemělo vůbec docházet k vymezování zastavitelných ploch v oblastech, které jsou podle tzv. povodňových map v oblastech s významnějším rizikem.
Do územních plánů vaší obce se můžete podívat i vy. Sledujte i změny, které obec chystá. Pokud se má začít stavět k záplavovém území, měli byste se proti tomu včas bránit, jinak to vypadá, že vás nezajímá, jestli budete nebo nebudete v obýváku plavat.