Poberta Nárokovec čerpá cizí dotace

"Proč bych měl brát jen to, co mi dají naši? Vždyť je tolik mravenišť, kde mají zásoby a ani neví, jak je správně přerozdělit!" řekl si Poberta jednoho dne, zatímco se účastnil hmyzí panelové diskuze na téma „Udržitelný mravenčí blahobyt“. A tak vznikl plán. Poberta se rozhodl, že začne čerpat cizí dotace. Jak se dostat k cizím dotacím? Bylo třeba přemýšlet strategicky. Každé mraveniště mělo své vlastní zdroje, ale ne všechna je využívala stejně efektivně. Některá si zakládala na pracovitosti, jiná na silné organizaci. Ale všechna měla jedno společné – byla ochotná pomáhat těm, kteří to „potřebují“.

Poberta tedy sestavil speciální dokument s názvem "Program podpory marginalizovaných mravenců v globálním kontextu". V něm popisoval, jak některé mravenčí komunity trpí strukturálním nerovnoprávnem a jak je třeba zajistit, aby měly stejné možnosti jako ostatní. A pak začal obíhat grantové mraveniště v sousedství. První zastávkou bylo Bohatiště, slavné a produktivní mraveniště, které se vyznačovalo obrovskými zásobami a perfektním systémem práce. Místní mravenci byli hrdí na to, jak si dokážou sami poradit. Ale měli jeden problém – cítili odpovědnost za méně šťastná mraveniště. Poberta se tedy postavil na hlavní křižovatku tunelů a spustil:

„Přátelé! Vaše mraveniště vzkvétá, ale ne každý má takové štěstí. Existují komunity, kde mravenci nemají přístup ke kvalitnímu nektaru, kde se jejich životní podmínky neustále zhoršují a kde se mladí mravenci cítí být ztraceni v nejisté budoucnosti! Potřebujeme vaši pomoc!“

Bohatišťané byli dojatí. „A jak můžeme pomoci?“ ptali se.

„Máme tu nový fond – stačí přispět malým procentem z vašich zásob a my se postaráme o to, aby se prostředky dostaly těm, kteří je nejvíce potřebují,“ ujistil je Poberta a spiklenecky zamrkal.

A tak Bohatiště schválilo "Fond rovnosti mravenců" a Poberta u nich založil nové Nárokiště s pořádným nákladem sladké šťávy. Jenže dotace měly jeden háček – mohly se použít jen na pomoc jiným mravencům. Poberta se ale takovými detaily nenechal zastavit.

„Samozřejmě že pomáháme!“ řekl, když se ho ptali inspektoři z Bohatiště. „Tady máme školící centrum pro nové mravenčí pracovníky!“

Školící centrum ve skutečnosti spočívalo v jedné místnosti s hromadou formulářů, kde se pár jiných nárokovců učilo, jak psát žádosti o další dotace. Ale to přece také bylo důležité! Další část dotací šla na marketing – bylo potřeba, aby Poberta a jeho tým vypadali dobře. Vyrobily se tedy plakáty, zorganizovaly se konference a vytvořila se interní platforma na sdílení úspěchů grantového programu. A samozřejmě – Poberta si nechal něco i pro sebe.

Jednoho dne ale do Nárokiště opět zavítali inspektoři z Bohatiště. Nebyli si totiž úplně jistí, zda jejich pomoc skutečně plní svůj účel.

„Pane Nárokovče, rádi bychom viděli výsledky vašeho programu,“ řekl hlavní inspektor a rozhlédl se po Nárokišti, kde se zrovna konala konference na téma “Sociální udržitelnost mravenčích komunit”.

Poberta nezaváhal. „Ale samozřejmě! Podívejte se kolem sebe! Tohle jsou naši noví účastníci vzdělávacího programu. Tito mravenci se nyní učí, jak se stát efektivními koordinátory zdrojů!“

„A... kde jsou ti potřební mravenci, kterým byla pomoc určena?“

Poberta se zasmál. „Přátelé, je důležité myslet systémově! Když vychováme novou generaci přerozdělovačů, pomůžeme mnohem víc než tím, že bychom jim jen tak dali potravu!“

Inspektoři pokývali hlavami – bylo to sice zvláštní, ale znělo to učeně. Jakmile inspektoři odešli, Poberta se pustil do další fáze. Když už mohl čerpat dotace z Bohatiště, proč by nezamířil ještě dál? Brzy měl rozjeté programy v několika dalších mraveništích. Všude zněly krásné fráze o rovnosti, udržitelnosti a solidaritě – a všude proudily zásoby do Nárokišť. A tak zatímco obyčejní mravenci stále pracovali na tom, aby uživili svá mraveniště, Poberta Nárokovec dál čerpal nejrůznější cizí dotace a posiloval tím také růst Nárokišť ve všech těch mraveništích. A pokaždé, když se někdo zeptal, kam se všechny ty prostředky vlastně poděly, odpověděl Poberta stejnou větou: „To bychom si museli dohledat…“

Čtěte na podobné téma:

Poberta Nárokovec a Zkouk Sítník: Neparodický pastiš Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka pro dnešní dobu