Pobertovy nároky pro ochránce přírody

Po sérii zpackaných dotací a zhroucení několika ambiciózních projektů se Poberta Nárokovec rozhodl, že potřebuje nový zdroj grantů. A protože jeho aktuální mraveniště bylo na pokraji ekologického kolapsu (díky jeho vlastním nápadům), přišel s geniálním plánem: "Zachraňme přírodu! Ale hlavně si na to vezměme dotace." A tak vznikl Program ochrany přírodních mravenčích biotopů – ne proto, aby přírodu chránil, ale aby se v ní dalo dobře čerpat. Poberta si sedl ke stolu a začal přemýšlet. Jak zařídit, aby mohl získat další dotace?

Zničit přírodu sám? Ne, to by bylo moc nápadné.

Počkat, až ji poničí někdo jiný? To by trvalo dlouho.

Prohlásit, že už je příroda zničená, a začít ji „zachraňovat“? To je ono!

A tak začala velká environmentální kampaň, kde Poberta objížděl mraveniště a všem říkal, že mravenčí ekosystém je v ohrožení. „Tunely se hroutí! Listí ubývá! Hmyzí populace se mění! Musíme jednat!“ A jaké bylo řešení? Samozřejmě nové dotace. A protože ekologická témata se těšila velké podpoře, nikdo se neptal na detaily. Jakmile Poberta získal první dotace, bylo třeba vytvořit nové ekologické regulace, které by zajistily, že dotace budou proudit dlouhodobě.

📜 Pravidlo č. 1: Všechno je ekologický problém. („Pokud někdo něco postaví, může tím narušit přírodní rovnováhu! Pokud někdo sbírá potravu, může vyčerpávat ekosystém!“)

📜 Pravidlo č. 2: Řešením každého problému je víc dotací. („Máme sucho? Musíme dotovat vlhčení půdy! Mění se podnebí? Potřebujeme výzkum klimatické stability tunelů!“)

📜 Pravidlo č. 3: Kdo se ptá, ten škodí přírodě. („Počkejte, ale co když to není tak vážné? Jste snad popírač environmentální krize?!“)

A tak nikdo neměl odvahu odporovat. Každý se bál, že bude označen za nepřítele přírody. Aby jeho plán fungoval, potřeboval spojence mezi ochránci přírody. Takže začal vytvářet nové kategorie hmyzích ochránců:

• Mravenec Klimatius – odborník na změny teploty v mraveništi (a čerpání fondů na její regulaci).

• Brouk Diverzitius – garant „hmyzí biodiverzity“ (zajišťoval, že nikdo nemá příliš velký tunel, aby byl prostor spravedlivě rozdělen).

• Beruška Inkluzius – specialistka na „ochranu menšinových druhů v rámci mravenčího společenství“.

Každý z nich měl vlastní fond, vlastní dotace a hlavně – vlastní Nárokář, kde si zapisovali, na co všechno mají právo. A samozřejmě – Poberta byl jejich hlavní poradce. „Přátelé, musíme přemýšlet globálně! Mravenčí společenství čelí ekologické krizi. A my jsme ti, kdo mají řešení!“ A jaké bylo řešení? Ještě víc dotací. Po několika měsících se ukázalo, že Pobertovy ekologické projekty mají překvapivě opačný efekt.

• „Zákaz narušování ekosystému“ → Hladomor, protože mravenci dostali zákaz sbírat potravu, aby „nepřetěžovali přírodní zdroje“. Výsledek? Všichni začali hladovět.

• „Omezení tunelování“ → Kolaps dopravy, protože nová regulace zamezila stavbě tunelů, protože by to „mohlo narušit mikroklima půdy“. Výsledek? Celé mraveniště přestalo fungovat.

• „Podpora hmyzí diverzity“ → Přemnožení parazitů, protože dotace podpořily i „hmyzí menšiny“, což znamenalo, že se začali nekontrolovaně množit termiti. Výsledek? Tunely mraveniště se začaly měnit na pro mravence nepřístupné tunely termitiště.

„Poberto, tohle nefunguje!“

Poberta: „To bychom si museli dohledatelně ověřit…“

Jeden den ale přišla úplná katastrofa.

„Pane Nárokovče, máme problém! Ekologické dotace způsobily víc škody než užitku! Mraveniště kolabuje!“

Poberta se zarazil. Tohle nečekal tak brzo. „Takže žádná z těchto regulací nepomohla?“ Poberta proto rychle otevřel nový formulář.

📜 „Přátelé, to znamená, že musíme zavést novou dotaci – tentokrát na opravu škod způsobených předchozími dotacemi!“

Ale tentokrát už mu nikdo nevěřil.

„Počkejte – vy jste celou dobu čerpali dotace jen proto, abyste je čerpali dál?!“

Poberta: „To bychom si museli dohledatelně ověřit…“

Ale odpověď už nikoho nezajímala. Mravenci si uvědomili, že ekologie byla jen zástěrka pro čerpání. Pracovití mravenci se vzbouřili a odmítli další regulace. Skuteční ochránci přírody pochopili, že nejlepší ochranou přírody je normální fungující mraveniště. A Poberta? Zmizel.

Někde daleko už možná zakládal nový fond na „ekologickou regeneraci biodiverzity s přesahem do udržitelného rozvoje hmyzích komunit“. A protože hloupost je nekonečná… možná tam opět našel někoho, kdo mu na to skočí.

Čtěte na podobné téma:

Poberta Nárokovec a Zkouk Sítník: Neparodický pastiš Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka pro dnešní dobu