Semantic ilusions

V České republice vycházejí dezinformace o COVIDU-19 ze dvou hlavních tvrzení:

„Vakcína způsobuje vážné zdravotní problémy“ a

"Rizika onemocnění koronavirem se přeceňují“,

řekl v rozhovoru František Vrabel, ředitel firmy Semantic visions. Toto sdělení prezentuje jako výsledek strojové analýzy, která „díky speciálnímu vojenskému zpravodajskému systému … poskytuje pokročilou sémantickou analýzu velkých dat. To slouží k propojení miliard online zpravodajských článků ve 12 světových jazycích (z více než 900 000 veřejně dostupných online zpravodajských zdrojů).“

Když zaplatíte určitou částku, sdělí vám, jakou pověst má ve světě váš poslední výrobek nebo co si kde myslí občané o své vládě. To obchodníci i vlády potřebují. Dá se ale zjistit, zda jsou nabízené informace pravdivé? Metodika jejich získávání je popsána mlhavě a zcela nesrozumitelně, což nevzbuzuje zrovna důvěru v projekt, který se chlubí zejména svojí velikostí a jako důkaz serióznosti odkazuje na jiné, také neseriózní weby.

„Náš přístup se nepodobá hledání prostřednictvím vyhledávače, protože tam, když něco hledáte, tak už o tom něco víte. Ale těžko se hledá něco, o čem nevíte. My jsme schopni detekovat věci, které nejsou známé.“ vysvětluje ředitel firmy dále v rozhovoru.

Tak s tím se dá souhlasit. Najít věci, které nejsou známé, to je ta nejsnadnější věc na světě - nejsou ověřitelné. Podle čeho taky? Nápadně to připomíná praxi některých „léčitelů“, kteří na prvním sezení „diagnostikují“ rakovinu, aby ji na další schůzce už nenašli. Z čehož vyplývá, že ji přece vyléčili, ne? Co jako?

Zaplaťte po krejcaru a dostanete jitrnice, jaké svět neviděl.

Kdo chce, ať věří. Kdo potřebuje, ať platí.

Díl II.

Dceřiná společnost NELEŽ, která se nečekána-nezvána objevila na mediální scéně, aby těm pomalu chápavým servírovala pravidelnou dávku Pravdy, posunula téma záměrně šířených lží do nové dimenze. Ohání se také pofidérní „metodikou“, uvádí nespecifikovanou spolupráci se zahraničím a punc vědeckosti jim má dodat používání originálního nástroje „Global Disinformation Index“ (GDI), který má kvantifikovat škodlivost (pro koho?) jednotlivých serverů.

Za cíl si vybrala server Parlamentní Listy.cz a označila jej jako dezinformační. Jak na to přišla? Jednoduše. Páni z NELEŽ napsali dva smyšlené články a poslali je do PL ke zveřejnění, kde jim bylo vyhověno. A už je tu důkaz: když zveřejnili tyto podvrhy, tak prý jsou schopni zveřejnit cokoli.

Šéfredaktor poškozených PL přiznal, že necenzuruje publikované texty a že spoléhá na korektnost a profesionalitu jejich autorů.

V čem je postup NELEŽ pozoruhodný? Podvržené články jsou totiž úmyslnou lží, kterou uvádí jeden druhého v omyl, aby jej poškodil a/nebo sám získal nějakou výhodu. Tedy krystalicky čistá dezinformace přesně podle definice.

Je možné bojovat proti dezinformacím dezinformacemi?

Lží proti lži?

Kdo ověřuje Ověřovatele faktů? A kdo na nich naopak staví?

Díl III.

Odhalování dezinformací je vlajkovou lodí mezi službami. Tvrzení uvedená v úvodu však k odhalení dezinformací nepřispěla, neboť se v průběhu času sama ukázala jako pravdivá, stejně jako mnoho a mnoho tvrzení dalších.

Hledání pravdy pomocí softwaru představuje skutečný vrchol šarlatánství a vyrovná se mu snad jen sledování olověných broků, jak se pod údery perlíku mění ve zlato.

Hledat pravdu musejí lidé. Každý sám a potom společně. Žádné stroje v tom nepomohou, i kdyby každý den přehrabaly třeba dvě miliardy serverů. Ono to ani není potřeba. Pravda nejsou volby, aby vítězila většina.

Pravda se nevolí, o pravdě se nehlasuje.

To jediné, co je k jejímu hledání třeba, je - jak říká dr.Malone - morální kompas - v každém z nás.