Blogosvět.cz logoBlogosvět.cz logo

Šukat ve smyslu hledat

Nedělní homilie

Hodnoty - krátký exkurs do české povinné literatury - žánr fantasy


Vývoj v oblasti hodnot je tak překotný, že ve mě vyvolává pocit silné dezoriantace občas hraničící až z deliriem. Následující text je důsledkem tohoto stavu, jen dodávám, že proto nepředstavuje soupis nějakých mých pevných názorů, ale spíše doklad o stavu mé zmatené mysli a osobním hledání. Proto se od níže řečeného trochu distancuji.

V posledním vydání "Babičky" Boženy Němcové byl prý staročeský výraz „šukat“ nahrazen jiným slovem, které se údajně lépe hodí do dnešní doby (1). Asi z obavy, aby kluci nezačali dřív mutovat.

S ohledem na zdravou výchovu mladé generace by ale správná progresivistická adaptace měla vzít v úvahu i fluiditu genderu a tvořivě pracovat se sexualitou babičky a Barunky. Dalo by se například psát: „Dědeček (dříve babička) hledal (dříve šukal) své růžové brýle (doplněno na přání pedagogického konzultanta), aby lépe viděl, jak Barunek (dříve Barunka) si hraje se Sultánem a Tyrlem na vojáky (doplněno zase na žádost vojenského konzultanta).“ Výslednou adaptaci bych vyhotovil ve více kombinacích a rozdal dětem jako školní četbu dle klíče „padni komu padni.“

Co by si o současných hodnotách asi pomyslela Babička kdyby dnes žila. To je ten fantasy žánr.

"Zdá se, že my Češi už od Jana Husa stále „šukáme“ ty správné hodnoty, ani já nejsem výjimka – taky je „šukám.“ A co teprve hodnotoví komentátoři a analytici, ti ty hodnoty musí „šukat“ profesionálně a stále. Někdy by určitě místo toho nepřetržitého „šukání“ šli raději třeba na ryby, ale nemohou. Doma jim křičí děti a nějak se živit musí. Správné hodnoty jsou pro fungování společnosti naprosto nezbytné. Vyjdou například nové skutečnosti s hodnocením Julia Fučíka (2) a hodnotáři na to vlítnou a „šukají a šukají,“ až přijdou na to, že by mohli změnit název ulice z Fučíkovi na třídu generála Pinocheta. Říkám si, to snad není možné, musejí mít v sobě nějaký svatý oheň který jim vyplavuje estrogen a testosteron do krve. To by přece nevydržel ani náš Sultán. Po „šukání“ si pak trochu znaveně ale spokojeně sednou do padmásány, otevřou si energetický nápoj a mají dobrý pocit, že jsou na té správné straně dějin."

Pak by možná řekla: "Nechte už toho šukání těch hodnot a zkuste třeba zase desatero." Tak to zkusím. Rychle to skouknu 1-4. Nenechej si jiné bohy. Nedělej si modlu. Nezneužívej jméno Hospodina. Pamatuj na den odpočinku. - Dnes je pluralita, to by bylo obtížné prosadit, snad tak ještě ten den odpočinku. 5. Nezabiješ - No comment. 6. Nesesmilníš - obecně dnes těžko prosaditelné, až i trochu legrační představa. 7. Nepokradeš - tak tady pozor, to by šlo, dělám si poznámku. 8. Nepodám křivého svědectví - no, nevím. 9. Nepožádáš manželky bližního svého - příliš komplikované, když to sepisovali na Sinaji, nepočítali očividně se stejnopohlavním manželstvím. 10. Nepožádáš statku bližního svého - to už jsme prošvihli - znárodňování a pak privatizace.

Zůstává tedy přikázání „Nepokradeš“, a to myslím, že by i mohlo být konsensuálním tématem. Doporučila by možná začít výjezdním zasedáním v Brně."

Nechal jsem to zkouknout známému novináři, jestli to můžu dát takhle na blog. Říká: „Pane doktore, já opravdu nevím, neznamená v Babičce šukat spíše něco jako běhat než hledat?“ Já na to: „Co je to za otázku? Každý přece ví, co znamená šukat.“ Příště se ho už ptát nebudu.

Podle mne vše o hodnotách už řekl Karel Havlíček Borovský stručně, jasně a lépe v tomto epigramu:

Sedlák Vávra krad jak straka,

když si nakrad, řek: „To je svaté...“

Havlíčkovu epigramu rozumím tak, že často hovorem o "hodnotách" je jen zakrýváno něco mnohem přízemnějšího a nižšího a proto mne to stálé blábolení o "hodnotách" krajně provokuje, asi si to beru moc osobně. Proto jsem asi zvolil tento styl.

Jsem si vědom toho, že v průběhu let došlo k významovým posunům slova „šukat.“ Chtěl bych však říci některým temperamentnějším spoluobčanům, kteří jsou schopni hledat falický symbol i u naběračky na špagety, že slovo „šukat“ je v textu použito výhradně ve smyslu hledat, pobíhat (3). Způsoby čtení stejného textu jsou jak známo různé. Za to, jakým způsobem je text čten, autor nenese a ani nemůže nést žádnou zodpovědnost. Tím tu svou zmatenost deklarovanou výše ale nepopírám.

Citace k textu (1,2,3):

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/222440/moderni-cestina-zabila-klasiku-babicka-uz-nesuka-po-svetnici.html

https://www.echo24.cz/a/SyVaS/hrdina-nebo-udavac-pred-75-lety-naciste-popravili-komunistickeho-novinare-julia-fucika

https://cs.wiktionary.org/wiki/šukat

Post Scriptum: text je pokus o satiru

  • Sdílet: