Trpké zklamání v OSN: Hlasování USA a Izraele proti ukrajinské rezoluci. Spolu s Rusy

Mezinárodní politika

Že Donald Trump otáčí kormidlem, není jen novinářská fráze. Tato skutečnost se opět potvrdila 24. února při hlasování ve Valném shromáždění o Ukrajině.

Lubomír Stejskal

Český bloger. Jeden z mnoha

24. února v 22:11

494 zobrazení

1 komentář

Příležitost se nabídla sama. Třetí výročí ruské agrese vůči Ukrajině. Jenomže: je to vůbec agrese? V Rusku bylo zakázáno říkat speciální vojenské operaci válka. Ve svobodném světě sice v této věci nikdo nic nikomu nezakazuje, ale úplně stačí, že pro Donalda Trumpa není Putinova agrese agresí. Nejde samozřejmě o slovíčkaření, ale o syrovou reálnou politiku.

Ve Valném shromáždění se 24. února hlasovalo o dvou rezolucích týkajících se války na Ukrajině. Pokud si někdo myslel, že se žádné oteplování mezi Washingtonem a Moskvou nekoná, tak je třeba říci, že koná.

První rezoluci předložila Ukrajina ve spolupráci s více než 50 zeměmi, včetně většiny evropských států; z členů EU se nepřipojilo pouze Maďarsko. Rezoluce výslovně definuje počínání Ruska jako agresi, potvrzuje suverenitu Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích a vyzývá k nastolení trvalého míru ještě v letošním roce, důsledně na principu územní celistvosti. Rovněž požaduje, aby Rusko zcela a bezpodmínečně stáhlo všechny své ozbrojené síly z ukrajinského území, ukončilo nepřátelství vůči Ukrajině, jakož i všechny útoky na ukrajinské civilisty a infrastrukturu.

Zdálo by se, že něco takového, už s ohledem na realitu, ale i své principy, musí podpořit každá země svobodného světa, k němuž by se mohly přidat i státy třetího světa – a že v opozici zůstane pouze Rusko a jeho nejbližší spojenci. Žel, nebylo tomu tak. Spojené státy nejenže tento text nepodpořily, jak uvedu vzápětí, ale předložily rezoluci vlastní.

Výsledek hlasování o ukrajinské rezoluci je následující:

PRO … 93 států

ZDRŽELO SE … 65 států

PROTI: 18 států, jmenovitě Bělorusko, Burkina Faso, Burundi, Středoafrická republika, KLDR, Rovníková Guinea, Eritrea, Haiti, Maďarsko, Izrael, Mali, Marshallovy ostrovy, Nikaragua, Niger, Palau, Ruská federace, Súdán a USA.

Skutečnost, že ve skupině PROTI jsou Spojené státy, Izrael a Maďarsko je pro mě hlubokým zklamáním. Chápal jsem zdrženlivý postoj Izraele vůči Ukrajině v době, kdy v Damašku vládl Asadův režim a syrské nebe ovládali Rusové, protože Izrael měl v rámci svého sebeobranného protiteroristického úsilí prioritní zájmy vztahující se k syrskému teritoriu. To ale se změnou režimu v Sýrii pominulo, Rusové už v té zemi nepředstavují vojenskou hrozbu, tak proč se Izrael při hlasování alespoň nezdržel? Opravdu bylo nutné v této věci kopírovat pozici USA, která je pro všechny, kdo si nenechají vymluvit, že Rusko je útočník a Ukrajina se brání, trpkou lekcí od nové US administrativy?

Proukrajinskou rezoluci tedy Spojené státy nepodpořily a místo ní nabídly vlastní text, když se jim nepodařilo přimět Ukrajinu a spol., aby původní rezoluci stáhly. Americký návrh v původní verzi je z hlediska určení agresora zcela impotentní. Jednoduše vyzývá k nastolení trvalého míru mezi Ukrajinou a Ruskou federací, aniž by specifikoval podmínky pro tento mír či jeho parametry a neříká ani, jistěže v duchu nové washingtonské politiky, kdo je agresor a kdo oběť. To ale nebylo akceptovatelné pro několik evropských zemí, a proto přidaly k americkému textu pozměňovací návrhy, které výslovně zmiňují ruskou invazi a územní celistvost Ukrajiny. Pro rezoluci v této podobě pak hlasovalo 89 zemí, zdrželo se 70 včetně USA, Izraele a Maďarska a proti bylo Rusko a sedm jeho nejvěrnějších: Bělorusko, Burkina Faso, KLDR, Mali, Nikaragua, Niger a Súdán.

Záměrně neutrální návrh americké rezoluce, byť pak byl dodatečně Evropany změněn, je další ukázkou posunu v přístupu Washingtonu k rusko-ukrajinské válce za Trumpovy administrativy. Takováto „soutěž v rezolucích“ v rámci západního tábora by byla dříve sotva myslitelná, stejně jako neochota USA uznat fakt, že se Moskva vůči Kyjevu dopustila agrese. Proč se tomu americká strana tak brání? Ve vysílání televize Fox News americký ministr obrany Pete Hegseth na otázku, proč USA odmítly uznat v rezoluci zjevnou skutečnost, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu, odpověděl, že „přisuzování viny“ nikoho k míru nepřiblíží. Pozoruhodné.