Zachrání liberální demokracii nové politické strany?
liberální demokracie, politicé strany, svoboda
Politické strany jsou vlastně obchodní korporace obchodující s podílem na moci prostřednictvím voleb. Jenže ta moc je sama o sobě omezená a rozhodují o ní často ti, kteří tahají za nitky v pozadí, mají své zájmy a dávají do toho peníze a za ty pak chtějí něco zpět.
Zdá se, že se investice přestává vyplácet, nějak nám ti „správní liberální demokraté prohrávají“. Staří koně, na které jsme ještě před pár lety vsázeli, se už vyčerpali a je třeba je nahradit. Myslíte si, že „provařený a unavený kůň“ jménem Petr Fiala pojede „vítězný volební dostih“ a zachrání liberální demokracii? Nemyslím si. Naopak se zdá, že se už řeší „přepřahání“ a nastupují noví koně. Jeden je ve stáji odpočatý matador Miroslav Kalousek, kterého majitelé stáje připravují na nový volební dostih. Tady bych viděl, že těmi majiteli budou ti majetnější podnikatelé, kterým se nelíbí (ne)hospodářská (ne)politika současné vlády.
Pak jsou tu „provaření“ mecenáši (jako G. Soros a jiní) a jim by určitě udělalo radost „Progresivní Česko“, o němž se už média zmiňují v souvislosti, kdy se předsedkyní sociální demokracie stala Jana Maláčová.
V klidu může být ANO a strany tzv. nesystémové, které systémové strany liberální demokracie, nemají příliš v lásce. Nesystémové strany ale cílí na jiné voliče, kteří se s liberály míjí. Tyto strany je třeba dehonestovat, strašit jimi a propagovat ty „liberální“. Nově vznikající strany na „liberální“ straně jsou nabídkou pro zhrzené voliče stávajících liberálních stran, které své voliče zklamali. Zkrátka se ve funkcích, na které nestačí, historicky znemožnili.
Třást se může SPOLU jako takové, nebo i strany jej tvořící samostatně. STAN je otázka do pranice. Oproti minule, kdy zesílil kroužkováním Pirátů, nejspíš oslabí, ale laťku asi v pohodě přeskočí. Tzv. nesystémová opozice (SPD a Stačilo!) laťku nejspíš také snadno překoná a jako dvě strany protestu budou asi posilovat.
Zdá se, že se kyvadlo dějin otáčí, progresivismus už přestává frčet. Stávající systém „liberální demokracie“ používá (zpočátku plíživě, nyní už veřejně) totalitní manýry jako je (auto)cenzura, dvojí (dozi)metr, propagace a propaganda, dehonestace rebelů.
Manipulace strachem dobře zafungovala za Covidu, ale už tak nefunguje. Zaměření politiky na „proti něčemu“ a tady jsou nepřátelé, kteří za všechno můžou, se už také vyčerpalo. Zastrašování se stále u více lidí míjí účinkem.
Také seznamy těch, kteří jsou „FUJ“ začínají působit opačně, než je původně zamýšleno. Resp. působí jen na ty vládnímu narativu poslušné občany, tj. jde tu o přesvědčování přesvědčených. Na některé lidi, co dosud o rebelech nevěděli, to zapůsobí jinak. Když před nimi hloupí „slouhové režimu“ varují, musí to být přece slušní, vzdělaní a moudří lidé.
Smráká se nad liberální demokracií v Česku? Nevím. Řekl bych, že je to trochu jinak. Ona ta liberální demokracie existuje především ve virtuálním mainstreamu a v tzv. „pražských kavárnách“ a mimo „kavárny“ velkých měst, tj. na českém a moravském venkově, zatím ještě převládá zdravý selský rozum.
Podívejme se na seznam od Seznamu pozitivně. Byť to Seznam jistě takto nezamýšlel, udělal „dezinformátorům“ v podstatě skvělou reklamu. Kde jinde si poslechnete skutečné inspirující osobnosti, než v pořadu „Kupředu do minulosti“ Martiny Kociánové?
Oni to jsou lidé, kteří kdysi bývali vidět a slyšet i v mainstreamu. A tam už je nechtějí. Proč? Tak si je pozvou jinam a tam si je můžeme poslechnout, nebo si od nich něco přečíst. To je svoboda.
Děkuji Seznamu, že takový seznam vydal. Ano, jsou tam i extrémy a trefy do černého, ale pokud ctíme svobodu slova a svobodu volby, mají i takové názory mít prostor na veřejnosti. Ten, kdo omezuje svobodu slova je cenzor a ten, kdo cenzuruje se bojí. Tak jednoduché to je.