Zrušení práva na vraždu
Jak je pro podobné spory typické, začal úplnou banalitou stejně jako třicetiletá válka sporem o kostelíky v Hrobech) a Broumově . Mississippiský zákon totiž potraty omezoval na 15 týdnů, zatímco potratová klinika Jackson Womens Health Organization chtěla 16 týdnů. No, tak nemají nic.
O rozsudku SCOTUS Dobbs v. Jackson Womens Health Organization (2022; pdf ) se i zde napsalo mnoho (Michal Semín{article-id="62b6d5512b381f00e8a294e3" channel="blog" data-type="article"}, Šimon Reich{article-id="62b9aeaf2b381f00e8af0746" channel="blog" data-type="article"} či Štěpán Krejčí{article-id="62bab1962b381f00e8b408ad" channel="blog" data-type="article"}), proto nechci zbytečně nosit sovy do Athén. Jen je překvapující demagogie ultralevice, například presidenta Bidena . SCOTUS "nezrušil" žádné "ústavní" právo, protože v ústavě nic takového nikdy nebylo. SCOTUS jen vrátil oprávnění rozhodovat o potratech státům, protože federaci do toho nic není. A jednotlivé státy unie mají také ústavy a také nejvyšší soudy, které jistě v obtížném konfliktu mezi oprávněním ženy rozhodovat o svém těle a oprávněním embrya/plodu na život najdou vhodný kompromis, takže se nebudou opakovat hrůzy potratové "kliniky" Kermita Gosnella . Pokud Biden splní svou výhružku a vtělí Roe v. Wade do federálního zákona, SCOTUS nezbyde nic jiného než takový zákon zrušit, protože federace nemá pravomoc potraty regulovat. Jediná přípustná federální regulace je 28. dodatek federální ústavy, ale od roku 1971 se nikdo nenamáhal žádný schválit a od roku 1978 ani navrhnout .
Stanovisko menšiny ignoruje , že státy nejsou nějaké primitivní kmeny, ale ústavní demokracie a že federace postrádá kompetenci jim do toho vstupovat:
Ponechme tedy stranou zápas většiny (6) a menšiny (3) a věnujme se zajímavějšímu sporu Robertse a Thomase. Předseda SCOTUS Roberts byl totiž proti překonání Roe v. Wade, který tak byl zrušen těsným poměrem 5 : 4, a navrhl pouze překonat výrok o životaschopnosti plodu. Jeho kompromis, který je mi jako liberálovi (nikoliv jako levičákovi z menšiny) blízký, by ponechal oprávnění na potrat jako federální ústavní právo dané Roe v. Wade s tím, že počet týdnů by zůstal otevřen a pravděpodobně snížen na polovinu podle evropského standardu, tedy z 24 týdnů na 12. Oficiálně je Robertsovo stanovisko označováno za souběžné v rozsudku (angl. concurring in the judgment). Podle mne však tím, že odmítá jeden výrok rozsudku, se jedná o částečný dissent.
Naproti tomu Thomas v souběžném stanovisku tvrdí, že neexistuje nic jako hmotná (substantivní) práva řádného procesu. (Pěkně o nich píše Radim Seltenreich; pdf .) Podle Thomase je tedy třeba zrušit oprávnění na antikoncepci (Griswold v. Connecticut (1965)), oprávnění na rasově smíšená manžeství (Loving v. Virginia (1967)) oprávnění na homosexualitu (Lawrence v. Texas (2003)) a oprávnění na stejnopohlavní manželství (Obergefell v. Hodges (2015)). Je to jistě zajímavá úvaha, ale Thomas ji zkoušel prosadit mnohokrát a nikdy se mu to nepovedlo.