Inspirace článkem: Ad Seznamzprávy.cz o vyhoštění z USA

Zdeněk Koudelka má proti mně nespornou výhodu – je právník. Já jsem toliko prostý bloger, právní laik, snad s mimořádně vyvinutým smyslem pro spravedlnost. Ostatně mé osobní motto je „Bůh – Svoboda – Spravedlnost“.

Autor se zaměřil na to, že Seznamzprávy.cz neinformovaly o kauze v plném rozsahu, že podle něj manipulovaly. Je to možné, ale z hlediska „vyššího principu“ souvisejícího s obecnou spravedlností není podstatné, jak o případu referuje jeden český zpravodajský server. Podstatné je něco zcela jiného a Zdeněk Koudelka to musí vědět.

Tu podstatu jsem shrnul do dvou otázek: 1. Je, nebo není K. Á. García pravomocně usvědčeným teroristou (členem gangu MS-13)? 2. Byl, nebo nebyl deportován neoprávněně?

O tom, jestli je García terorista musí pravomocně rozhodnout soud, nikoli prezident USA nebo Salvadoru. Stejně tak musí soud rozhodnout o tom, zda byl deportován neoprávněně; „velkoústá“ prohlášení Donalda Trumpa nejsou z právního hlediska relevantní, jde o politickou proklamaci.

García teroristou soudně prohlášen nebyl, zato justice rozhodla, že jeho vyhoštění bylo neoprávněné, nebojme se říci nezákonné. Navzdory všem silným řečem, které k nám doléhají z Bílého domu, došlo k chybě, tedy nespravedlnosti, a bylo by lidsky fér, kdyby se obě strany, tedy administrativa americká i salvadorská, snažily tento faul napravit a nespravedlnost odčinit. Bohužel jsme svědky pravého opaku, což je pro mě, jako celoživotního přítele Spojených států, šokující.

Zdeněk Koudelka se formálně vzato správně zaměřil na skutečnost, že Nejvyšší soud USA nehovoří o povinnosti americké vlády zajistit Garcíův návrat do USA (jak to prezentují Seznamzprávy.cz), ale administrativa má usnadnit jeho návrat. To jistě má svoji logiku, jak autor správně vysvětluje: „Salvador není americká kolonie či protektorát. Nemá povinnost respektovat Nejvyšší soud USA a už vůbec ne okresní soudkyni.“ To všechno je pravda. Je tu ale ještě jedna možnost. K té ale chybí Americe i Salvadoru dobrá vůle, čímž se stávají spoluviníky nespravedlnosti vůči jednotlivci, který nebyl ani v jedné z obou zemí odsouzen. Stačilo by málo. Aby se administrativy dohodly na tom, že nezákonně vyhoštěný García bude vrácen do USA. Třeba jako humanitární gesto – v rámci opětného sloučení Garcíovy rodiny. Když byly obě země schopné domluvit se za úplatu (což samo o sobě smrdí korupcí) na deportaci skutečných salvadorských gangsterů, je víc než smutné, že se nedomluví na nápravě chyby v případě jednotlivce. Posloucháme-li ovšem Trumpa a salvadorského prezidenta Bukeleho, je tomu tak proto, že se domluvit nechtějí. A kvůli tomu trčí nevinný člověk ve vězení.

Zdeněk Koudelka v závěru článku nabízí příklad týkající se Radovana Krejčíře. Píše, že kdyby nám JAR vydala omylem Radovana Krejčíře a nějaký jihoafrický okresní soudce by vládě v Pretorii a naší vládě nařídil, ať jej vrátíme, „ani my by jsme se takovým rozsudkem necítili vázáni a nevrátili jej“. Nevím, možná nevrátili, možná vrátili, byla by to otázka dohody. Rozhodně bychom ho ale nepustili na svobodu, protože jde o pravomocně usvědčeného zločince. Tím ale García není, a proto je mezi oběma případy propastný rozdíl.

Ještě dodám, že autor pro téma svého článku požil spojení „špatná novinařina“. Připusťme. Jak ale nazvat chování státu, k němuž jsme mnozí vzhlíželi jako k nejvyššímu vzoru svobody a demokracie, vůči člověku, který se ničím neprovinil a díky svévoli mocných o svobodu přišel?

To je kolosální problém, nikoli ne zcela přesné informování jedno českého zpravodajského portálu. Ostatně serverů, které informují podobně nepřesně, ba lživě, je plný internet a my máme svobodu volby - můžeme je ignorovat. García se ale sám zpoza mříží nedostane.

Odkaz:

https://www.blogosvet.cz/article/seznamzpravycz-o-vyhosteni-z-usa-WnvIQ