Bluesky: Symptom doby a bublající problémy pod povrchem

Raketový růst a touha být slyšen

Bluesky je relativně nová sociální síť, která vznikla jako alternativa k Twitteru. Její rychlý růst v posledních měsících odráží aktuální politické a technologické trendy. Z 2 milionů uživatelů v listopadu 2023 vyrostla na dnešních 20 milionů. Tento desetinásobný nárůst je reakcí na americké volby a protest proti podpoře Donalda Trumpa ze strany Elona Muska, majitele sítě X (dříve Twitter). Miliony uživatelů přešly na Bluesky, protože hledaly místo pro vyjádření nesouhlasu. Bluesky se stalo symbolem odporu, ale otázkou zůstává, zda tento protest přetrvá, nebo zůstane jen virtuálním gestem, které rychle ztrácí význam v záplavě lajků a repostů.

Rychlý růst Bluesky není ovšem jen důsledkem politického boje, ale především symptomem hlubších problémů doby – frustrace a touhy být slyšen. Protesty bývají krátkodobé, proto se Bluesky musí soustředit na vytváření udržitelné komunity, která není závislá na polarizovaných emocích. Bez aktivní uživatelské základny a prostoru pro autentické diskuse hrozí, že se tato sociální síť stane jen dalším prchavým trendem.

Polarizace a uzavírání se do bublin

Růst Bluesky je odrazem silné polarizace společnosti. Tato nová platforma přitahuje zejména ty, kteří nesouhlasí s politikou Donalda Trumpa a názory Elona Muska. Bluesky se tak stalo útočištěm pro uživatele, kteří se cítí být marginalizováni nastupující americkou vládní garniturou. To je silně poznamenáno digitálním tribalismem, tedy sklonem k uzavírání se do názorových bublin, kde jsou všechny odlišné názory považovány za hrozbu. Polarizace společnosti se stává viditelnější a přelévá se z online světa do každodenní reality. Potvrzuje to i kauza Bluesky. A je to silně patrné i v našich zeměpisných šířkách.

Tříštění pozornosti

Bluesky je ve své podstatě jen další nová platforma. Další z mnoha. A my, uživatelé, čelíme nekonečnému množství voleb, které nás nutí se neustále rozhodovat: kterou platformu si vybrat, kterou upřednostnit? Tento chaos, neustálé přepínání mezi zdroji informací, vede k paralýze. Mozek je bombardován notifikacemi a novými podněty, což nám brání soustředit se na konkrétní úkoly. Stále reagujeme na každou novou zprávu, což vede k frustraci a neschopnosti zaměřit se na to podstatné. Dopamin, spojený s krátkodobými odměnami za každý podnět, situaci ještě zhoršuje. Každé kliknutí a interakce prohlubují závislost.

Tento cyklus vytváří řadu psychických problémů, včetně narůstající existenciální úzkosti. Co jiného to je, když máme úzkost z nekonečného množství voleb, přičemž se musíme rozhodnout? A co hůř, naše rozhodnutí jsou často sledována ostatními, a my to víme, a může to reálně ovlivnit naši sociální i ekonomickou pozici.

Sociální sítě a technostres

Průměrně strávíme 2,5 hodiny denně na sociálních sítích, což je téměř desetina našeho dne. Neustálý tok informací, notifikací a interakcí nás doslova zahlcuje, čímž zvyšuje kognitivní zátěž na naše mozky. S každou novou platformou, kterou se snažíme sledovat, přidáváme další vrstvu stresu. Tento přetlak, známý jako technostres, se stává jedním z hlavních problémů digitální doby.

Rostoucí množství možností a platforem dále ztěžuje schopnost soustředit se a rozhodovat se. Digitální prostředí nás bombarduje podněty neustále. Na každém kroku čeká nová zpráva, upozornění nebo interakce, které nás nutí reagovat. Tento neustálý tlak nejen že narušuje naši schopnost soustředit se, ale také zvyšuje naši digitální závislost.

Neustálé sledování podnětů nás vede k chronické únavě a snižuje naši schopnost soustředit se na skutečné problémy. V důsledku přetížení a neustálého stresu se objevují příznaky, jako je úzkost, deprese a vyčerpání, což může vést k syndromu vyhoření. Mentální únava může ovlivnit naši schopnost efektivně pracovat, přemýšlet nebo se rozhodovat. Tento tlak se stává klíčovým faktorem, který narušuje naši schopnost fungovat nejen v digitálním prostoru, ale i v běžném životě.

Hromadné vypnutí

Budoucnost digitálního světa neleží jen v souboji mezi platformami jako X a Bluesky, ale v hlubších psychologických změnách, které už nyní zažíváme. Lidé mají jednoduše všeho dost, nebo to přinejmenším tuší, protože vnímají, že se s nimi něco děje. Příliš mnoho možností, podnětů a neustálého rozptýlení. Tento tlak vede k tomu, že začínáme hledat únik a obracíme se k vlastní podstatě. Začínáme se stahovat z platforem, protože si uvědomujeme, že naše pozornost je obchodní komoditou. Platformy s ní spekulují, prodávají ji inzerentům a neustále vytěžují.

Dobře známé hnutí minimalismu je jen malým proudem většího trendu. Zatímco někteří se k vypnutí uchylují kvůli touze žít pomaleji a jednodušeji, v budoucnu to bude masivní, existenciální akt. Bude to rozhodnutí vzdát se součásti tohoto digitálního kolotoče, přestat být součástí systému, který vyčerpává naši pozornost a mění ji na zisk. Toto vypnutí se už nebude týkat jen životního stylu, ale stane se nutností pro ochranu naší pozornosti před neustálým vyčerpáváním technologiemi. Více či méně pravidelný digitální detox už nebude stačit.

Podle mě to není jen dystopická vize. Mám silný pocit, že budoucnost digitálních platforem nebude záviset pouze na nových funkcích a vylepšeních, ale na tom, jak budou reagovat na rostoucí potřebu soukromí a kontroly. Politické vyostřování debaty jim jen přitíží. Uživatelé budou stále častěji hledat místa, která respektují jejich pozornost, místo aby ji neustále využívala pro obchodování s naší pozorností. A pokud tyto platformy nepochopí, že uživatelé nechtějí být pouhými proměnnými v algoritmu, může být jejich budoucnost zpečetěna.