Cenzura v Olomouci
cenzura v institucích
Vzpomínáte na padesátá léta s cenzurou a udáváním? Moc pamětníků drsných padesátých let už nežije. Přesto existují dokumenty, které zfanatizovanou dobu připomínají (viz obrázek). Je ale smutné, že už máme současné zkušenosti. A v Olomouci obzvlášť.
Připomenu, jak nám bez vysvětlení zrušili možnost uspořádat besedu se senátorkou Danielou Kovářovou v prostorách Červeného kostela. Nejprve to problém nebyl, ale pak ano. Nebylo nám umožněno uspořádat besedu nad nepolitickou knihou (milé povídání - Rodinu si nevybereš) v prostorách, které se běžně komerčně pronajímají. Zasáhla "vyšší moc" - vedení Státní vědecké knihovny v Olomouci. Na opětovné dotazy o důvodech zrušení nám nebylo odpovězeno.
Stejně tak zasáhla "vyšší moc" v případě besedy rádia Universum v Pevnosti poznání. Besedovat měla Martina Kociánová s "Vidlákem" a Ládíkem Větvičkou. Plakáty už byly vylepené, propagace nakoupená, když přišel zákaz. Evidentně si toho někdo všiml a začal dělat peklo. Ten "někdo" se dá nazvat udavačem jako vystřiženým z padesátých let. A než se hádat s fanatikem... Pravděpodobně přišel opět zákaz z vyšších míst. To vyšší místo je v tomto případě Univerzita Palackého v Olomouci. Smutné.
V prvním případě vědecká knihovna, v druhém případě univerzita. Obě instituce se snížily k politické cenzuře. Instituce, které mají ve svém bytostném principu fungování svobodu slova a nikým neomezovaný dialog.
Knihovny a univerzity byly vždy symbolem svobody, dnes patří k vrchním cenzorům. Aspoň tedy v Olomouci a to je obrovská ostuda!