Jak jsem se probudil z dogmatického spánku
Ten příběh je notoricky známý. Když se Kant seznámil s Humovými argumenty o problematičnosti kauzality, zásadně to změnilo jeho pohled na možnosti lidského rozumu. Komentoval to tak, že se probudil z dogmatického spánku.
Pochopitelně na zcela jiné intelektuální úrovni k podobnému jevu došlo i u mě, když jsem si přečetl rozhovor publikovaný na Forum24 s jednou z nejznámějších tváří ODS, paní Decroix. V rozhovoru mimo jiné řekla:
"Pro mě jsou to opravdu volby o tom, jestli zůstáváme na Západě a zůstáváme demokracií, nebo nám víc voní autokracie a půjdeme cestou Slovenska a Maďarska."
Není to až tak úplně nový argument, podobná tvrzení slýcháme z této strany politického spektra často, ale ta kombinace paní Decroix, názorového deníku Forum24 a časného rána, kdy jsem se už hodinu marně pokoušel probudit silným čajem a kávou, byla jako blesk z čistého nebe a docela probrala dřímající zbytky mého stárnoucího rozumu.
Tak takhle to tedy je, došlo mi. Když nebudu volit strany, které zastupuje paní Decroix a které jí na oplátku poskytují privilegovanou platformu, jež ji činí atraktivní pro rozhovor elitních novinářů z elitního názorového deníku Forum24, mohou se prostoduší voliči v důchodovém věku jako já přičinit o to, že se přesuneme ze západu někam jinam. Při prvním čtení mi představa, že se na důchod přesunu ze západu třeba někam na jih blíž k Itálii, nepřipadala až tak nepříjemná, ale pak jsem pochopil, že věta je míněna jinak – spíše ideologicky. Koneckonců na tom Západě až tak úplně taky nejsme, snad jen vůči Mongolsku.
Až teď mi to začíná všechno dávat smysl. Ty volební průzkumy, které ukazují na sílící preference ANO, vznik nových politických stran a uskupení – Motoristé, Stačilo s komunisty – které hrozivě oscilují na pětiprocentní hranici volitelnosti do Poslanecké sněmovny. Setrvalý pokles preferencí vládnoucí koalice, který následuje po každém vystoupení jejích nejvyšších představitelů. Lidovci a TOP 09 kráčející postupně někam do propadliště dějin. Vypadá to opravdu, že by ta autokracie, tak jak ji známe před vítězným nástupem současných demokratů, mohla zase přijít – kdy důchodci dostávali přidáno nesmyslně vysoké částky, ceny energií byly rozumné, státní rozpočet byl před covidem v docela dobrém stavu a ceny z dnešního pohledu byly jak z říše snů. Ale s tím ti nedemokraté stále operují, jako by šlo jen o životní úroveň. Co informace a dezinformace, nebezpečí manipulace voleb, návrh gumového zákona, duchaplné diskuse o hodnotách – nic z toho tu přece nebylo. Za to všechno vděčíme až systémovým demokratickým stranám.
Jediné, co mě uklidňuje, jsou prohlášení pana premiéra, že výsledky těchto průzkumů jsou nedůvěryhodné. S tím rád souhlasím – nějaká výběrová šetření statistických souborů, už jen jak to chce znít učeně! Mě však nějakou statistikou nikdo nezmanipuluje, znám malou násobilku a s tím jsem si celý život vystačil.
To probuzení z dogmatického spánku v mém případě na publikování obdoby Kritiky čistého rozumu spíše nevypadá, ale i tak jsem si zase udělal v hlavě trochu pořádek. Jediné, nad čím nemám kontrolu, je postupný involuční proces mého organismu, který se může projevit určitou zapomnětlivostí a nestálostí. Jsem proto vděčný za podobné články, které mi každý den připomínají, jak se věci mají.
Odkaz na rozhovor
https://www.forum24.cz/decroix-volby-budou-o-tom-jestli-zustavame-demokracii-nebo-nam-vic-voni-autokracie