Jak jsem se zmýlil v Trumpovi

Sliby v kampani, činy po volbách

Nebudu popírat, a několikrát jsem to napsal, že v republikánských primárkách před letošním kláním o Bílý dům, jsem přál vítězství Nikki Haleyové.

Lubomír Stejskal

Český bloger. Jeden z mnoha

10. listopadu v 9:50

992 zobrazení

3 komentáře

Když letos v březnu z kampaně odstoupila, zůstal na republikánské straně pouze Donald Trump. Tím byly pro mě kostky vrženy. Celoživotně sympatizuji – jako středoevropský pozorovatel a přítel USA – na dálku s Republikánskou stranou a podporuji její prezidentské kandidáty. Letos tedy D. Trumpa.

Nikki Haleyová mi to usnadnila. Dvaadvacátého května oznámila, že navzdory dílčím rozdílům mezi nimi dá hlas D. Trumpovi. To mě potěšilo a povzbudilo. Bylo možné předpokládat, že D. Trump získá i hlasy jejích příznivců, což nebyla zanedbatelná množina.

Jako pozitivní jsem vnímal i Trumpovo prohlášení pro kabelovou televizi News 12 New York, o němž informoval server Axios 24. května. Reportérka Tara Rosenblumová se Trumpa zeptala, jestli by se v jeho týmu našlo místo pro Nikki Haleyovou. Trump odpověděl:

„Myslím, že bude v našem týmu, protože máme spoustu stejných myšlenek a stejných nápadů. Měli jsme ošklivou kampaň, bylo to dost ošklivé. Ale ona je velmi schopný člověk a jsem si jistý, že v nějaké formě v našem týmu bude, rozhodně.“

To znělo velice nadějně a tuto informaci jsem si s uspokojením uložil do paměti. Uplynulo ale bezmála půl roku a zdá se a všechno jinak.

Shodou okolností, je to asi dva dny, když jsem před spaním přemítal o nově nastalé situaci po oznámení výsledků prezidentských voleb, mi ta věc sama od sebe znovu vytanula na mysli. Nikki Halleyová a nějaká její role v budoucí Trumpově administrativě. Napadlo mě, že by se mohla vrátit jako velvyslankyně do OSN, kde v letech 2017 a 2018 odváděla skvělou práci. Nejen pro Spojené státy, ale také třeba pro Izrael, což považuji za mimořádně důležité. Anebo by mohla… Ale ne, nemá smysl fantazírovat.

Toto moje uvažování přerušil post na Trumpově účtu na jeho síti Truth Social, který byl publikován 10. listopadu. Byla to studená sprcha. D. Trump sdělil, že Nikki Haleyová ani Mike Pompeo (ministr zahraničí v prvním Trumpově termínu) nebudou přizvání do prezidentova týmu, který se právě formuje. Volně: „Bylo mi potěšením s nimi spolupracovat, oceňuji naši předchozí spolupráci a děkuji jim za jejich službu pro naši zemi. Make America Great Again.“

Je tedy zřejmé, že Trump bude budovat skvělou Ameriku bez Niki Haleové. Je to škoda a hlavně – je to v rozporu s tím, co tvrdil v květnu v newyorské televizi. Taková je ale politická realita: slova v kampani a činy po volbách jsou dvě odlišné věci.

Reakce Nikki Haleové byla příkladná. „Byla jsem hrdá na to, že mohu spolupracovat s prezidentem Trumpem při obraně Ameriky v OSN. Přeji jemu a všem, kdo budou během následujících čtyř let sloužit, hodně úspěchů na naší cestě vpřed k silnější a bezpečnější Americe.“

I takovou podobu může mít politická kultura.

Poučení: Trump ano, ale je prozíravé počítat s tím, že ledacos může být jinak. Nejen ve vztahu k Ukrajině.