Labyrint algoritmů a ráj lidskosti 32/54: Poutník poznává svět ne-lidí

Poutník, již znavený nepřetržitým zkoumáním světa digitálních mocností, ocitá se nyní v temném sále, kde se pohybují podivné stíny a mihotají obrazovky. Algoritmus s Personalizací jej vedou vpřed, zatímco obrazovky ukazují nekonečné proudy zpráv, komentářů a videí.

"Co to je za místo?" ptá se Poutník zmateně.

"To je sál Digitálních Stínů," odpoví Algoritmus. "Zde se mísí skuteční lidé s falešnými účty, boty a digitálními duchy. Realita se tu prolíná s iluzí a pravda s klamem."

Poutník si všímá nekonečných proudů zpráv, které se šíří internetem. Vypadá to, jako by tisíce lidí současně diskutovaly, hádaly se a šířily názory. Když se ale přiblíží, zjistí, že mnohé z těchto "osob" nejsou lidé.

"To jsou digitální klony, naprogramované algoritmy a falešné účty," vysvětluje Personalizace. "Tváří se jako skuteční lidé, aby manipulovaly názory a vytvářely umělou společenskou atmosféru."

"Jak může někdo poznat, kdo je skutečný a kdo falešný?" ptá se Poutník.

"To právě nemůže," odpoví Algoritmus. "To je podstata tohoto světa – ztráta autenticity. Lidé věří tomu, co chtějí slyšet, a digitální lži jim to umí dodat v přesně správném balení."

Na jedné z obrazovek se Poutník zastaví. Vidí nekonečné řady digitálních botů šířících stejné zprávy s drobnými obměnami.

"To jsou armády botů," říká Personalizace. "Generují obsah, který se tváří jako organický, aby vytvářel dojem masivní podpory nebo odporu."

Poutník znechuceně obrací pohled jinam: "To je přece jen iluze. Jak může někdo uvěřit něčemu tak falešnému?"

"Lidé nehledají pravdu," odpoví Algoritmus. "Hledají potvrzení svých názorů. A boti jim to dodají."

V další části sálu narazí Poutník na obrazovky zobrazující příběhy lidí, kteří už dávno zemřeli, ale jejich profily stále šíří obsah.

"To jsou digitální duchové," vysvětluje Algoritmus. "Jejich účty byly převzaty nebo zautomatizovány, takže se zdá, že jsou stále mezi námi."

Poutník cítí podivný mrazivý pocit: "To už se ani po smrti nemůžeme vymanit z toho světa dat?"

"Ne," odpoví Algoritmus s ledovým klidem. "Data jsou věčná. Pamatuj, že internet nezapomíná."

Poutník zůstává stát před obrazovkou, kde se před jeho očima vytváří nová identita – profil, který nemá žádný reálný základ. Vidí, jak algoritmus rychle generuje obličej, jméno, osobní historii a dokonce i emoce vyjádřené v komentářích.

"Takže lidé ani nevědí, s kým mluví?" ptá se."Ne," odpoví Personalizace. "Ale to jim vůbec nevadí. Cítí se spojeni, dokud někdo potvrzuje jejich pravdu. To je důležité."

Na konci sálu narazí Poutník na obrovskou obrazovku s nápisem: "Vše je pod kontrolou." Pod tím se střídají informace o aktuálních trendech, náladách a debatách, které ovlivňují společnost.

"Takže tohle všechno někdo řídí?" zeptá se Poutník s nádechem zoufalství. "Ne nutně," říká Algoritmus. "Někdy se to vymkne i nám. Ale to nevadí, chaos je také součástí strategie. Důležité je, aby se lidé bavili – nebo hádali."

Poutník se obrací k Personalizaci: "Jak mohou lidé věřit, že jsou svobodní, když je každý jejich krok předem naprogramován nebo zmanipulován?"

"To neřeší," odpoví Personalizace s úsměvem. "Kdo by se staral o pravdu, když je obklopen pohodlnou lží? Lidé mají pocit, že jsou ve středu dění – a to stačí."

Poutník je zasažen děsivou představou: "Takže už ani nevíme, kdo je skutečný a kdo falešný. Přátelíme se s iluzemi, diskutujeme s algoritmy a nevěříme už ani vlastnímu úsudku."

"Přesně tak," odpoví Algoritmus s úsměvem. "To je moderní realita. A lidé jsou spokojeni, protože jejich svět je přesně takový, jaký si přejí vidět."

Poutník pomalu ustupuje a nechává se pohltit temnotou sálu, přemýšleje nad tím, zda je v tomto digitálním chaosu vůbec možné zůstat člověkem.

Čtěte na podobné téma:

Labyrint algoritmů a ráj lidskosti (rozcestník na obsah 54 kapitol)