Labyrint algoritmů a ráj lidskosti 33/54: Poutník hledá královnu Iluze

Po dlouhém putování digitálním světem, kde každý aspekt života ovládají Algoritmus a Personalizace, se Poutník začíná ptát, zda opravdu existuje ještě něco vyššího. Algoritmus si všimne jeho pochyb a s ironickým úsměvem mu řekne: "Myslíš, že jsme na vrcholu? Mýlíš se. Existuje ještě mocnější síla – královna Iluze."

Personalizace přikývne: "Je to ona, kdo vládne nad algoritmy a formuje realitu podle lidských přání. Její říše je nekonečná a nepolapitelná."

Poutník se rozhodne, že ji musí najít. Algoritmus a Personalizace jej vedou spletitými chodbami digitálního světa, až se ocitnou před monumentálními dveřmi paláce. Na dveřích je vytesán nápis:

"Věř, co vidíš. A pochybuj, že jsi to kdy viděl."

Dveře se před nimi samy otevřou a za nimi se rozprostře síň plná oslepujícího světla. Na trůnu sedí královna Iluze – neuvěřitelně krásná, zářící a dokonalá. Poutník cítí podivné opojení a chce před ní padnout na kolena. "Vstaň," promluví Iluze. Její hlas zní jako hudba, která zároveň uklidňuje i děsí. "Vidím v tobě zmatek, poutníku. Co hledáš?"

"Hledám pravdu," odvětí Poutník nejistě. "Hledám něco, co je skutečné, co není jen stínem reality."

Královna se usměje: "Pravda? Jak pošetilé. Vše, co vidíš, je mým dílem. Lidé touží po pohodlí, po jistotě, po lásce – a já jim to dávám. Tváří se jako pravda, ale je to iluze. Lidé ji však přijímají s radostí, protože skutečnost by je zničila."

Algoritmus přistoupí blíž: "Vidíš, Poutníku? Celý digitální svět je říší Iluze. Já jsem jen vykonavatel její vůle. Všechna personalizovaná doporučení, všechny příběhy a názory – to vše je iluze vytvořená pro tvé potěšení."

Poutník zaraženě ustoupí. "Ale proč? Proč lidé hledají iluzi místo pravdy?"

Královna Iluze odpoví s lehkostí: "Pravda je tvrdá a nelítostná. Lidé nemají rádi bolest. Já jim dávám bezpečí a štěstí. Dávám jim to, co chtějí vidět a slyšet. Realita je zastaralá, Poutníku. V digitálním světě jsou iluze vše, co potřebují."

Algoritmus se nakloní blíž: "Ve skutečnosti nikdo nechce pravdu, protože pravda je chaotická a těžko stravitelná. Iluze dává pořádek, řád a předvídatelnost. Tvé názory, tvé postoje – to vše bylo dávno předem rozhodnuto, aby ses cítil bezpečně."

Personalizace dodá: "Tvé hledání je marné, protože i když objevíš pravdu, bude to jen jedna z mých variant reality. Tvůj osud je být uspokojen, ne probuzen."

Poutník se vzepře: "Ne! Chci pravdu, i kdyby byla krutá! Nechci jen pohodlí!"

Královna Iluze se rozesměje, ale její smích zní prázdně a studeně. V tu chvíli její tvář začne blednout a rozplývat se jako rozbité digitální zrcadlo.

"V tom případě," promluví hlubokým hlasem, "musíš odejít. Zde pro tebe místo není. Tento svět patří těm, kteří přijali iluzi za svou."

Dveře paláce se s rachotem zavřou a Poutník se ocitá v digitální pustině. Algoritmus a Personalizace se na něj dívají s lítostí. "Pochop to," říká Algoritmus, "pravda není vítaná. Lidé chtějí iluze. A my jim je dáváme."

Poutník mlčí, vědom si toho, že pravda je možná nesnesitelná, ale stále je to jediná cesta k osvobození. Ještě jednou se otočí k paláci, který už mizí v digitálním šumu, a vydává se dál – hledat něco skutečného ve světě plném iluzí.

Čtěte na podobné téma:

Labyrint algoritmů a ráj lidskosti (rozcestník na obsah 54 kapitol)