Lidová armáda byla připravena i v roce 1978. Postavit se proti lidu
Vzpomínka
Bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý poskytl zajímavý rozhovor serveru Seznam Zprávy. Publikován byl 13. listopadu.
Na základě své zkušenosti jako tehdejší důstojník armády komunistického režimu se vyjádřil k možnosti zásahu proti demonstrantům v listopadu 1989. Dnes víme, že k ničemu takovému nedošlo, ale to neznamená, že zásah armády nehrozil. K tomu generál Šedivý uvedl:
„S armádou se podle těchto směrnic počítalo, že v případě potřeby zasáhne. Stejně jako v roce 1969, kdy se podílela na potlačení demonstrací namířených proti normalizaci a okupaci Sovětskou armádou.“
Má pravdu.
Proč si to myslím? Protože s armádou se počítalo i v roce 1978. Na srpen toho roku připadalo desáté výročí vpádu vojsk Sovětského svazu a další zemí sdružených ve Varšavském paktu do Československa a už půldruhého roku byla aktivní Charta 77. Husákův režim měl obavu z toho, že v Praze by mohlo dojít k protestním demonstracím a podle toho se zařídil.
Jednoho dne si velení vojenského útvaru ležícího asi 20 km od Prahy zavolalo prověřené vojáky základní služby na zvláštní schůzi, kde jim bylo řečeno zhruba toto. Pokud by kolem 21. srpna v Praze došlo k nepokojům, budou přivoláni dozorčím útvaru, shromáždí se na určeném místě, dozorčí roty jim vydá jejich samopaly, do nich vyfasují náboje, dozorčí útvaru rozpečetí obálku s instrukcemi – a následovat bude bude přesun do Prahy.
Asi nepřekvapí, že mezi vojáky se pak vedly vášnivé diskuse na téma, co když k tomu dojde a my budeme nuceni střílet do civilistů? Pro dnešní mládež obtížně představitelné dilema.
Naštěstí nic z toho, z čeho měli komunističtí mocipáni obavy, se nestalo. Společnost ještě nebyla zralá k zásadní změně a Charta 77 takovou sílu a vliv neměla. Na masivní protirežimní demonstrace došlo až o jedenáct let později. A tam armáda nezasáhla – z obsahu rozhovoru s Jiřím Šedivým vyplývá proč.
Ptáte se, jak to všechno vím? Jedním z vojáků, sloužících v roce 1978 v onom útvaru, jsem byl i já. Do skupiny, která měla být v případě potřeby odeslána do Prahy, jsem jako politicky nespolehlivý naštěstí vybrán nebyl (nesměl jsem chodit ani do stráže). Ale nastalé dilema jsem vnímal stejně intenzivně jako všichni ostatní.
Buďme rádi, že je ta hnusná doba za námi.