K odstoupení arcibiskupa Justina Welbyho

Duchovní obzory

Stala se mi zvláštní věc. Připravoval jsem si podklady k článku týkajícího se výzvy k odstoupení arcibiskupa Justina Welbyho. Než jsem je zkompletoval, Welby odstoupil.

Lubomír Stejskal

Český bloger. Jeden z mnoha.

12. listopadu v 21:12

137 zobrazení

Napište první komentář

Kdo je Justin Welby? Duchovní hlava Anglikánské církev (světskou hlavou je britský panovník), zkratka CofE, a celosvětového Anglikánského společenství, zkratka AC. Proč odstoupil? O tom bude tento text.

Arcibiskup Welby ztratil důvěru části CofE a velké části církví AC, zejména z Afriky, a to proto, že pod jeho vedením přijala církev program Život v lásce a víře (LLF). Pod tímto názvem se skrývá možnost udílet v kostele požehnání homosexuálním dvojicím, které vstoupily do občanského sňatku nebo uzavřely registrované partnerství; obojí je ve Spojeném království legální.

Problém je v tom, že tzv.manželství muž-muž/žena-žena je v rozporu s biblickým učením a anglikánskou věroukou (manželství je vztah pouze muže a ženy a sexuální intimita není hříchem pouze v manželství muže a ženy). Ti v globální anglikánské rodině, kdo LLF odmítají, buď Welbyho označili za nedůvěryhodnou osobu a sdělili, že už ho nepovažují za „prvního mezi rovnými“, tedy za duchovního vůdce, nebo ho rovnou vyzvali, aby z vedení církve odešel. To Welby dosud odmítal.

Vaz mu ale nezlomila praxe LLF, ale jiná záležitost. Hanebnost, o které se většinou mluví v souvislosti s duchovními Římskokatolické církve (ŘKC), ale týká se i jiných denominací. Jde o sexuální zneužívání chlapců a mladých mužů a v tomto případě i jejich fyzické týrání. Nedopustil se ho duchovní, ale právník a dobrovolník, angloevangelikál John Smyth, který se angažoval v organizování církevních dětských táborů. V průběhu více než 40 let, zemřel v roce 2018, pohlavně zneužil či fyzicky týral asi 30 chlapců nejprve v Anglii, a když se nad ním stahovala mračna, přestěhoval se do Zimbabwe (1984), kde v těchto aktivitách i praktikách pokračoval. Pak došlo na jeho táboře k úmrtí jednoho účastníka a on zamířil do JAR (2001). V Africe dosáhl počet jeho obětí pětaosmdesáti.

Ačkoli se o kauze Johna Smytha ledacos tušilo, ba i něco v církvi vědělo, otevřeně se o ní začalo mluvit až od roku 2017, kdy byly v britských médiích publikovány zásadní šokující informace. Ke zlomu ale došlo až letos v říjnu. Církev pověřila nezávislého osobu, Keitha Makina, aby celou záležitost prošetřil. Výsledek jeho práce (Makin Review) byl zveřejněn 18. října 2024. Ze zprávy je zřejmé, že Justin Welby, který se v roce 2013 stal canterburským arcibiskupem, tedy duchovní hlavou církve, o zločinech Smytha od téhož roku věděl, ale neudělal nic, co by přispělo k jejich odhalení a potrestání viníka. Naopak Smythovy hanebné činy kryl a svojí neaktivitou přispěl k jejich tutlání.

Jestliže Justin Welby výzvy k odstoupení kvůli nebiblickému žehnání oddaným a registrovaným homosexuálním osobám poměrně snadno ustál – měl podporu jak druhého muže církve, arcibiskupa z Yorku, a podle výsledků hlasování na generálních synodech většinovou podporu komor biskupů, ostatního duchovenstva i laiků, v případě osobního selhání ve skandálu týkajícím se Johna Smytha už to možné nebylo. Čelil výzvám, peticím a nakonec stolec sv. Augustina jako 105. canterburský arcibiskup opouští předčasně a takříkajíc nikoli za potlesku na otevřené scéně. Spíše s nepříjemnou skvrnou na svém štítu. Nemuselo tomu tak být, kdyby se v kauze Johna Smytha zachoval tak, jak se zachovat měl.

Že celá tato kauza poškodí dobrou pověst CofE, a v širším měřítku celého křesťanského společenství, je bohužel smutná pravda. Odchod Justina Welbyho na tom máloco změní.