Petent Halík
Profesor Tomáš Halík je jedním z nejznámějších českých katolíků. Dokáže oslovit i ty, kteří by jinak do kostela nikdy nevkročili – a to je nesporně záslužné. Zaslouží si respekt i pozornost. Teď opět podepsal nějakou petici:
„Jan Souček vyvíjí nepřípustný nátlak na respektované redaktory, ruší úspěšné a kvalitní pořady, vyhrožuje ukončením celých programových okruhů bez souhlasu Rady ČT a mnoha dalšími kroky poškozuje dobré jméno televize,“ tvrdí autoři výzvy, mezi nimiž jsou například Petr Pithart, Tomáš Halík, Radka Denemarková, Jáchym Topol či Jaroslav Hutka.
V křesťanské tradici – jak východní, tak západní – existuje mnoho významných osobností a celých směrů, které považují mlčení za způsob modlitby a přiblížení se k vyšší skutečnosti. Kartuziáni, řád známý svou přísnou izolací a kontemplativním životem, považují mlčení a samotářství za cestu k hlubšímu spojení s Bohem. Podobně trappisté, kontemplativní větev cisterciánů, si velmi cení mlčení jako prostředek k otevření se Bohu. Život těchto řádů je zaměřen na modlitbu, práci a mlčení. Halík asi nebude ani kartuzián, ani trapista.
Kromě své záliby v různých peticích mě Halík zaujal i výrokem, že mnoho Čechů věří „v něco“, zatímco katolická víra je pro ně „příliš náročná“. Tento výrok mi vždy připadal sporný – ne snad proto, že by nebyl pravdivý. Opravdu žijeme v zemi, kde se formální víra katolíků a protestantů často proměnila ve vágní představu, že existuje „něco mezi nebem a zemí“. Vadí mi však lehce pohrdlivý tón, který z výroku vyzařuje – jako by ono „něco“ bylo jen ubohým odvarem víry, slabým čajem proti hutnému vínu katolicismu.
Kritikou "něcismu" Halík vlastně míří proti spirituálnímu instinktu, který stojí za vírou nejen katolíků, ale i mnoha jiných náboženství. Na rozdíl od dogmatického katolicismu tento druh lidové spirituality nepředstavuje uzavřený systém s kolárkem a pravidly, ale spíše svobodné nadechnutí a hledání tolerantnější podoby víry. Každé organizované náboženství má ovšem tendenci si z tohoto instinktu udělat dojnou krávu – z důvěřivých věřících ovce a ze sebe pastýře. Nic proti tomu – pokud to někomu vyhovuje, ať se nechá od pana Halíka pást. Zdá se, že nikdy a nikde není nouze o lidi, kteří radši spásají trávu než jedí vepřové.
Víra je něco soukromého, svatého a niterného. Kdo ji chce násilím uzamknout do slov a rituálů, ten ji přetváří k obrazu svému. Velcí křesťanští mystici to věděli – a proto často o víře mlčeli. Také proto by mi Halík, přes svou výmluvnost a vzdělanost, byl sympatičtější, kdyby alespoň občas více mlčel.
Možná se mýlím, ale trochu ho podezřívám, že má vyšlápnuto směrem od Salvátora k Pražskému hradu – což se mi zdá, že by mohlo zavánět nedostatkem křesťanské pokory. Pokud si dobře vzpomínám, podobný pokus už tu byl. Kdyby chtěl kandidovat za Piráty, budiž. Ale s kolárkem?
A na závěr jedno biblické naučení pro Halíka a jemu podobné:
„Lépe je snášet urážky a přemýšlet o nich, než vycházet v hněvu a páchat nepravost.“ (Přísloví 19:11)
Odkaz:
https://www.lidovky.cz/domov/cesi-maji-svou-viru-v-neco-necismus.A101108_000011_ln_noviny_sko
https://www.mediar.cz/odvolejte-reditele-soucka-vyzyva-radu-ct-petice-kterou-podepsali-pithart-karas-ci-komers/