Politika v době umělé inteligence #22: Algoritmické veřejné zakázky a digitální whistleblowing
Politika v době umělé inteligence
Korupce a neprůhledné financování veřejných zakázek patří mezi největší problémy veřejné správy po celém světě. Způsob, jakým se přidělují státní zakázky, ovlivňuje nejen efektivitu vládního řízení, ale i důvěru občanů ve veřejné instituce. Když se miliardy korun přelévají přes neprůhledné smlouvy a předem domluvené tendry, ztrácí stát nejen peníze, ale i legitimitu.
Jedním z řešení, které nabízí moderní technologie, je umělá inteligence a digitální whistleblowing. Algoritmy mohou dohlížet na transparentnost výběrových řízení, automaticky identifikovat podezřelé transakce a snižovat prostor pro manipulaci. AI by navíc mohla chránit oznamovatele před odvetnými kroky, což by podpořilo odvahu lidí upozornit na nesrovnalosti. Ale může algoritmus opravdu zabránit lidem v obcházení pravidel? Nebo jen vytvoří nová pravidla, která se budou muset učit obcházet sofistikovanějšími metodami?
Veřejné zakázky dnes často probíhají v neprůhledném systému, kde jsou výběrová řízení šitá na míru konkrétním firmám, nabídky jsou uměle předraženy a dodavatelé spolu tajně koordinují ceny. V nejhorších případech se stát sám stává „klientem“ v korupčním řetězci. Jak může umělá inteligence pomoci?
Automatizovaná analýza nabídek (AI může porovnávat ceny podobných zakázek v různých regionech a odlišných dodavatelů. Pokud se objeví podezřele vysoká cena nebo nabídka bez konkurence, algoritmus na to upozorní. Pokročilé AI modely mohou také vyhodnocovat historii dodavatelů, jejich finanční stabilitu a kvalitu předchozích zakázek).
Prediktivní detekce kartelových dohod (Algoritmy mohou analyzovat vzorce nabídek a odhalovat možné dohody mezi firmami, které si systematicky rozdělují zakázky. Strojové učení může například sledovat, zda se stejné firmy opakovaně „střídají“ v podávání nejvýhodnějších nabídek, zatímco ostatní jen „předstírají“ účast).
Smart kontrakty a blockchain (Transparentní blockchainové účetnictví by mohlo zajistit, že všechny veřejné zakázky budou sledovatelné a nebudou moci být zpětně měněny. Smart kontrakty by mohly zajistit, že platby budou provedeny až po splnění konkrétních podmínek a ověření kvality dodaných služeb).
Takové technologie by mohly minimalizovat prostor pro manipulaci, ale samy o sobě nestačí – stále potřebujeme lidský faktor, který bude tato data vyhodnocovat a aplikovat pravidla. Whistlebloweři (oznamovatelé korupce) často čelí ohrožení, ztrátě zaměstnání nebo dokonce fyzické likvidaci. V mnoha případech jsou donuceni mlčet nebo se obracet na média, kde se jejich výpověď snadno zpochybní jako „senzacechtivost“ nebo „pomsta bývalého zaměstnance“. Zde vstupuje na scénu digitální whistleblowing – anonymní platforma, kde mohou oznamovatelé bezpečně hlásit podezřelé zakázky, přičemž AI bude jejich podněty analyzovat a ověřovat. Jak by digitální whistleblowing mohl fungovat?
Anonymní podání oznámení (Osoba, která má přístup k důkazům o podvodném jednání, může prostřednictvím AI asistovaného systému anonymně poslat podnět).
Ověření informací umělou inteligencí (Algoritmus porovná podnět s existujícími daty o dodavatelích, cenách a podezřelých vzorcích chování).
Právní ochrana oznamovatelů (AI může navrhovat právní opatření na ochranu oznamovatele a sledovat, zda se na něj nevyvíjí nátlak).
Takový systém by mohl umožnit, aby lidé bez obav poukazovali na nekalé praktiky, aniž by se museli obávat odvetných opatření ze strany mocných zájmových skupin. Může AI zabránit lidské vynalézavosti v korupci? I když AI nabídne nové nástroje pro odhalování podvodů, otázkou zůstává, zda se korupční struktury nepřizpůsobí a nenajdou nové způsoby obcházení pravidel. Mezi předpokládané scénáře by patřila manipulace s daty (AI je tak dobrá, jak kvalitní data má k dispozici. Pokud úředníci dokážou „zfalšovat“ vstupní údaje, AI nebude schopna rozpoznat podvod), obcházení blockchainu (I když by smart kontrakty měly zajistit transparentnost, vždy existují cesty, jak do nich zakomponovat právní kličky a mezery) či zneužití AI samotné (Korupčníci mohou vytvářet vlastní algoritmy, které obcházejí oficiální kontrolní mechanismy a maskují podezřelé transakce).
To znamená, že AI může být silným spojencem v boji proti korupci, ale nesmíme spoléhat jen na ni. Musíme kombinovat technologické inovace s pevnou legislativou, nezávislou kontrolou a aktivní občanskou společností. Kombinace algoritmického dohledu nad veřejnými zakázkami a digitálního whistleblowingu by mohla přinést revoluční změny ve státní správě. Pokud by veřejné zakázky probíhaly pod dohledem AI, byl by prostor pro podvody výrazně omezen. Ale technologie samotná nestačí. AI musí být doplněna nejen pevnými právními pravidly pro správné nastavení algoritmů či aktivní občanskou kontrolou a transparentní správou veřejných zakázek, ale také efektivní ochranou whistleblowerů, aby lidé měli důvěru v oznamovací systémy. Pokud se AI použije správně, může být nejen mocným nástrojem proti korupci, ale i symbolem moderní správy státu, která se řídí daty, nikoli zákulisními dohodami.
Čtěte na podobné téma:
Politika v době umělé inteligence #1-10
Politika v době umělé inteligence #11-20
Politika v době umělé inteligence #21: Zásady úspěšného vládnutí v éře umělé inteligence