Politika v době umělé inteligence #26: Virtuální státy a tokenizované občanství

Politika v době umělé inteligence

Vstupujeme do éry, kdy digitální technologie nejen podporují tradiční státy, ale mohou se stát základem zcela nových politických a ekonomických struktur. Koncept virtuálních států – entit bez fyzického území, ale s pevnou komunitou v kyberprostoru – je stále reálnější. Tyto státy by mohly nabízet tokenizované občanství, mít vlastní digitální měnu a demokratickou správu na blockchainu. Jaké výzvy a příležitosti by takový vývoj přinesl?

Josef Zbořil

liberální progresivista popularizující "kybernetický občanský humanismus" skrze ESG participaci

11. února v 5:00

Napište první komentář

Tradiční státy jsou historicky spjaty s fyzickým územím, které spravují a na němž vykonávají svou suverenitu. V digitálním věku se však ukazuje, že mnoho funkcí státu lze decentralizovat, automatizovat a přenést online. To otevírá dveře novým formám politických entit – virtuálním státům. Tyto státy by nemusely mít fyzické hranice, ale jejich „občané“ by byli propojeni přes decentralizované technologie, smart kontrakty a kryptoměny. Namísto pasů by nabízely tokenizované občanství, které by umožňovalo přístup k různým online službám, výhodám a právům v rámci této digitální komunity. Tokenizované občanství by mohlo fungovat jako digitální pas, který by držiteli poskytoval určitá práva a přístup k ekosystému virtuálního státu. Občanství by bylo reprezentováno NFT nebo jiným blockchainovým tokenem, což by umožňovalo transparentní a decentralizovanou správu. Možnosti tokenizovaného občanství:

✅ Přístup k digitálním bankovním službám a vlastní kryptoměně

✅ Online hlasování a správa komunitních fondů

✅ Digitální identita a ochrana soukromí

✅ Možnost využívat daňové optimalizace v mezinárodním prostředí

✅ Pružná pravidla pro vstup a vystoupení ze „státního“ systému

Takový model by mohl přinést revoluci v pojetí občanství, které se dnes často váže na místo narození nebo dlouhodobý pobyt. Virtuální státy by mohly občanství nabízet jako službu – zájemci by si jej mohli „koupit“, získat za určitou činnost nebo jako odměnu za přínos komunitě. Virtuální státy mohou být doplňkem k tradičním státním strukturám, podobně jako dnes existují mezinárodní korporace s vlastními ekosystémy pravidel a benefitů. Je však možné, že v dlouhodobém horizontu budou schopny konkurovat tradičním státům v nabídce „služeb pro občany“. Tradiční státy budou muset na tento trend reagovat regulacemi nebo přizpůsobením svých digitálních strategií – podobně jako dnes některé země experimentují s centrálními bankovními digitálními měnami (CBDC) a digitálními identitami.

Čas ukáže zda bude v budoucnu existovat virtuální stát, který se stane plnohodnotným hráčem na geopolitické scéně, ale jedno je jisté – svět politiky a státní správy se nevyhnutelně digitalizuje a hranice mezi fyzickým a virtuálním prostorem se stále více rozmazávají. Virtuální státy už nejsou pouhou sci-fi vizí, ale možností, která se postupně může stát realitou. A jelikož byl dosud neuznávaný svobodný stát Liberland (2015-současnost, poloostrov 7 kilometrů čtverečních neobydleného sporného území mezi Chorvatskem a Srbskem) založen českými občany a Země prince Ruprechta (1670-1870, cca 1/3 současné Kanady) byla pojmenovaná po svém prvním guvernérovi a svým způsobem "posledním českém princi" Ruprechtu Falckém (1619-1682, v Praze narozený syn "zimního krále" Fridricha Falckého) a která byla pod suverénní korporátní správou Hudson's Bay Company (1670-současnost, cca 30 tisíc zaměstnanců) nevylučujme, že jeden z případně prvních virtuálních států s tokenizovaným občanstvím, bude mít nejen českou stopu, ale i stopu správy Liberlandu či Země prince Ruprechta.

Závěrem k tomuto tématu také nelze opomenout, jak určitou a přirozenou hrozbu „banánového kyber-prostoru“ pro uživatele, jako „banánové republiky“ pro občana, tak hrozby vzniku určitých BANánistánů, jako novodobé obdoby "predátorského United-Fruit-Companismu" (historické praktiky United Fruit Company, která v minulosti do určité míry vykořisťovala země Latinské Ameriky jejich transformací do "banánových republik").