"Řetězové e-maily" vs. "řetězové tweety"

Přestože jde o odlišné formáty, princip je stejný – zasít strach, narušit důvěru a ovlivnit názory. Moderní dezinformace se tak nešíří pouze v řetězových zprávách, ale i v krátkých, vizuálně poutavých formátech, které zjednodušují složité problémy do jednoduchých a často zavádějících sdělení.

Řetězové e-maily, které cílí na seniory, se často tváří jako „zakázané informace“, které „média nechtějí, abyste viděli“. Varují například před vakcínami obsahujícími nanočipy, údajnými plány na povinné čipování důchodců nebo před „skutečnou pravdou“, kterou je nutné šířit dříve, než bude cenzurována. Tyto zprávy mají za cíl vyvolat nedůvěru k institucím, ovlivnit politické smýšlení nebo přimět lidi k odmítání lékařské péče. Pro mnoho seniorů jsou psané zprávy stále primárním zdrojem informací a pokud přijdou od přátel nebo rodiny, získávají na důvěryhodnosti. Digitální bezpečnost pro ně navíc není samozřejmostí a často mají omezený přístup k ověřování informací.

Mladší generace se s podobnými manipulacemi nesetkává v e-mailech, ale v memech a virálních příspěvcích na sociálních sítích. Ty často vypadají vtipně nebo neškodně, ale dokážou efektivně změnit vnímání reality. Krátká sdělení doplněná o emotivní obrázek nebo grafiku mohou během pár vteřin vyvolat pocit, že se události odehrály úplně jinak, než se odehrály. Memy se šíří rychlostí blesku, protože jsou zábavné a snadno sdílené, a právě jejich jednoduchost a emocionální náboj oslabují kritické myšlení.

Ačkoli se formát liší, řetězové e-maily i manipulativní memy mají společné cíle. Oba nástroje využívají zkratkovitého myšlení, emocionálního nátlaku a falešného dojmu exkluzivní informace. Zatímco u seniorů se spoléhá na důvěru v psaný text a osobní doporučení, u mladých se manipuluje rychlostí, viralitou a humorem. Důsledky jsou však stejné – oslabení důvěry v instituce, posílení konspiračního myšlení a formování polarizovaných názorů, které se jen těžko mění.

Bránit se lze především ověřováním informací a kritickým myšlením. Stačí se zamyslet nad tím, kdo daný obsah vytvořil, s jakým cílem a proč vyvolává právě tak silnou emocionální reakci. Dezinformace se budou i nadále přizpůsobovat novým technologiím a věkovým skupinám, ale jejich podstata zůstává stejná. Ať už jde o hoaxy v e-mailech nebo manipulativní obsah na sociálních sítích, cílem je vždy ovládnout pohled na svět. Odpovědí na tento problém není cenzura, ale schopnost rozpoznat manipulaci a nebýt jejím nástrojem. Pravda totiž nebývá nejkřiklavější ani nejvirálnější – často si ji musíme aktivně hledat sami.