SMIS versus covidisté: dva – nula

Článek v Lancetu přináší dosti definitivní evidenci, že předchozí prodělání infekce koronavirem chrání před opakovanou infekcí, zejména před jejím těžkým průběhem, a to velmi dobře a dlouhodobě. Souhrn 65 publikací z 19 různých zemí ukazuje, že ochrana proti těžkému průběhu případné reinfekce dosahuje přibližně 90 procent a přetrvává téměř rok. Pro nás, kteří se na stránkách SMIS imunitou dlouhodobě zabýváme, není tento výsledek nijak překvapivý. Je ve shodě s učebnicovou teorií – měl tedy být očekáván – a veškerá data, která byla od začátku epidemie k dispozici, jej potvrzovala. Poprvé jsme o dlouhodobě přetrvávající ochraně psali již v prosinci roku 2020, v létě 2021 jsme dokonce publikovali článek s názvem „Protilátky po prodělané infekci poskytují dlouhodobou ochranu proti onemocnění COVID-19“. Později jsme byli jedni z mála, kteří již v polovině roku 2021 upozorňovali, že očkování proti koronaviru v kohortách mladých rekonvalescentů nedává smysl. Za veškeré tyto publikace jsme byli veřejně uráženi, mazáni ze sociálních sítí a označováni za dezinformátory ze strany vlády, různých samozvaných fakt-čekistů ale i českých akademických „odborníků“. Výše citovaná metastudie otištěná v jednom z nejprestižnějších lékařských časopisů na světě nám dává plně za pravdu.

Podobně dopadl spor o protektivitu roušek. Dlouhodobě a opakovaně jsme kritizovali nesmyslná (a často protizákonná) vládní nařízení o nošení roušek ve školách, opakovaně se vysmívali zfalšovaným studiím, které účinnosti roušek „dokazovaly“, psali odborná stanoviska k tomuto tématu, vyvraceli oficiální dezinformace, a dokonce o tom povídali senátorům na půdě Parlamentu České republiky. Koncem ledna 2023 tuto debatu ukončila rozsáhlá metastudie z dílny Cochranovské společnosti. Tato společnost byla – do příchodu globální epidemie ztráty soudnosti – všeobecně považována za klenot v koruně Evidence Based Medicine. Je až přízračné, jak nepřijatelný nátlak byl na autory této studie vyvíjen, aby ji nevydali či alespoň pozdrželi. Studie shrnuje evidenci z jedenácti prospektivních randomizovaných klinických studií, které sledovaly účinnost nošení roušek či respirátorů vzhledem k šíření infekčních respiračních onemocnění. V případě roušek (chirurgických či jiných) dochází k závěru, že jejich nošení má pravděpodobně malý či žádný vliv na šíření infekcí. V případě respirátorů je závěr podobný a výsledek se nezměnil, ani když autoři vybrali jen studie, které se týkaly zdravotnického personálu.

Obě výše uvedené otázky jsou tedy z hlediska standardní Evidence Based Medicine uzavřeny, a to zcela ve shodě se stanoviskem, které sdružení SMIS dlouhodobě zastávalo a pečlivě zdůvodňovalo dostupnými daty.

Na závěr mi dovolte osobní poznámku. Jsem jen ubohý učitel matematiky na bezvýznamné východoevropské univerzitě a je mi srdečně jedno, co si o mně myslí a říkají různí profesoři, doktoři a docenti, kteří zde minulé tři roky řídili covidové běsnění. Na moji práci to nemá žádný vliv – trojčlenka platí pořád stejně a logaritmus součinu je stále součet logaritmů. Moji kolegové ve sdružení SMIS jsou ovšem lékaři, vědci, vedoucí oddělení a vůbec lidé, jejichž odborná medicínská reputace je dosti drahá. Během posledních tří let jsou vystaveni neustálým útokům a veřejně dehonestováni celým covidistickým establishmentem. Postupně se ukazuje, že pravdu jsme měli my a covidistický establishment se mýlil (či lhal). Očekávám, že se mým kolegům ve sdružení SMIS dostane důkladné a veřejné omluvy z mnoha stran.