Buďte ve své kůži – Maria Dušička ve SPIRIT SHOW #11

Díl #11 SPIRIT SHOW, vysílaný 12. dubna 2025, nebyl jen obyčejným rozhovorem. Byl to příběh. Příběh ženy, která se narodila v socialistickém paneláku v Luhansku, vyrostla mezi dospělými, dělala modelku pro Cartier, přežila samotu v Dubaji i tichý pád poporodní deprese — a dnes mluví k nám všem o tom, jak být "ve své kůži".

Maria Dušička (manželka daného moderátora Majka Spirita, který má díky dosavadní rapové kariéře žádoucí dovednost pro dobu přesycení informacemi - cit vystihnout podstatné bez redundantního a zbytného balastu slov), známá modelka, matka, žena, vyprávěla o svém životě s neuvěřitelnou otevřeností, lehkostí i hlubokým nadhledem. Co se zpočátku jevilo jako glamourem nasvícená zpověď o modelingu a cestách po světě, se brzy změnilo v intimní a bolestně pravdivý vhled do života dívky, která dospěla příliš brzy — a která se nikdy nevzdala.

V šestnácti letech odešla z postsovětské Ukrajiny do tehdy prázdné Dubaje. „Neuměla jsem anglicky. Měla jsem jen své portfolio a kluka, který ho poslal agentuře. A pak jsem sedla na letadlo.“ Dnes si pamatuje, jak stála na červeném koberci s diamanty za miliony — a při otevření prestižní přehlídky Cartier jí spadla náušnice. „Nezastavíš se. Pokračuješ. Protože jsi profesionál. A protože to je tvůj sen.“ A právě tehdy si řekla: „Dokázala jsem to.“

Maria mluvila s vášní o módě, ale i o tom, jak důležité je najít hranici mezi krásou a přetvářkou. Zdůraznila, že šaty, šperky ani jména značek nedělají člověka stylovým. Skutečný styl prý (jako v arabské kultuře) začíná uvnitř – v tom, jak respektuješ sebe a své hranice. „Žena si chrání svou důstojnost a skromnost oblečením. A to miluju. Není to potlačení, je to síla. Ty hranice si dáváš ty sama – a ne každý má právo je překračovat.“

V době, kdy se slova „autenticita“ a „self-love“ stala marketingovými floskulemi, Maria přináší jejich syrový význam zpět do reality. „Nemůžu se přetvařovat. Když to zkusím, je to hrozné herectví,“ říká. A vypráví o dětských hrách s bramborovými slupkami, o kabátku z králičí kůže od pradědečka i o tom, jak byla v patnácti finančně nezávislá. Od mala byla v pohybu, pořád něco budovala. Nikdy nečekala, že to za ni někdo udělá. Ale když přišla deprese po porodu, byla zaskočená: „Nikdo mi neřekl, že to může být těžké. A já chtěla umřít. I když jsem měla krásné miminko.“ Právě tahle zpověď z ní dělá výjimečný hlas pro ženy dneška. Hlas, který umí říct: „I když jsi unavená, ztracená a cítíš se bezcenná – pořád jsi to ty. A zas to přijde. Zas budeš v pohodě ve své kůži.“

Maria otevřeně mluvila i o vztazích, manželství a své víře v přirozené role. Ne z pozice závislosti, ale respektu. „Muž má být muž. Má chránit, má nést zodpovědnost. A žena má být jeho rádkyní, oporou, duší domova.“ Není to návrat k patriarchátu. Je to návrat k harmonii. K rovnováze, kterou dnešní společnost často zapomíná.

Maria Dušička (38) se v závěru rozhovoru vrátila k válce na Ukrajině. S bolestí popsala, jak stále sleduje hořící paneláky z měst svého dětství a vysvětluje dceři Aryi (podle filmové postavy Arya Stark), co je to válka. „Měla jsem pocit, že je to jen sen. Ale není. Tolik životů bylo zničeno.“ Její životní příběh ale není jen o ztrátách. Je o vytrvalosti. O ženské vnitřní síle. O hodnotách. A o kráse, která není povrchní, ale zakořeněná hluboko v tom, čím si člověk prošel. Maria Dušička v tomto rozhovoru ukázala, co to znamená cítit se pohodlně ve své kůži. A to je něco, co bychom si měli všichni zapamatovat.