Conservative Crossroads: V Praze se sešli konzervativci z celé Evropy – vévodili Klaus, Turek a Trumpův duch

Hned v úvodu vystoupil europoslanec Turek s mottem, které se neslo celým odpolednem: „Evropská civilizace stojí na zásadní křižovatce.“ Za řečnický pult následně předstoupil exprezident Václav Klaus, který ve svém úvodním projevu s názvem Europe at the Crossroads – A Conservative Perspective nešetřil kritikou „bruselského centralismu, klimatického alarmismu a progresivistických ideologií“. Klaus mimo jiné apeloval: „Musíme využít chaosu – protože právě v něm vzniká prostor pro skutečnou změnu.“

Vystoupení jednotlivých řečníků se nesla v duchu obrany „normálnosti“ – od odmítání „woke progresivismu“, přes kritiku Green Dealu, až po obhajobu biologického pohlaví a rodiny jako základní buňky společnosti. Harald Vilimsky z rakouské FPÖ mluvil o potřebě politické aliance mezi Vídní, Prahou a Budapeští, která by mohla sehrát roli „zásadního trojúhelníku“ v boji za zachování evropské civilizace. Chris DeMuth, člen slavného amerického konzervativního think tanku The Heritage Foundation a někdejší "deregulační car" prezidenta Reagana, nabídl americký pohled na evropské problémy a zdůraznil důležitost návratu k tržnímu myšlení a minimálnímu státu.

Donald Trump, ač fyzicky nepřítomen, byl jednou z nejčastěji skloňovaných postav konference. Klaus, Vilimsky i Petr Macinka z Motoristů sobě se shodli, že Trumpova administrativa nabízí inspiraci, jak čelit globalistickému tlaku a navrátit moc zpět národním státům. „Nejsme MAGA, ale MEGA – Make Europe Great Again,“ znělo z pódia.

V závěru se v kuloárech hojně spekulovalo o budoucnosti Filipa Turka. Rakouský europoslanec Vilimsky dokonce navrhl, že by Turek mohl zvážit přesun z Evropského parlamentu do české Poslanecké sněmovny. Sám Turek připustil, že takovou možnost nevylučuje, ale zdůraznil, že „v opozici sedět nechce“. Pokud by kandidoval, preferoval by ministerskou pozici – například průmyslu či zahraničí, kde by podle svých slov mohl skutečně ovlivnit evropskou politiku „shora“.

Já, jako jeden z pozvaných hostů této exkluzivní uzavřené konference, konané odhadem řádově za účasti šedesáti hostů (např. Karolína Stonjeková, Jana Zwyrtek Hamplová či Eliška Hašková-Coolidge), dvaceti VIP hostů a desítky zástupců médií, bych rád doplnil několik poznámek...

...jako liberální progresivista popularizující "kybernetický občanský humanismus" skrze ESG participaci, technický manažer v železničním průmyslu, bývalý krajský předseda Strany svobodných občanů, lídr olomouckých krajských kandidátek pro krajské volby 2012, sněmovní volby 2013, kandidát a člen užšího vedení pro úspěšné Eurovolby 2014 a také jako autor a překladatel spojený s Gatestone Institute bych do dalších diskusí navrhoval z hlediska terminologie zachovávat pojmovou přesnost, která je klíčová právě v dobách informační nejistoty...

...v posledních desetiletích byl totiž pojem progresivismus, stejně jako liberalismus, zásadně znehodnocen. Západní civilizace dnes často upadá vlivem anti-západního degresivismu, který se maskuje jako pokrok. Místo opravdové progrese vidíme degresivní trendy pod rouškou modernity. Degrese znamená pokles či úpadek. Regrese znamená návrat k dřívějšímu stavu. Progrese znamená skutečný pokrok, růst. Současný skloňovaný regresivní konzervatismus (vrcholící v avizovaných cca 40 let starých zkušenostech z Nixonovy a Reaganovy administrativy skrze Chris DeMutha), často operující s hodnotami 19. století, není dle mého názoru dostatečně vybaven na řešení výzev, jako je kyberokracie či algokracie v nastupujícím věku politiky v době umělé inteligence.

Proto také nejsem konzervativec, ale nabízím danou cestu Kybernetického občanského humanismu, který vychází z nejlepší tradice české, moravské i západní zkušenosti a hledá progresivní řešení s vědomím kulturní kontinuality a nutnosti zajišťování „protivah a kontrol“ svobodné společnosti - a tím, že se nacházíme v jedinečné geopolitické a kulturní zóně, může zde tak podle mého názoru vzniknout i globálně použitelný „progresivní konzervatismus“ (i jako zastřešující koncept pro aktuálně rostoucí "národní (regresivní) konzervatismy") tedy hodnotově zakotvený, ale moderně orientovaný přístup k politice a společnosti a navazující i na stále opomíjeného Lubora Zinka, který byl Havlem v 1995 spolu s Kunderou a Formanem oceněn medailí Za zásluhy a který v 70. letech kandidoval za kanadskou dominantní pravicovou Progressive Conservative Party (založena 1942 a po sloučení s Canadian Alliance v 2003 vznikla současná Conservative Party of Canada) a který byl tehdejšími kanadskými (pseudo-)liberály Pierre Trudeaua (premiér v 1968-1984 a otec Justina Trudeaua, který byl premiér v 2015-2025) označován za rasistu a nacistu, asi jak Filip Turek Nerudovou, Hřibem apod dnes.

Tato konference Conservative Crossroads (Konzervativní křižovatky) tedy jasně ukázala, že konzervativní proud v Evropě sílí. Ale pokud má tento proud přinést skutečnou obnovu, je třeba rozlišovat mezi regresí, degresí a skutečným pokrokem – a otevřít prostor na "konzervativních křižovatkách" i těm hlasům a cestám, které nenavrhují jen návrat, ale důmyslný pohyb vpřed, jako "progresivní konzervatismus", ať už se mu marketingově/populisticky bude říkat jakkoli - obdoba jako když Toyota, chtěla na americkém trhu luxusních vozů uspět, zvolila cestu založení exkluzivní zcela nové značky Lexus, protože Toyota byla (a je) vnímána jako značka pro praktické, spolehlivé a cenově dostupné vozy. Pro luxusní segment tak bylo potřeba vytvořit novou identitu, bez přímého spojení se značkou Toyota.

Čtěte na podobné téma - překlady českých autorů, kteří souhlasili s překladem a publikací na Gatestone Institute:

- Mirek Topolanek: Political Islam and Sharia Should Be Outlawed in Europe;

- Vaclav Klaus: Europe All Inclusive: Understanding the Current Migration Crisis;

- Jan Keller: What Multiculturalism Hides and The Peaceful Takeover of Europe;

- Jiri Payne: The European Union: An Authoritarian Body with a Humanitarian Face​.