evROPÁCI: Terénní záznamy z výpravy do dotačního ekosystému EU

Aprílová reportáž

Filip Turek, europoslanec a aprílový reportér z terénu

liberální progresivista popularizující "kybernetický občanský humanismus" skrze ESG participaci

1. dubna v 4:00

267 zobrazení

Napište první komentář

Cesta do zkoumané lokality byla zahájena brzy ráno. Již při průjezdu prvním obcí jsme zaznamenali výrazné znaky přítomnosti dotačního působení: cedule o projektech EU, bannery s QR kódy k žádostem, lavičky označené jako „sociálně-inkluzivní s prvky biodiverzity“. Zápach uhlí? Kdepak. Vzduch byl sice těžký – nikoli však prachem, ale koncentrátem metodik, evaluací a certifikátů. Místo kouře z komínů jsme vnímali hustý mrak digitálně zpracované administrativy.

V oblasti jsme narazili na pozoruhodný jev – výskyt tvora, který se vývojově přizpůsobil životu v dotačně řízeném ekosystému. Jmenuje se evROPÁK nárokomilný (Postulatophilus bruxellensis). Jeho biologická podstata je nejasná – někde mezi úředníkem, aktivistou a influencerkou. Dle našeho pozorování se živí kombinací veřejných rozpočtů, hodnotících protokolů a nároků - často jen z uznání nejrůzněji vygenerovaných identit z mixů genderů, fobií a ublíženectví. Zvuky, které vydává? Nikoli mručení, ale razítkování, šustění papíru a softwarové pípnutí o schválení platby.

Typickým prostředím evROPÁKA je tzv. prodotovaná zóna – oblast s vysokou koncentrací grantových výzev. Pohybují se nejraději v blízkosti infopanelů, předschválených projektů a workshopů proplácených veřejným sektorem. Jedinci tohoto druhu mají výborný čich na nové výzvy a schopnost mutovat podle potřeb zadávací dokumentace. Zejména mě zaujal vztah evROPÁKŮ k elektromobilitě. Ta zde nefunguje jako dopravní prostředek, ale spíše jako rituální objekt uctívání pokroku. Zatímco oficiální narativ slibuje pokrok, terénní pozorování ukazuje známky systémového přetížení:

Těžba strategických surovin probíhá v zemích bez environmentálních standardů.
Infrastruktura pro elektromobilitu naráží na limity sítí i zdravého rozumu.
Dotační stimulace často převyšuje reálnou přidanou hodnotu produktů.

Přibývá případů, kdy původně samostatné subjekty přecházejí do plné závislosti na financování z EU a ztrácejí schopnost přirozeného vývoje...

...ale teď vážněji. Podobně jako Ropáci nebyli skutečnými tvory, ani evROPÁCI nejsou biologickou entitou. Jde však o modelový obraz společnosti, která vyměnila funkční výkon za formalizovanou diverzitu a rozhodování za metodu vyplňování grantových tabulek. Otázky, které vyvstávají, jsou podstatné: Kde je hranice mezi inkluzí a bezbřehým nárokem? Kolik ekologických řešení skutečně šetří přírodu – a kolik z nich jen vytváří novou třídu závislých?

evROPÁCI nejsou fantazie. Jsou metaforou. Mapou slepých uliček, do kterých se může dostat civilizace, která přestane věřit v přirozený řád a začne nahrazovat svobodu pravidlem a námahu dotací. Celý dokument "evROPÁCI: Výprava za novými druhy Evropanů" bude publikován později. Do té doby doporučuji každému pozorovat svá okolí – a zjistit, zda už se evROPÁCI neusadili i ve vaší obci, škole nebo organizaci.

Filip Turek, europoslanec a aprílový reportér z terénu, který má rád auta, svobodu a když grant neznamená synonymum pro parazitování.