Izrael: O dvou průzkumech veřejného mínění
Lidé a politici
Průzkumy předvolebních preferencí a souvisejících veřejných témat jsou sice jen průzkumy, ale ignorovat je by bylo neprozíravé, ba pošetilé.
Platí to jak u nás, tak v Izraeli, kde byly v pátek 28. března publikovány výsledky dvou šetření, která ne každého potěšila. Bezpochyby to platí o ministru financí Becalelu Smotričovi, vůdci Náboženské sionistické strany. Smotrič sice zaznamenal velké vítězství, když v úterý 25. března parlament schválil jím předložený rozpočet na fiskální rok 2025 (poměrem hlasů 66:52), nicméně podle nejnovějšího průzkumu by se jeho partaj do Knesetu nedostala, pakliže by se volby konaly nyní. Práh pro vstup politických stran do sněmovny je v Izraeli nižší než v ČR, má hodnotu 3,25 %. Objektivně budiž řečeno, že tento průzkum se sice konal týden před schválením rozpočtu, to ale nic nemění na tom, že pro náboženské sionisty je výsledek jasným varováním. Dlužno dodat, že kdyby nebyl rozpočet schválen do konce března, šli by Izraelci k předčasným volbám.
Jak si tedy koalice a opozice podle nového průzkumu vedou? Kromě toho, že by se náboženští sionisté nyní do Knesetu nedostali (mají 2,6 %), zůstává trend beze změny. Dlouhodobě se ukazuje, že opoziční strany nad koalicí vedou, tentokrát v poměru 61 křesel v parlamentu (bez arabských formací) proti padesáti čtyřem. Tedy nic nového. Mnohem zajímavější je výsledek průzkumu za předpokladu, že by se bývalý premiér Naftali Bennett vrátil do politiky a do volebního klání vstoupil s vlastní partají, která (zatím) neexistuje. Nazvěme ji proto pracovně Bennettova strana. Preference by byly následující:
Bennettova strana … 27 mandátů v Knessetu
Nynější opozice
Demokraté (labouristé) … 12
Národní jednota … 10
Izrael, náš domov … 9
Budoucnost existuje … 9
Celkem … 27 + 40 = 67
Nynější koalice
Likud … 19
Šas … 9
Židovská síla … 9
Sjednocený judaismus Tóry … 7
Celkem … 44
Do přehledu nejsou započítány arabské strany, s nimiž při sestavování koalic nelze počítat. Je tedy zřejmé, že za tohoto rozložení sil by nynější koalice tvořená středopravým Likudem, krajně pravicovými partajemi Židovská síla a Náboženská sionistická strana, a ultraortodoxními formacemi Šas a Sjednocený judaismus Tóry vládu nesestavovala. Jiná otázka je, nakolik by se shodly na programu dnešní opoziční strany, arabské nepočítám, s případnou partají Naftaliho Benneta, neboť by se jednalo o spolupráci stran odprava přes střed až do levé části spektra.
Průzkum kromě uvedených preferencí zaznamenal také značnou nespokojenost respondentů s tím, jak si ve funkci vede premiér Benjamin Netanjahu. Tak či onak je nespokojeno 66 % dotázaných, přičemž 48 % uvedlo, že jsou nespokojeni zcela, naopak spokojených je 31 % a jasný názor neměla tři procenta respondentů.
Paralelně provedený průzkum ukázal, že 70 % dotázaných se domnívá, že izraelská vláda dává před prospěchem země přednost svým politickým zájmům. Výzkum byl koncipován tak, aby ozřejmil, jak veřejnost vnímá chování kabinetu v klíčových tématech života společnosti. Přesněji, zda se kabinet v té které záležitosti chová spravedlivě či férově. Výsledky nejsou pro vládnoucí establishment příznivé.
- Jedná vláda férově ve snaze zajistit propuštění rukojmí? 58 % soudí, že nikoli.
- Je s rodinami rukojmí zacházeno spravedlivě? 64 % respondentů tvrdí, že nikoli.
- Uplatňuje vláda vůči armádním rezervistům spravedlivou politiku? 69 % si myslí, že nikoli. (Především s ohledem na to, že způsobilí ultraortodoxní muži se mohou vyhnout vojenské službě, což znamená, že povinnost bránit stát není sdílena rovnoměrně.)
- Dostává se evakuovaným rodinám spravedlivého zacházení? 64 % je přesvědčeno, že nikoli.
- Jsou majitelé firem poškozených v důsledku současné války odškodňováni spravedlivě? 64 % má za to, že nikoli.
- Jsou prostředky státního rozpočtu přerozdělovány spravedlivě? 73 % si je jisto, že nikoli.
Pozoruhodné je, že nespokojenost je patrná i mezi voliči vládnoucí strany Likud. Tady je několik čísel:
- Vláda nezachází se záložníky izraelské armády spravedlivě … to si myslí 54 % (voličů Likudu).
- Vláda si nepočíná spravedlivě ve vztahu k rodinám rukojmí … 46 %.
- Státní rozpočet není přerozdělován spravedlivě … 58 %.
- Vláda staví své politické zájmy nad národní zájmy … 48 %.
Kromě toho 56 procent dosavadních voličů Likudu zvažuje možnost, že v příštích volbách dá hlas jiné straně.
Druhý, paralelní výzkum zadala organizace Centre for Fairness in Israel. Její ředitel Ehud Peleg zhodnotil výsledky takto: „Pokud si 70 % veřejnosti myslí, že vláda upřednostňuje politické zájmy před dobrem země a jejích občanů, a téměř polovina voličů Likudu to vnímá stejně, pak je to jasné lidové hlasování o nedůvěře vládě.“
Je to možná až příliš přímočaré, ale o mnohém tato slova vypovídají. Stejně jako jasná podpora pro případné politické angažmá expremiéra Bennetta.
Volně podle serveru The Jerusalem Post, odkaz: