Rent-seeking v 17 cílech udržitelného rozvoje OSN
ESG
Udržitelné rozvojové cíle (SDGs), přijaté Organizací spojených národů v roce 2015, představují ambiciózní plán na odstranění chudoby, ochranu planety a zajištění prosperity pro všechny do roku 2030. Avšak v procesu implementace těchto cílů se často objevuje fenomén známý jako rent-seeking. Tento pojem označuje činnost, při které jednotlivci nebo organizace usilují o získání ekonomických výhod bez přispění k produkci hodnoty, často prostřednictvím vlivu na politická rozhodnutí. V kontextu cílů udržitelného rozvoje může rent-seeking podkopat pokrok a efektivitu dosažení cílů.
Rent-seeking se může projevovat v každém z 17 cílů udržitelného rozvoje, a to různými způsoby:
Konec chudoby (Programy zaměřené na snížení chudoby mohou být zneužity zájmovými skupinami, které si přivlastňují finanční prostředky určené pro chudé. Politici nebo úředníci mohou manipulovat s rozpočty nebo granty ve prospěch svých spojenců).
Konec hladu (Subvence v zemědělství mohou být přidělovány na základě politického vlivu, místo aby směřovaly k malým farmářům a udržitelným praktikám. Výsledkem je monopolizace dotací velkými agropodniky).
Zdraví a kvalitní život (Farmaceutické společnosti mohou lobbovat za ochranu patentů a omezení generických léků, čímž zvyšují ceny a brání přístupu k levné zdravotní péči).
Kvalitní vzdělání (Vzdělávací granty a stipendia mohou být přidělovány na základě známostí místo zásluh, což brání rovnosti příležitostí a vzdělávací spravedlnosti).
Rovnost žen a mužů (Projekty na podporu genderové rovnosti mohou být zneužívány organizacemi, které si přivlastňují prostředky, aniž by skutečně podporovaly ženy a dívky).
Pitná voda a kanalizace (Privatizace vodních zdrojů může vést k monopolizaci a zvýšení cen, přičemž výhody plynou několika firmám na úkor obyčejných lidí).
Dostupná a čistá energie (Dotace na obnovitelné zdroje energie mohou být přidělovány velkým korporacím, které minimalizují náklady a maximalizují zisky, zatímco malé ekologické projekty jsou přehlíženy).
Důstojná práce a ekonomický růst (Některé země mohou poskytovat daňové úlevy nadnárodním společnostem, které následně neplní své závazky v oblasti zaměstnanosti a kvality práce).
Průmysl, inovace a infrastruktura (Investiční projekty do infrastruktury mohou být motivovány vlivem zájmových skupin, které prosazují vlastní projekty na úkor efektivity a udržitelnosti).
Méně nerovností (Politické elity mohou podporovat daňové politiky, které zvýhodňují bohaté, čímž se prohlubuje ekonomická nerovnost).
Udržitelná města a obce (Rozvoj městských oblastí může být ovlivněn developerem s politickými kontakty, což vede k gentrifikaci a vytlačování chudších obyvatel).
Odpovědná výroba a spotřeba (Výrobci mohou lobbovat za slabší regulace v oblasti odpadu a recyklace, aby snížili své náklady na dodržování předpisů).
Klimatická opatření (Fosilní průmysl může ovlivňovat politiku s cílem oddálit přechod na obnovitelné zdroje energie).
Život ve vodě (Rybolovné kvóty mohou být manipulovány ve prospěch velkých flotil, zatímco malé komunity rybářů přicházejí o obživu).
Život na souši (Programy na ochranu lesů mohou být ovlivněny zájmovými skupinami, které upřednostňují těžbu dřeva a komerční využití přírodních zdrojů).
Mír, spravedlnost a silné instituce (Korupce a zneužívání moci mohou ohrozit transparentnost a zodpovědnost, což brání účinnému prosazování právního státu).
Partnerství ke splnění cílů (Mezinárodní spolupráce může být narušena obchodními zájmy a bilaterálními dohodami, které zvýhodňují některé státy na úkor jiných).
Aby bylo možné minimalizovat rent-seeking v procesu dosažení cílů udržitelného rozvoje, je klíčové:
Transparentnost a odpovědnost: Veřejné přehledy o financování a výdajích mohou odhalit potenciální zneužití.
Nezávislé audity: Pravidelné kontroly mohou zajistit, že prostředky jsou využívány efektivně.
Občanská participace: Zapojení komunit může přispět k zajištění spravedlivého rozdělení zdrojů.
Mezinárodní standardy: Harmonizace předpisů na globální úrovni může snížit možnosti korupce a zneužití.
Rent-seeking představuje vážnou překážku na cestě k dosažení cílů udržitelného rozvoje. Je proto zásadní podporovat transparentnost, zapojení občanské společnosti a odpovědnost při realizaci projektů a alokaci zdrojů. Pouze tak lze zajistit, že přínosy udržitelného rozvoje skutečně dosáhnou těch, kteří to nejvíce potřebují, a nebudou vychýleny ve prospěch mocenských a ekonomických elit.
