Dohoda o příměří Hamás – Izrael. Proč nejásám nadšením

Na aktuální téma

Aby mi bylo dobře rozuměno: jako přítel Izraele jsem šťasten, že se rukojmí postupně vrátí po tak ukrutně dlouhé době domů. A jako přítel Izraele jsem současně znechucen „vzorcem pro výměnu“.

Lubomír Stejskal

Český bloger. Jeden z mnoha

15. ledna v 22:36

Napište první komentář

Tím do nebe volajícím nepoměrem. Podle serveru Ynetnews je to 30 teroristů za každého propuštěného civilistu a 50 za každou propuštěnou izraelskou vojákyni. Mužští příslušníci izraelské armády (IDF) zatím osvobozeni nebudou.

Ne, nebudu dělat, že nevím o případu uneseného rotmistra IDF Gilada Šalita. Ten byl v říjnu 2011 vrácen zločinci Hamásu z Pásma Gazy výměnou za 1,027 tis. teroristů a bezpečnostních vězňů. Tak si Izrael cenil jeho svobody. Jenomže: bylo mu to něco platné? Ocenil svět tak extrémně vstřícný krok? A ocení ho v případě nynějšího příměří? Pochybuji. Propalestinští aktivisté budou spokojeni – a my ostatní, komu situace v regionu není lhostejná, upřímně udiveni.

A ještě jeden postřeh. Ačkoli nejsem sympatizantem krajní pravice v nynější izraelské vládě (strany Židovská síla a Náboženští sionisté), mám pro jejich odpor vůči takto svým způsobem nemravné dohodě pochopení. Rozumím tomu, že prioritou je osvobození nevinných zajatců držených v Pásmu Gazy v nelidských podmínkách. Modlil jsem se za ně a až budou doma – všichni, kdo teroristické peklo přežili – přijmu to s vděčností jako splněný sen. Jen ta cena, ta nehorázně vysoká cena… S tou se vnitřně smířit nemohu.

Čím větší bude disproporce v počtu propuštěných na obou stranách, tím jasnější důkaz, v jak neskutečně zvráceném světě žijeme. Už jen sama skutečnost, že civilizace, kterou v této válce představuje Izrael a jeho spojenci, je v zájmu osvobození nevinných nucena přistoupit na tak nehorázné požadavky barbarských vyděračů, je v principu hrůzostrašnou noční můrou. Současně je nám tím připomínáno, jak zákeřný a ďábelsky bestiální je nepřítel našeho spojence, lidu Izraele.

A připomenout musím v této souvislosti i zločince, jednoho z těch, kteří se dostali na svobodu při výměně za Gilada Šalita. Ten člověk už naštěstí není mezi námi, ale jeho jméno známe snad všichni. Jahjá Sinwár. Věnoval se snad po propuštění z izraelského žaláře, budování Pásma Gazy v zájmu rozkvětu této části autonomie palestinských Arabů a zvýšení prosperity gazských obyvatel? Nikoli! Tento pozdější šéf Hamásu v Pásmu připravoval a bohužel uskutečnil co do počtu obětí nejhorší masakr Židů od druhé světové války. Ano, na mysli mám 7. říjen 2023. To on je jedním z hlavních viníků nynější války. Jsem povzbuzen tím, že mezi propuštěnými z izraelských věznic nemají být podle prvních zpráv ti, kdo se zúčastnili zvěrstev v Izraeli 7. 10. 2023 včetně zabijáků ze speciálních teroristických formací Nukhba Forces. Stále ale bude propuštěno dost teroristických gangsterů na to, aby v pohraničních oblastech Izraele kolem Pásma Gazy byli s to vyvolat oprávněné obavy. Ne že bych pochybovalo tom, že se Izraelské síly obrany z toho, co se tenkrát stalo dostatečně poučily, ale – ruku na srdce – lepší než na svobodě za pohraničním plotem je arabský terorista za mřížemi izraelského žaláře.

Malovat čerty na zeď rozhodně nemám v úmyslu. Jen se jako člověk ze „starého“ (rozuměj normálně fungujícího svobodného světa, nikoli jeho dnešní progresivistické karikatury) snažím dívat na věci realisticky. A s nadějí připomenu slova zvoleného US prezidenta Donalda Trumpa, který 15. ledna 2025 na své síti Truth Social napsal:

S touto dohodou bude můj národně bezpečnostní tým prostřednictvím úsilí zvláštního vyslance pro Střední východ Steva Witkoffa nadále úzce spolupracovat s Izraelem a našimi spojenci, aby zajistil, že Gaza se už NIKDY nestane bezpečným útočištěm teroristů. (With this deal in place, my National Security team, through the efforts of Special Envoy to the Middle East, Steve Witkoff, will continue to work closely with Israel and our Allies to make sure Gaza NEVER again becomes a terrorist safe haven.)

Kéž by tomu tak bylo.