Na okraj gesta slovenského studenta Simona Omaníka

Slovo ke dni

Při přebírání ceny za medailové umístění v mezinárodní středoškolské olympiádě odmítl podat prezidentovi svého státu ruku – a užil si svých „pět minut slávy“.

Lubomír Stejskal

Český bloger. Jeden z mnoha

19:00

1 komentář

Detaily tohoto příběhu jsou, předpokládám, dostatečně známé, pro jistotu uvádím níže odkaz. Mnozí se k tomuto gestu vyjádřili, názory byly tradičně vyhrocené. V mediálním světě se jednotlivec dostane do popředí zájmu, i když udělá zdánlivě bezvýznamné gesto. Ale tomu se věnovat nechci. Nejde mi totiž o gesto samotné, které trvalo sotva sekundu, byť by člověka mohlo udivit, že ruku prezidentovi student nepodal, ovšem společné foto akceptoval; jde mi o jeho vyjádření, proč považuje demokraticky zvolenou hlavu státu za lháře a podvodníka.

Ve vyjádření pro slovenský Denník N Simon Omaník 13. ledna 2025 řekl: „S prezidentom Pellegrinim mám osobný a politický problém preto, že podľa mňa sa dostal do paláca podvodom a klamstvom na ľuďoch. Okrem evergreenu populistických sľubov o lacných potravinách a lacnom plyne, ktoré populisti opakujú každé voľby, aj obvinil svojho protikandidáta z toho, že nás pošle do vojny na Ukrajine. Nikdy by nás do nej neposlal, a aj keby to urobil, nemalo by to žiadne racionálne opodstatnenie. Bolo to klamstvo a útok na najnižšie ľudské pudy strachu a u niektorých častí slovenského obyvateľstva možno aj protiukrajinského cítenia. A nemyslím si, že by bolo správne si s takýmto človekom podať ruku, respektíve sa s ním asociovať, pretože s ním hrubo nesúhlasím a myslím si, že je podvodník a klamár.“

A tady mám problém zase já. Netuším, jestli je Peter Pellegrini podvodník a lhář, zato vím naprosto jistě, že dostal hlasy od téměř 1,41 milionu voličů. Tedy bezmála o 166 tisíc víc než jeho protikandidát Ivan Korčok. Z toho mi vychází dvojí závěr. Buď je P. Pellegrini podvodník a lhář a nemalá část slovenské populace mu „skočila na špek“, což je na vážné zamyšlení nad její intelektuální úrovní. Nejde přece o zanedbatelný segment občanů. Že by tolik Slováků bylo hloupých, neprozíravých, zaslepených? To je velice závažný aspekt demokracie. Anebo P. Pellegrini podvodník a lhář není, tudíž student Simon Omaník se mýlí a ruku mu nepodal neoprávněně. Teď můžeme debatovat o tom, co je horší.

Věc má ještě jednu stránku. Zatímco prezident Pellegrini přijal studentovo gesto s nadhledem, na mysli mám okamžitou reakci, premiér Fico dal na Facebooku průchod své podrážděnosti. Zjevně ho jako nedávného hosta agresora Putina rozlítilo, že student Omaník měl na klopě stuhu v ukrajinských barvách. A rázem ztratil soudnost. Napsal, že nevycválaný puberťák s ukrajinskou vlajkou na obleku nepodal ruku „hlave štátu, ktorý svoj mandát získal v priamych voľbách a porazil s prehľadom najväčšieho prezliekača politických kabátov I. Korčoka“. Toto nařčení je lživé a hanebné. Pan Korčok je dlouholetý kariérní diplomat Slovenské republiky a jako takový stál mimo politické partaje. V letech 2020 až 2022 působil dvakrát jako ministr zahraničí – jako nestraník za Svobodu a Solidaritu. Členem politické strany se stal až v listopadu 2024, když vstoupil do Progresivního Slovenska. Je-li toto důkaz převlékání kabátů, jak potom charakterizovat Roberta Fica:

1986-1990 … komunistická strana

1990-1999 … Strana demokratické levice

od 1999 … SMĚR-SD

A tento člověk má tu opovážlivost osočovat někoho z toho, že je největší převlékač kabátů? To je na celé pseudokauze nepodání ruky prezidentovi to nejděsivější.