Gotické taláry na univerzitách: Tradice, nebo anachronismus?
Tradice
Akademické obřady na univerzitách po celém světě jsou spojeny s množstvím tradic, z nichž některé sahají až do středověku. Jednou z nejviditelnějších tradic je oblékaní akademických hodnostářů do gotických talárů. Ale jaký má smysl, aby se v 21. století lidé oblékali do hábitů připomínajících dobu, kdy většina dnešních univerzit ještě ani neexistovala? Neměly by akademické oděvy spíše odpovídat době, ve které byla univerzita založena?
Akademické taláry, jak je známe dnes, pocházejí z evropského středověku. Tehdejší univerzity byly úzce propojeny s církví a jejich obřady vycházely z duchovních tradic. Studenti i profesoři nosili dlouhé pláště a čapky, které měly původně praktický význam – chránily před chladem ve špatně vytápěných kamenných budovách. Postupem času se tento oděv stal symbolem akademické elity a setrval jako rituální oděv i v době, kdy univerzity přestaly být výhradně církevními institucemi. Dnes se setkáváme s tím, že akademické obřady jako promoce či inaugurace rektorů stále zahrnují tyto hábity, a to i na univerzitách, které vznikly v moderní době.
Otto Wichterle ve své knize Vzpomínky (2007) popisoval, že jeho učitel Emil Votoček, významný český chemik a univerzitní profesor, byl zásadně proti akademickým obřadům, při nichž se hodnostáři oblékali do gotických talárů. Argumentoval tím, že historicky motivované oblečení by mělo odpovídat době, kdy byla daná vysoká škola založena. Tento přístup dává smysl – proč by se například na univerzitě, která vznikla ve 20. století, měli profesoři oblékat do oděvu ze středověku? Nebylo by logičtější, aby akademická symbolika odrážela dobu a hodnoty, ve kterých daná škola vznikla? Votoček nebyl odpůrcem tradic jako takových, ale vadilo mu, když se tradice udržují mechanicky, bez logického zdůvodnění. Byl vědec, který si cenil racionality a účelnosti, a v tomto kontextu vnímal gotické taláry spíše jako anachronismus než jako důstojný symbol akademického světa.
Dnes je otázka akademických oděvů stále aktuální. Na některých univerzitách jsou taláry povinné při promoci a jiných slavnostních příležitostech, zatímco jinde jsou spíše dobrovolnou formalitou. Otázkou zůstává, zda by nemělo být akademické oblečení aktualizováno podle toho, co dnešní univerzity skutečně reprezentují. Možná by místo středověkých hábitů měla mít každá univerzita svůj vlastní moderní slavnostní oděv, který by lépe odpovídal jejím hodnotám a době vzniku. Nejde o to, že by si akademická sféra neměla vážit své historie – naopak, univerzity jsou jedny z nejstarších institucí na světě a jejich kontinuita je obdivuhodná. Ale jak upozorňoval Votoček, lpění na zvycích, které postrádají logiku, není znakem intelektuální vyspělosti, ale spíše neochoty přijímat změny. Stejně jako se univerzity vyvíjejí a přizpůsobují modernímu světu ve výuce a výzkumu, měly by se zamyslet i nad tím, zda jejich symboly odpovídají jejich současné roli ve společnosti. Možná je čas se ptát: Potřebujeme stále gotické taláry, nebo je čas na něco nového?
Čtěte na podobné téma:
Otto Wichterle: Vzpomínky – odzbrojující životopisná kniha (29.1.2013)