Historie § o „Podvracení republiky“ v československém (resp. českém) trestním právu

Po únoru 1948 začal komunistický režim v Československu postupně zavádět právní předpisy, které měly stíhat údajné „protistátní“ či „protisocialistické“ jednání. V prvních letech komunistické moci byl základním zákonným nástrojem pro perzekuci odpůrců režimu tzv. Zákon na ochranu lidově demokratické republiky (č. 231/1948 Sb.). Ten obsahoval širokou škálu trestných činů, které měly chránit „lidově demokratické zřízení“ před „rozvratnou činností“.

V roce 1950 vstoupil v účinnost nový trestní zákon (zákon č. 86/1950 Sb.), který nahradil jak meziválečné, tak poválečné právní předpisy. I on definoval řadu politických trestných činů (např. „velezradu“, „špionáž“, „sabotáž“ či právě činy zaměřené na „rozvrat republiky“). Během 50. let vrcholily politické procesy, zejména s „třídními nepřáteli“ a údajnými sabotéry. V této době byly trestní paragrafy formulovány velmi vágně, aby postihly de facto jakoukoli opoziční aktivitu.

Nový trestní zákon č. 140/1961 Sb. (účinný od 1. ledna 1962) konsolidoval dřívější ustanovení o „trestných činech proti republice“. Do tohoto zákona byl zařazen § 98 „Podvracení republiky“, který byl jedním z tzv. „politických paragrafů“. Podle něj se dopustil trestného činu ten, „kdo se pokusil rozvrátit nebo oslabit socialistické státní zřízení“ či „kdo činil kroky směřující k násilnému odstranění nebo ohrožení ústavního zřízení“. Trestní sazba byla vysoká, často až do výše mnoha let odnětí svobody (v některých případech hrozil i trest smrti, zejména pokud byl čin provázen dalšími „přitěžujícími“ okolnostmi – např. sabotáží či vyzvědačstvím).

Po potlačení pražského jara (1968) následovalo tzv. období „normalizace“, kdy byl § 98 využíván ke stíhání disidentů, signatářů Charty 77, katolických duchovních a dalších osob kritických k normalizačnímu režimu. Typickým znakem byl velice široký výklad pojmu „podvracení“, přičemž i nenásilné projevy nesouhlasu (tisky, letáky, organizování petic apod.) mohly být vykládány jako pokus o „rozvrat socialistického zřízení“. Kromě § 98 se používaly také paragrafy o „poškozování zájmů republiky v cizině“ (§ 112), „hanobení státu světové socialistické soustavy“ (§ 104) či „pobuřování“ (§ 100).

Po sametové revoluci (listopad 1989) došlo k rozsáhlé demokratizaci právního řádu.§ 98 „Podvracení republiky“ byl zrušen (respektive vypuštěn) novelou trestního zákona, která odstranila či zásadně změnila většinu tzv. politických paragrafů. V novém trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., účinném od roku 2010) už takto formulovaný trestný čin neexistuje. Místo toho jsou v moderním demokratickém právu definovány trestné činy terorismu, teroristického útoku, vlastizrady či rozvracení ústavního zřízení, avšak s úzce vymezenými skutkovými podstatami.

§ 98 „Podvracení republiky“ se stal jedním ze symbolů komunistické perzekuce a potlačování občanských práv a svobod v Československu. Byl používán k umlčení opozice a k zastrašení jakýchkoli projevů nesouhlasu s režimem. Dodnes tak § 98 představuje varovný příklad, jak může vágní a ideologicky motivované ustanovení trestního práva sloužit k omezování politických a lidských práv.

Paragraf 98 trestního zákona č. 140/1961 Sb., označovaný jako „Podvracení republiky“, byl jedním z nejvýznamnějších nástrojů komunistického režimu pro postih politických odpůrců. Navázal na dřívější předpisy z 50. let (zejména zákon č. 86/1950 Sb.) a také na tzv. Zákon na ochranu lidově demokratické republiky z roku 1948. Byl používán během celého trvání normalizačního období, zejména k perzekuci disentu. Po roce 1989 došlo k jeho zrušení, což odráželo návrat k demokratickým principům a snahu ukončit éru politické kriminalizace odlišných názorů.

Neoprávněná činnost pro cizí moc

§ 98 byl v roce 1990 zrušen jako symbol bezpráví a tisíce nevinných byly rehabilitovány. Byl kritizován právě pro své vágní formulace, které umožňovaly kriminalizovat prakticky jakýkoliv nesouhlas s režimem. O 34 let později tak naše vládnoucí koalice, která sama sebe označuje za jediné demokraty a veškerou opozici neustále diskredituje a označuje za extrémisty, populisty, proruské síly anebo fašisty, připravila normu s překvapivě podobnou konstrukcí. Je tak podobná, že je těžké uvěřit, že ji autoři opravdu nenapodobili. Nový paragraf 318a jde v některých ohledech dokonce dál než její předchůdce z dob totality, ale zachovává jeho gumovou povahu. Nově dokonce explicitně stanoví, že "příprava je trestná". To znamená, že lze stíhat i jednání, které k samotné "činnosti pro cizí moc" teprve směřuje. Kuriozitou je, že naopak zákon se vztahuje v duchu někdejšího paragrafu 99 i na ochranu zájmů jakýchsi mezinárodních organizací, tehdy to bylo označeno jako „státy socialistické soustavy“, dnes je to „mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů se Česká republika zavázala“.

Co je naprosto zarážející je téměř totožná konstrukce těchto paragrafů, a to možná o to víc, že jedním ze předkladatelů je poslanec ODS Pavel Žáček, který je odborníkem, který se na studium komunistické totality přímo zaměřil a věnoval se mu dlouhá léta. Byl dokonce ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů.

Když položíme oba paragrafy vedle sebe, podobnosti jsou až zarážející:

Skutková podstata

1961: "Kdo z nepřátelství... provádí podvratnou činnost proti společenskému a státnímu zřízení..."

2024: "Kdo v úmyslu ohrozit... ústavní zřízení... vykonává činnost pro cizí moc..." Nově trestné již ve stadiu přípravy.

Trestní sazby

Oba začínají na 1-5 letech

Oba mají odstupňované kvalifikované skutkové podstaty

Oba umožňují vysoké tresty v případě "závažných následků"

Neurčité pojmy

1961: "podvratná činnost", "nepřátelství"

2024: "činnost pro cizí moc", "ohrožení ústavního zřízení"

Demokracii si rozvracet nedáme

Zůstává mi rozum stát, že toto se děje za vlády Petra Fialy, který má ve svém okolí i bývalé disidenty anebo jejich příbuzné. Ale všichni dělají, že jsou slepí a hluší. Nezbývá tak, než si přát, aby se podařilo naší zemi najít cestu ven. Senát a prezident ještě mohou tuto hanbu napravit, anebo i Ústavní soud.

Volby budou již brzy, podle toho, kdy a kde tento článek čtete, to bude příští rok anebo už letos. Tak nám všem přeji šťastnou ruku a šťastný nový rok 2025.