Hynku - Viléme - Foltýne !

Občas mě napadne, že musí být poučné na chvíli se ocitnout v prostředí léčebny, kde se potkáváte s lidmi, kteří si v důsledku nějakého narušení chemické rovnováhy v mozku vytvoří zcela nesprávnou představu o světě a o sobě. Psychický problém je zdravotní problém jako každý jiný a profesionálové v léčebně mají své postupy, jak s těmito lidmi pracovat. Lékař v takovém zařízení se určitě neurazí, když se k němu nějaký pacient, který si o sobě myslí, že je Napoleon, chová nadřazeně. Chování pacienta profesionálně strpí a do notýsku si zapíše, že by mu měla být zvýšena dávka léků nebo že by měl zkusit psychoterapii. Do léčebny se však dostanou jen krajní případy — v běžném životě se ale setkáváme s lidmi, kteří mají tak nějak nakročeno.

"Vyšší než běžnou koncentraci takto postižených ovšem najdeme i jinde, jak dokládá mimo jiné britský psycholog a spisovatel Kevin Dutton v knize Moudrost psychopatů: Praktická lekce od svatých, špionů a sériových vrahů (česky 2013). Předkládá v ní seznam deseti povolání, jež přitahují největší procento psychopatů. Vzestupně se jedná o státní úředníky, šéfkuchaře, duchovní, policisty, novináře, chirurgy, prodejce, pracovníky v médiích (televizi či rádiu), právníky a především výkonné ředitele společností." Viz. zdroj.

A dále, ano, tušíte správně — jednou z oblastí, kterou psychopaty velmi přitahuje, je i politika. Pokud jsme ale správně poučeni, víme, že nemá smysl podléhat emocím, a v případě kontaktu s podobnou osobou se pokusme chovat jako profesionálně školená sestra nebo lékař z léčebny. Hlavně zachovat klidnou hlavu a především myslet na blaho pacienta.

To, co jsem uvedl, je samozřejmě hodně přehnané a i trochu neuctivé vůči lidem, ke kterým se život právě trochu otočil zády. To ale nemám v úmyslu — hledám jen pochopení pro to, co v běžné společnosti mimo zdi bohnické léčebny pokládám za patologické. Slyšíte-li třeba v televizi od nějaké veřejné osoby s naprosto klidnou tváří opakovat jednu lež za druhou, jiné vysvětlení pro toto jednání nemám než sklon k patologickému lhářství a průhlednou snahu o manipulaci posluchačem. To jsou rysy psychopatických osobností.

Existuje řada klíčů k pochopení zdánlivě iracionálního chování — jsou to modely lidské psychiky, které jsou nám k dispozici pro porozumění chování nás samých a našich bližních. Co například naprosto na racionální úrovni nemohu pochopit, je státem řízená snaha o oddělení informací od dezinformací. Určitě se v tomto projektu najde snaha o nějaké ovlivnění lidí a vědomou mocenskou manipulaci. Pokud ale sleduji vystoupení některých podporovatelů této aktivity, nemohu se zbavit dojmu, že se jedná o v podstatě upřímné, čestné lidi, kteří jsou hluboce přesvědčeni, že konají záslužnou činnost. Jaká dynamika se skrývá za podobným jednáním?

Metodicky budu postupovat stejně, jako když v Excelu provádím například výpočet mediánu. Do stroje zadám empiricky získané hodnoty a dále nechám provést příkaz pro výpočet mediánu. Dnešní technika je úžasná.

Analogicky použiji dnes již klasické vyjádření pana Foltýna o sviních a potažmo o názorových oponentech, pomocí morálních rámců, které rozvíjí George Lakoff v rámci kognitivní lingvistiky pro pochopení sdělení:

„Proč vůbec někdo může obdivovat, omlouvat nebo dokonce blahořečit tak neuvěřitelně zvrhlý režim, jako je třeba současný Putinův. Velmi často to jsou lidi, kteří jsou nešťastní, zahořklí, zapšklí, smutní, opuštění nebo mají prostě jenom životní smůlu... a nebo to jsou prostě jenom svině,“ uvedl Foltýn.

Aplikace teorie morálních rámců na výrok:

Rámec „Morální čistoty“ (Sanctity/Degradation)

Výraz „zvrhlý režim“ implikuje, že existuje určitá morální norma, od níž se Putinův režim odchýlil tak hluboko, že se stává „nečistým“, odpudivým.

Tento rámec se často objevuje ve svatých válkách, kulturních válkách nebo při obraně hodnot, které jsou považovány za nedotknutelné.

Slovo „zvrhlý“ evokuje silný pocit morálního znechucení, a tím aktivuje biologicky zakořeněný obranný mechanismus vůči „kontaminaci“.

Rámec „Přísného otce“ (Strict Father Morality)

Lidé, kteří omlouvají tento režim, jsou označeni jako „nešťastní, zahořklí, smutní… nebo svině“. To odkazuje k vizi světa, kde jedinci nesou osobní odpovědnost za své postoje. Pokud někdo podporuje „zvrhlé“, je buď slabý, nebo zlý.

Tento rámec implikuje černobílý svět morální jasnosti, kde se morálka spojuje s disciplínou a charakterem — kdo je slabý nebo zkažený, zaslouží si odsouzení.

Rámec „Oběti a pachatele“ (Victim/Perpetrator)

Putinův režim je představen jako pachatel — ten, kdo ničí, klame, zraňuje. Každý, kdo jej omlouvá, se tak staví na stranu násilníka.

Tím se vytváří morální polarizace — buď jsi s námi, nebo proti nám. Neexistuje prostor pro nuance.

Rámec „Zahanbení a vyloučení“ (Shaming and Exclusion)

Emoční rétorika výroku — „svině“ — aktivuje společenský nástroj vyloučení z komunity. Jde o formu veřejného zostuzení, která má potenciálně odradit jiné od podobných názorů.

Tento rámec není racionálně přesvědčující, ale sociálně disciplinující. Má potrestat odlišný názor stigmatizací.

Co říká Lakoff?

Podle Lakoffa lidé nemění názory na základě faktů, ale na základě morálních rámců, které rezonují s jejich vlastní identitou a emočním nastavením.

Pro Foltýna je morální rozhořčení přirozeným jazykem, protože jeho rámec pracuje s představou jasného dobra a zla.

Tento výrok aktivuje primárně rámce morální čistoty, přísného otce a studu. Nepředstavuje racionální argumentaci, ale morální apel a sociální vymezení — kdo nevidí Putinův režim jako „zvrhlý“, není jen mylný, ale vadný jako člověk.

Teorie morálních rámců pomáhá chápat, proč se v takových debatách téměř nikdy nemění názor, protože nejde o fakta, ale o identitu a hodnoty.

A na úplný závěr ještě něco osobního: Tím, že dost píšu, ve mně začíná klíčit obava, že hraničně začínám patřit do ohrožené skupiny, o které se rozepisuji na začátku textu. Přiznávám, s ohledem na celospolečenskou situaci, že ale nevím, jestli je to pro mě dobrá zpráva, nebo ne.

Zdroje:

https://www.stoplusjednicka.cz/psychopati-mezi-nami-poruchu-osobnosti-maji-nejen-vrazi-ale-i-nekteri-politici-spickovi-manazeri