Klíč k určování totality
Přehledná tabulka - průvodce pro každého
Je po volbách. Dost bylo dementních srandiček, teď už zase vážně. Následující text je fakt makačka na bednu. Snažte se prosím dočíst až do konce. Tabulku si vytiskněte a přišpendlete doma na nástěnku. (Neříkejte, že jste si ještě nepořídili nástěnku! 😊)
Mám dojem, že si v dnešní době příliš mnoho lidí ťuká na čelo. Jedni si ťukají na čelo proto, že ti druzí říkají, že u nás panuje nová totalita. A ti druzí si ťukají na čelo proto, že nechápou, jak je možné, že to ti první nevidí a myslí si, že je stále stejná svoboda jako v devadesátých letech...
Proto jsem se rozhodl vyrobit stručný klíč k určování totality. Žijeme v kapitalismu? Nebo dohledovém kapitalismu (podle Shoshany Zuboffové)? Či snad v plánovaném kapitalismu (podle Petra Robejška) nebo v socialismu s nelidskou tváří (podle Martiny Kociánové)? Nebo v měkké totalitě (podle Jiřího Fuchse)?
Jste inteligentní čtenáři, proto si porovnejte jednotlivé sloupce a hledejte shodu s tím, co vidíte kolem sebe. Pokud nenajdete několik znaků našeho dnešního života v pravém sloupci, žijete ve svobodě a gratuluji vám. Čím více znaků však najdete, tím více byste si měli uvědomit, že by bylo dobré proti tomu začít něco dělat. Než bude pozdě.
Obě totality mají samozřejmě řadu rysů společných – jen namátkou zmíním: stát je jednoznačně nadřazen jedinci. Tlak cenzorů (korektorů) způsobuje, že lidé mluví jinak doma a jinak na veřejnosti – dávají si pozor na jazyk. Obě totality deklarují svou nadřazenost a vnucují lidem jediné dobro a jedinou pravdu. Tradiční mravní hodnoty (i náboženské) jsou nahrazeny pseudohodnotami. Křesťanská morálka je nahrazena pseudomorálkou. Bourají se nevhodné sochy. Stát podporuje udavačství. Stát diktuje občanům, jak mají myslet. Společný je i postoj „kdo nejde s námi, jde proti nám“.
Vřele vám doporučuji k přečtení knihu Laurenta Gounelle Probuzení. Je velmi čtivá a je v ní obsaženo přesně tolik, kolik je třeba k pochopení měkké totality.
Já jsem čerpal hlavně z jiné knihy, která je méně čtivá (Stíny levicového liberalismu od Jiřího Fuchse). Z ní si dovolím ocitovat (s lehkou úpravou) pár vět:
„Fenomén měkké totality se od tvrdých totalit liší tím, že není tak snadno poznatelný. Jednak je zcela nový, historicky dosud neznámý. Krom toho je jeho součástí záměrná nenápadnost a skrývání pravé podstaty stávající politické reality. Mediálně zpracovávanou veřejnost proto jen tak nepřepadne pochybnost, jestli se snad za frekventovanou humanistickou rétorikou neskrývá nový typ totality.“
Přeji vám starším, abyste znovu dokázali oprášit schopnost číst mezi řádky, a vám mladším, abyste se to co nejdříve naučili. Budeme ji zřejmě znovu potřebovat.
Přeji vám co nejvíce svobodných dní. VČ
P.S. Ještě odkaz k nástěnce, zmíněné v úvodu - zde.