Kolik svobod máš, tolikrát můžeš být svůj a sám sebou
Svoboda
Svoboda je jako klíč, který odemyká dveře k našemu autentickému já. Každá svoboda, kterou máme, nám umožňuje lépe se projevit, naplno žít podle vlastních hodnot a hledat svou pravou podstatu. Bez svobody se člověk stává pouhým odrazem očekávání druhých, vězněm společenských norem nebo vnějších omezení. Naopak, čím více svobod člověk má, tím více má možnost být sám sebou – tím jedinečným a nenahraditelným, kým skutečně je.
Být „svůj“ znamená žít v souladu s vlastními hodnotami, názory a touhami. Je to schopnost projevit své pravé já bez strachu z odsouzení, bez nutnosti se přizpůsobovat něčemu, co nám není vlastní. Ale aby to bylo možné, potřebujeme svobodu – v myšlení, rozhodování, tvoření a vyjadřování. Každá svoboda, kterou získáme, rozšiřuje prostor, ve kterém můžeme být sami sebou. Svoboda slova nám dává možnost vyjádřit své myšlenky a názory. Svoboda pohybu nám umožňuje objevovat svět a hledat své místo. Svoboda volby nám dává právo rozhodovat o svém životě – od toho, co budeme studovat, přes to, kde budeme žít, až po to, koho budeme milovat.
Když svobody chybí, člověk se začne odcizovat sám sobě. Nemůže říct, co si skutečně myslí, nemůže jít tam, kam ho srdce táhne, a nemůže žít podle svých vlastních pravidel. Omezené svobody nás nutí přizpůsobovat se, přemýšlet, co je přijatelné, a potlačovat to, co nás činí jedinečnými. Například v totalitních režimech se svoboda projevu stává luxusem. Lidé skrývají své názory, bojí se jednat podle svého svědomí a postupně se mění v někoho, kým nejsou. Podobně i ve vztazích nebo rodinách, kde chybí svoboda volby nebo respekt k individualitě, se může člověk cítit uvězněn a izolován.
Mít svobodu znamená mít možnost rozhodovat o svém životě. To ale přináší i odpovědnost. Být svůj neznamená dělat, co se nám zlíbí, bez ohledu na ostatní. Naopak, svoboda nám dává prostor růst, učit se a respektovat svobodu druhých. Skutečně svobodný člověk chápe, že jeho svoboda nekončí tam, kde začíná svoboda druhého, ale že tyto dvě svobody se mohou doplňovat a obohacovat - resp. „vaše svoboda nekončí tam, kde začíná svoboda druhého. Naopak – je to místo příležitosti, kde se tyto dvě svobody mohou synergicky doplňovat a obohacovat.“. Čím více svobod máme, tím větší máme šanci být nejen sami sebou, ale také lepšími partnery, přáteli a členy společnosti.
Svoboda není samozřejmostí. Je to dar, který nám umožňuje žít autenticky a naplno. Každá svoboda, ať už jde o svobodu projevu, pohybu, volby nebo tvoření, přispívá k tomu, abychom byli svobodnější ve svém projevu a mohli se stát tím, kým skutečně chceme být. Pokud chceme být opravdu svobodní, musíme si nejen chránit svobody, které máme, ale také pracovat na tom, abychom tuto svobodu poskytli druhým. Protože čím více svobody existuje ve světě, tím více prostoru má každý z nás na to, být opravdu svůj a sám sebou.
