Blogosvět.cz logoBlogosvět.cz logo

Lucie Moravčíková: Společnost hledá rovnováhu a osobní naplnění

Rozhovor o profesionalitě v oboru koučování.

Lucka patří mezi ty lidi, které znám už takřka sto let. A říkám to jen v dobrém. Překvapilo mě, že se po letech práce v jiném odvětví vrhla na profesionální koučování. Myslím, že zrovna kolem tohoto oboru koluje řada mýtů a nesmyslů, proto jsem Lucku vyzpovídala.


Musím říct, že mě překvapilo, že ses dala na koučování. Já bych řekla, že dnes je trochu překoučováno. Co si o tom myslíš ty? Ono je i není překoučováno. Nekvalifikovaných koučů je v ČR asi 5000. Jsou to odborníci z různých oblastí, kteří místo koučování radí, absolventi neakreditovaných cenově dostupných kurzů, kteří si myslí, že pár víkendů stačí. Může to být vlastně kdokoliv s vidinou snadného výdělku. Mohou však napáchat víc škody než užitku.

S tím souhlasím a takové případy v okolí znám. Ale vrátím se k otázce, kolik je tedy kvalifikovaných koučů? Přibližně 150-200. To je pro vzestup oboru málo.

Bohužel to ale opticky vypadá jinak… Kvalitních koučů je opravdu stále nedostatek. Trh se navíc bude čistit a profesionálové s mezinárodní certifikací budou stále žádanější.

Kéž by. Co tě vlastně po tolika letech zaměstnání v nákupu inspirovalo k tomu, aby ses stala koučkou? Na první pohled jsem měla vše. Přesto mě zasáhlo několik silných ran a postupně se začala vytrácet radost. Cítila jsem, že potřebuji změnu, něco, co mi dá impuls, energii, další smysl. Milník nastal, když jsem se setkala s koučem Lukášem Faltusem.

A co tě definitivně přesvědčilo o tom vydat se v jeho stopách?Zaujalo mě, jak silný vliv mělo koučování na můj posun a chtěla jsem pochopit, jak takový proces funguje. Lukáš mě proto propojil se školou CoachVille, kde jsem pod vedením mentora Aleše Vrány, začala pronikat do tajů koučování.

Kolik stojí takový výcvik kouče. Když tedy zájemce chce být akreditovaný a ne nějaký samozvanec? Pokud chce člověk získat mezinárodně uznávanou certifikaci u ICF, musí projít programem akreditovaným na úrovní Level 1, 2 nebo 3. Celkové náklady se odvíjí od certifikační úrovně, vychází to zhruba od 230 000 do 350 000. Náklady na tuto certifikací se částečně sčítají, ale záleží, zda absolvujete výcvik postupně nebo zvolíte komplexní program např. Level 3.

To mi přijde dost nákladné. Neexistuje nějaká cenově přijatelnější varianta? Na trhu najdeme mnoho kurzů v dostupnějším řádu desítek tisíc korun českých, ale nejsou akreditované, nebo mají ICF akreditaci, ovšem jde pouze o základy a další náklady se pak při cestě za certifikací sčítají. Pokud člověk ví, že chce být profesionální certifikovaný kouč, doporučuji zvolit komplexní program vedoucí k certifikaci ICF.

Zajímalo by mě, jestli služby koučů vyhledávají více ženy nebo muži a případně jakého věku? Podle zkušeností mých i kolegů lze říci, že je klientela poměrně vyrovnaná. Ovšem globální studie od ICF ukazuje, že 70 % klientů tvoří ženy a kouče vyhledávají nejčastěji lidé ve věku 30-50 let.

Co nejčastěji řeší? Jde o kariéru? Kariérní koučink je dlouhodobě jednou z nejžádanějších oblastí.

Najdou se ještě nějaké oblasti? Kupříkladu ambiciózní studenti chtějí zvládnout státnice, do toho přivýdělek a chtějí co nejlépe nastartovat svou kariéru a zároveň neopomíjí své zájmy a možnosti osobního růstu. Produktivní dospělí v kategorii 25-65 let se zase zaměřují na osobní rozvoj, práci a zvládání stresu. Podnikatelé a manažeři se orientují více na výsledky a spolupráci týmu.

Kdybys to měla nějak shrnout, proč lidé kouče vyhledávají? Vnímám, že společnost hledá rovnováhu a osobní naplnění po letech, kdy byl tlak na výkon a unifikaci dominantní. Člověk je především individualita, která se chce projevit a tvořit ve spolupráci s ostatními.

Už se ti stalo, že si tě někdo pletl s psychologem? Jak z takové situace vybruslíš? Nemá-li klient s koučinkem zkušenosti, při prvním setkání rozdíl kouče a psychologa vysvětlíme. Pokud klient potřebuje psychologa nebo jiného odborníka a my to kdykoliv během koučování zjistíme, je mou povinností dle Etického kodexu ICF toto citlivě s klientem probrat a navrhnout. Několikrát se mi stalo, že jsem spolupráci s klientem přerušila, on byl v péči psychologa pro řešení minulosti a traumat a ve chvíli, kdy byl připravený na rozvoj v přítomnosti a budoucnosti, navázali jsme opět spolupráci.

Nedochází k tomu, že tím ale některé klienty ztratíš? Může se stát, že spolupráci již nenavážeme. I to je výsledek koučování, klient je tam, kde potřebuje být. A nikdo neví, zda se cesty klienta a kouče zase spojí.

Chtěla by ses někdy v budoucnu stát lektorkou, která bude školit jiné kouče? Jednoznačně ano. Byla by to pro mě čest a zároveň zodpovědnost předávat zkušenosti a vést budoucí profesionální kouče.

Vstoupila jsi na zajímavou půdu. Předpokládám, že máš nějaký cíl, kterého bys ráda dosáhla... Přeji si mít svobodu koučovat odkudkoliv, kde je signál – spojit svou práci s cestováním, poznáváním světa a ukázat svému synovi, že sny nejsou jen fantazií, ale plánem, který lze uskutečnit. Vidím koučování jako most, pomáhá lidem objevit jejich potenciál, růst a žít podle vlastních pravidel. Mým snem je inspirovat druhé, aby našli odvahu objevovat své vlastní cesty a kráčet po nich se zodpovědností – k sobě i ke společnosti.

Pokud vás příběh Lucky zaujal, její profesní stránky najdete tady.

  • Sdílet: