Maffia 2: The Student Resistance (1939–1944)

Tentokrát se podíváme na koncept hry inspirovaný legendární hrou Mafia: The City of Lost Heaven z roku 2002, zasazený ale do turbulentního období druhé světové války a navazující na události z Maffia: The Nation of Lost Heaven (1914-1919), kdy Lost Heaven nebylo jen městem ovládaným gangstery, ale přímo separatistickým státem v letech 1914–1919 a hráč se ocitl ve světě plném nestability, propagandy a tajných operací v rámci cca 200 členné organizace Maffie, vedené Edvardem Benešem (a členy jako Karel Kramář, Alois Rašín, Josef Scheiner a Přemysl Šámal).

Tato navazující hra s názvem „Maffia 2: The Student Resistance“ přenáší hráče do období okupovaného Československa v letech 1939-1944, kdy se stává součástí studentského odboje opět vedeného Edvardem Benešem ("diplomatické eso", 3x na titulní straně časopisu TIME), který se znovu snaží vydupat neexistující Československo ze země. Hra propojuje historické události, ilegální/dezinformační tisk, politický aktivismus a boj proti nacistickému režimu a představuje hráčům roli odvážných studentů, kteří se postavili (Velko)německé říši a jejím spojencům a loutkovým státům. Hlavní postavou je Lubor Zink (1920-2003), jeden z klíčových organizátorů nejen studentského odporu (později oceňovaný novinář a významný exilový hlas demokracie v Británii a Kanadě, který v roce 1995 obdržel od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy I. stupně).

Hra začíná v roce 1939, po tom, co se nacistická Německá říše zmocnila pohraničí a později v březnu 1939 začala okupovat celý zbytek Československa vytvořením Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) a Slovenského štátu (1939-1945). Hlavní postava, mladý student Lubor Zink, se zapojuje do autentických a historických událostí vedoucích nejen k uznání Mezinárodního dne studentstva dne 17.11.1944 americkým prezidentem, ale i k uznání "stále existujícího Československa" spojenci v raných letech druhé světové války před vznikem "Spojených národů" (1.1.1942) a jak tak excelentně vyšel Benešův osvobozující betl v diplomatickém mariáši - v časové posloupnosti historických událostí:

Patočka: Nepovrchní politické myšlení cílí na duševní postavení národa a národní vzdělanost (1939)

Uzavření českých vysoký škol. 9 studentů popravených a na 1200 odvlečených do koncentračních táborů (17.11.1939)

Obnovení ÚSČS - Ústředního Svazu Československého Studentstva (17.11.1940)

ÚSČS: Českoslovenští studenti, kteří se zapíší na německé univerzity nevěří v porážku nacizmu (31.5.1941)

ÚSČS: Prohlašujeme 17. listopad za "Mezinárodní den studentstva" (16.11.1941)

Prohlášení Spojených národů: Nezbytnost naprostého vítězství (1.1.1942)

ÚSČS: Zmezinárodnění 17. listopadu heslem "Mladí bojují za svobodu - Mezinárodní den studentů" (16.11.1942)

Beneš: 17 listopad je bojem šlechetného mládí za svobodu myšlení, vědy a projevování lidského ducha (17.11.1943)

Roosevelt: 17. listopad je mezinárodním dnem studentstva všech svobodu-milovných národů (17.11.1944)

V mezihrách by byly autentické příběhy studentů z koncentračního tábora s tvrdým režimem Sachsenhausen, cca 25 km severně od Berlína, kterému se říkalo "Jatky Berlína" a kde si čeští studenti brzy našli dobré heslo: "TVRDĚ DO TVRDÝHO!" Nebyla by také vynechána organizační příprava manifestační schůze konané dne 16.11.1941, organizované Ústředním svazem československého studentstva (ÚSČS), pod záštitou prezidenta E. Beneše a československé exilové vlády v londýnské Caxton Hall, kde prohlášení k 17. listopadu mezinárodním dnem studentstva (podepsaném zástupci studentů 14 národů), přednesl přímo "československý student" Lubor Zink ve znění:

„My, studenti Velké Británie, všech jejích dominií a Indie, Svazu sovětských socialistických republik, Severní a Jižní Ameriky, Belgie, Československa, Číny, Francie, Holandska, Jugoslávie, Norska, Polska, Řecka a všech ostatních národů bojujících za svobodu světa, ve snaze vyjádřit hlubokou úctu popraveným československým studentům, kteří první v Evropě na podzim roku 1939 dali podnět k masovému odporu proti nacistickým okupantům, prohlašujeme 17. listopad za Mezinárodní den studentstva. Toho dne zavřeli všechny české vysoké školy a zastřelili mnoho funkcionářů studentských organizací. Stovky studentů odvezli do koncentračních táborů. Českoslovenští studenti se tak stali oběťmi kulturního útlaku, který nemá v dějinách lidstva obdoby a kterým nacisté postupně podlomili kulturní život ve všech porobených zemích v Evropě. My, kteří dnes s ostatní mládeží tvoříme jednotnou ucelenou frontu proti všem druhům fašismu a nesvobody, bez rozdílů politických, národnostních a náboženských, kteří se zbraní v ruce bojujeme na všech bojištích za svobodu svého lidu, skláníme se před oběťmi barbarského násilí, posíleni jejich příkladem vybojovat budoucím generacím lepší a spravedlivější budoucnost. 17. listopad bude pro nás navždy dnem, kdy studentstvo celého svobodného světa uctí na svých školách nejen památku popravených československých kolegů, ale i dnem, kdy si znovu a znovu připomeneme ideály, za které tito hrdinové padli. Mladá inteligence všech svobodných zemí tímto skládá slavnostní slib do rukou svého lidu, že se ze všech sil vynasnaží, aby hrubé fašistické násilí bylo nejen rozbito, ale aby nikdy v budoucnosti nemohlo být jakoukoliv formou obnoveno. Je to slib zpečetěný krví mučedníků."

Přičemž v reakci na něj zaslal prezident Beneš následující pozdrav:

"Pane předsedo! K Vašemu dnešnímu pietnímu shromáždění bych rád vyzdvihl veliký mravní i politický význam obětí 17. listopadu 1939. Naše studentstvo tehdy svým aktivním odporem proti nacistickým násilníkům přispělo podstatně k tomu, že dnes po dvou létech náš boj dospěl tak daleko, že porážka Německa a fašismu je již před uskutečněním. Nemyslím tím jen náš boj, naši válku za osvobození, ale myslím tím i boj za ty ideály, z nichž se zrodila naše svoboda v první světové válce a jež naši vysokoškolskou mládež učil vyznávat a milovat T.G. Masaryk. Ideály svobody, lidskosti, spravedlnosti, práva všech na život a lepší sociální organizaci společnosti. Ideály, jež české studenty, kteří padli na pražských ulicích před dvěma roky, spojující v jeden šik s těmi studenty všech národů svobodného světa, kteří dnes společně s vámi vzpomínají jejich oběti. Strašlivé potlačení svobody svědomí, svobody vědeckého bádání právě v naší zemi a zavření Karlovy univerzity, jejímž sám jsem byl žákem i profesorem a na níž i mnozí z vás studovali, nás všechny zavazuje k tornu, abychom v boji neustali, dokud nebude dosaženo úplného vítězství všeho toho, zač 17. listopadu 1939 vykrváceli i naši kolegové i naši žáci. Váš dr. Edvard Beneš."

Nebyla by také vynechána organizační příprava manifestace v londýnské Royal Albert Hall s kapacitou 7 tisíc osob, která se uskutečnila 16.11.1942 a které vévodil velký nápis "Youth Fights for Freedom - International Students Day" a před jejímž zahájením bylo pomocí BBC odesláno poselství studentů Velké Británie studentům do Moskvy, kde jej rozšířili a zaslali studentům do Číny, kde jej také rozšířili a zaslali dále do New Yorku, kde jej severoameričtí studenti opět rozšířili a před skončením manifestace dorazilo poselství zpět do Londýna a dokládalo tak zmezinárodnění 17. listopadu.

Nebyla by také dále vynechána mise organizační přípravy manifestace organizované Luborem Zinkem a Bohuslavem Šulcem za ÚSČS dne 17.11.1943 v londýnské Kingsway Hall s mapou světa, kde všude již bylo dosud Mezinárodního dne vzpomenuto.

Později by hra pokračovala několika misemi Lubora Zinka po tom co vstoupil do exilové české armády (která v letech 1944 a 1945 bojovala jako brigáda s britskou armádou) a díky čemu povýšil do hodnosti nadporučíka (a byl také exilovou českou vládou vyznamenán Vojenským křížem, Medaili za chrabrost, Medaili Za zásluhy a Medailí Za věrnost) a kde se setkal s americkými komiksy určenými nejen pro vojáky na frontě, které obsahovaly příběhy s českými hrdiny:

Letecké eso RAF Karel Kuttelwascher: "My Češi budeme bojovat dokud nebude nacizmus zničen!" (1.12.1943)

Domácí odbojář "Nepolapitelný" Jan Smudek: "Přísahal jsem bojovat dokud má zem nebude svobodná!" (10.12.1943)

Plukovník Ludvík Svoboda: "Věrni zůstaneme!" (1.9.1944)

Hra by končila misí s osobním dilematem odboje, ve které byl Lubor Zink v Londýně naverbován, aby prostřednictvím BBC World Service (1932-současnost) vysílal do své okupované vlasti a věnoval se politické analýze, což ale vedlo k tomu, že jeho rodina byla zadržena a umístěna do koncentračního tábora.

Hra „Maffia 2: The Student Resistance“ by tak mohla přiblížit mladé generaci tento odkaz a ukázat, že historie není jen příběhem minulosti, ale i poučením pro současnost, že 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva má globální význam odporu studentů proti "nacistické bestialitě v hromadném vraždění studentů v Praze" (slovy Beneše Beneše v 1943) či "strašlivému masakru československých studentů a profesorů nacisty - opovrženíhodné hromadné vraždě, kterou následné události prokázaly, že byla jen součástí nacistického plánu, jak navždy umlčet hlasy lidí, kteří raději uvažovali o smrti než by dopustili zničení své svobody víry a práva na výuku této víry" (slovy Franklin Delano Roosevelta v 1943) a který byl zažehnut tím, že krátce před půlnocí 16. listopadu 1939 obsadily jednotky německé Ordnungspolizei a SS vysokoškolské koleje v Praze, Příbrami a Brně, kde pozatýkaly studenty a příslušníky pedagogického sboru a ještě v noci bylo v ruzyňských kasárnách zastřeleno devět význačných studentských funkcionářů (vesměs příslušníkům bývalých občanských stran) a v následujících dnech bylo na 1200 studentů transportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Čtěte na podobné téma:

Republic Come: Deliverance

Maffia: The Nation of Lost Heaven (1914-1919)

Operation Flashvote: Postal Voting Election Crisis

Posel demokracie

Mezinárodní den studentstva: Oslava národní svobody, nikoli multikulturalismu (10.1.2022)