Jsou požáry v Kalifornii Božím soudem?

Franklin Graham kráčí ve stopách svého otce. Stojí v čele misijní organizace Billy Graham Evangelistic Association a vede charitu Samaritan´s Purse. Patří k osobnostem, jejichž názor v duchovních záležitostech lze považovat za relevantní.

Franklin Graham řekl anglickému křesťanskému zpravodajskému portálu Premier Christian News, že nevěří, že požáry pustošící Kalifornii, jsou Božím soudem nad materiální kulturou Hollywoodu.

„Lidé přišli o všechno,“ připomíná F. Graham, „mnoho z nich se ptá »Proč?«. Na to je těžké odpovědět. My je však chceme ujistit o Boží lásce a o tom, že se k nim Bůh neobrátil zády.“ Tím „my“ myslí duchovní, kteří slouží v Týmu rychlé reakce Billyho Grahama (BG-RRT). Jejich posláním je pomáhat lidem v krizích, pokud jde o emocionální a duchovní potřeby. F. Graham upozornil na to, že podobné katastrofy tu byly vždycky, ale dnes, protože máme televizi a každý chytrý telefon má videokameru, vidíme toho mnohem víc než před dvaceti nebo čtyřiceti lety. Dodal, že neví, jestli jsou nynější požáry horší než ty před sto lety, ale jsou tu a sledujeme je všude kolem nás. „Skutečnost je taková, že takových pohrom bude víc, nikoli méně,“ říká F. Graham a zdůrazňuje: „Nejdůležitější věc, kterou jako křesťané můžeme udělat, je sdělit lidem, že je Bůh miluje. A že když přijde takováto katastrofa, není to Boží soud, tomu ani na okamžik nevěřím. Víme, že nás Bůh miluje.“

Zásadní teze

A přidal klíčovou tezi: „Mohl by Bůh soudit Hollywood? Nevím, ale nemyslím si to. Otázkou je, zda známe Pána Ježíše Krista. Jsme připraveni před Ním stanout? Kdyby byl náš dům spálen a my uvnitř uhořeli, jenom v Ježíši bychom mohli vstoupit do Jeho přítomnosti. Jediný způsob, jak si tím můžeme být jisti, je vyznat své hříchy, prosit Ho za odpuštění a uvěřit, že On, Pán Ježíš Kristus, vzal naše hříchy, zemřel na kříži, byl pohřben a třetího dne ho Bůh vzkřísil k životu. Pokud jsme ochotni tomu věřit, prostě to vírou přijmeme a požádáme Krista, aby vstoupil do našich srdcí; pak nám Bůh naše hříchy odpustí a my získáme toto ujištění. Budeme vědět, ať nás v životě potká jakákoli pohroma, že jsme připraveni stanout před Bohem.“

Možná to ledaskomu zní přinejmenším zvláštně, ale takové je v kostce křesťanské evangelium. Kdyby v tomto duchu uvažoval pouze F. Graham, jeden z mnoha baptistických duchovních, mohli bychom nad tím mávnout rukou. Jenomže on to nemá sám ze sebe, totéž učil sám Ježíš, když lidem říkal: „Nebo si myslíte, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“ (Lukášovo evangelium, 13.kapitola) Co to znamená? Nemáme se starat o to, co nám nepřísluší a spekulovat o tom, jak velkými hříšníky byli postižení pádem věže v Siloe nebo jestli devastující kalifornské ohně jsou projevem Božího soudu nad Hollywoodem. Naším úkolem je hledět si svého života, zpytovat vlastní svědomí, činit pokání. Lidově řečeno, primárně si zamést před vlastním prahem.

To samozřejmě neznamená, že by křesťané měli rezignovat na pomoc těm, kdo se ocitli v nouzi. Právě naopak. Proto se do aktivní služby zapojili také lidé okolo F. Grahama. Místo planého teoretizování, jestli jde nebo nejde o Boží soud kaplani z BG-RRT ve spolupráci se Samaritan´s Purse působí v místech zasažených ohněm a pomáhají Kaliforňanům, zejména v dočasných útulcích, kteří přišli o všechno, při řešení jejich fyzických, emocionálních a duchovních potřeb a nabízejí tolik užitečné povzbuzení, útěchu a sílu modlitby.

V médiích jsme se mohli dočíst, které celebrity přišly o svá sídla v Pacific Palisades (namátkou John Goodman, Mel Gibson) a v Malibu (Paris Hiltonová, Sir Anthony Hopkins), ale kromě nich byla postižena v oblasti LA nekonečná řada bezejmenných. Především pro ně má angažmá lidí z evangelizační a charitativní organizace F. Grahama, stejně jako dalších církevních a jiných humanitárních institucí, cenu zlata. Potřebují konkrétní pomoc, otázky kolem Božího soudu či hledání viníků jim jsou v daném okamžiku k ničemu.

Můžete-li, myslete na ně. Jak situaci výstižně charakterizoval Josh Holland, mezinárodní ředitel RB-RRT, „obrazy přicházející z Kalifornie vypadají jako scény z hollywoodského filmu, nicméně ukazují skutečnou hrůzu, kterou lidé v oblasti Los Angeles dnes zažívají“.

Podklad:

https://premierchristian.news/en/news/article/it-s-not-god-s-judgement-franklin-graham-weighs-in-on-devastating-hollywood-wildfires

Epilog

Během přípravy tohoto článku mi přišly na mysl dvě epizody, které s tématem výše uvedeným souvisí možná jen okrajově, ale spadají do obecnější skupiny tzv. nevhodných či nepatřičných otázek. První je z knihy „Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do 15. století“ od Svatopluka Čecha. Zavádí nás na horu Vítkov před historickým střetnutím husitů s křižáky (1420). Matěj Brouček se nachází ve společnosti stařičkého táborského bojovníka bratra Stacha, který se mu po dokončení obranného valu svěřuje se svým přesvědčením:

„Ale tu vzešla hvězda nad Betlémem, nebeská hvězda, v jejíž záři jsem zaplesal vstříc jitru vykoupení. A tam na hrádku Kozím spatřily tyto mé oči mistra Bohem poslaného, uši mé slyšely z čistých jeho rtů slova věčné pravdy. A když zvěst o mučednické smrti jeho dolétla ke mně, tu zatřásl jsem pěstí, zaskřípal zuby, okoval svůj cep a navždy opustil chatrč i role svá. Jediná mi zbyla touha: dáti život svůj za pravdu Boží. (…) Však nyní praví mi vnitřní hlas, že uzřím boj ze všech nejstrašnější a že v něm konečně najdu slavnou smrt za kalich a zákon Páně!“

Načež Matěj Brouček reaguje slovy: „Kdypak budeme večeřet?“

Druhá epizoda je z biblické knihy Skutků apoštolských, první kapitoly. Pán Ježíš dává při pozemském loučení svým učedníkům pokyn, aby neodcházeli z Jeruzaléma: „Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli. Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým, až uplyne těchto několik dní.“ Načež se učedníci zeptali: „Pane, už v tomto čase chceš obnovit království pro Izrael?“ Cítíme, že v kontextu toho, o co mělo v blízké budoucnosti jít, tedy o zrození nové historické epochy, o unikátní misi učedníkům svěřenou, to nebyla nejvhodnější otázka. Ježíš je za ni nepokáral, ale trpělivě vysvětlil: „Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci; ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celé Judeji, Samaří a až na sám konec země.“ Na to se měli soustředit, nikoli „řešit“ politickou nezávislost Izraele. Stejně tak není na místě „řešit“ požáry v Kalifornii ve vztahu k vyšší moci (Boží soud), ale přispět postiženým tak, jak to odpovídá našim možnostem.