No co no, tak se omluví
Politika a společnost
zapomenout na nějakej ten milión v kapse, to je přeci normální. Před lid předstoupí, ručičkama rozhodí a omluví se. To se přeci může stát komukoliv. Kdo ví, co je vůbec pravdy na tom....
Moc politiku nesleduji, neboť politiku jsem měl vždy za něco nečistého. Ale některé věci nelze přehlédnout. Morálně čistý premiér, který profesorsky hovoří k národu, ručičkama rozhazuje a spisovnou češtinou vysvětluje, jak musí řešit to, co mu tady ponechala bývalá vláda.
Třeba o tom, jak Babiš, ten podvodník se svými kšefty kolem hnízda okrádal lid. Premiér apelující na důchodce, že jim musí ubrat, vždyť na penzích už si vzaly dost a je třeba smazat dluh. Premiér, chvástající se úspěchy vlády, třeba v digitalizaci. A místo toho, aby si práce jeho a vlády lidi vážili, budou řešit opomenutí v daňovém přiznání. Taková maličkost, pro kterou jistě i představitelé pětikolky najdou pochopení a vysvětlení.
Stejně tak, jako ho našli u čistého a pravdu mluvícího Jurečky při vysvětlování vánočního večírku. Nebo bezvýznamného videa z šatny. Vždyť i premiér má přeci pochopení pro sebereflexi Rakušanovi strany. A i kdyby to nestačilo, Nerudová to ráda lidem vysvětlí.
Zapomenout na nějaký ten milion zařadit do daňového přiznání, není přeci v naší kotlině ničím výjimečným. A daňový poplatník na to jen zírá. A zcela zbytečně, vždyť platilo úsloví, že žádný kapr si rybník nevypustí.
A tak radujme se, veselme se a zpívejme.....
Epilog:
Jo milý voliči, koho vlastně voliti,
otázka jak z Hamleta, být či nebýti...
A já tam někam k nebesům, posílám otázku: Copak by jste tomu pane Kryle řekl dnes.