NSS: mrkněte se, kam chodí děcko s ředitelskou důtkou za hákový kříž do školy!

Osobní údaje spořivých manželů

První rozsudek, o kterém píšu, se týkal jednoho spořivého manželského páru, jehož snaha ušetřit na soudních poplatcích vedla k tomu, že se celý národ může podívat, kdy se přesně narodili, kde bydlí, kolik činí jejich hypoteční úvěr, jak vypadá na Google mapách jejich dům a bazén, v katastru zjistit, kolik metrů čtverečních má jejich zahrada, na pár kliků dohledat, jakou známku dostala paní z bakalářské práce a co v ní neměla zrovna dobře napsáno, dozvědět se, že je absolventkou gymnázia a taky ještě vystudovala vošku, je držitelkou dvou certifikátů a pracuje v jazykové škole. Ačkoliv jsem ty lidi nikdy neviděla, dokážu vám taky popsat, v čem přesně podniká její muž. Z rozsudku se pak dočtu i to, jaký ten chlápek vykázal zisk a kolik mu stát vracel na daních.

Říkám si, jestli se spor o zaplacení soudního poplatku ve výši max. 8. 000,- Kč (když mnohem víc museli zacvakat za služby poskytnuté v prohraném sporu advokátovi) těmto manželům doopravdy vyplatil? Přemýšlím, jakou mohli mít motivaci, když jako vlastníci velké a poměrně nové nemovitosti nedaleko Prahy žádali o osvobození, což je institut určený pro nemajetné, aby jim byl zajištěn přístup k soudu? Proč byli ochotni se ve výsledku brutálně zesměšnit? Nechápu to, ale princip je ale holt princip, přes to nejede vlak. Ostatně pro mnohé advokáty jsou takovíto klienti vítaným zdrojem příjmů, tak to asi všechno tak nějak dohromady funguje.

Osobní údaje zlotřilého žáka

Druhým případem, kdy Nejvyšší správní soud dokonce neváhal hodit na ty internety osobní údaje nezletilce, který obdržel za své hříchy ředitelskou důtku za spáchání „dvou kázeňských provinění, a sice narušení práva na ochranu osobnosti jednoho z učitelů tím, že si vzal bez jeho souhlasu na hodinu tělesné výchovy tímto učitelem vyučovanou tričko s jeho fotografií, která byla stažena z volně přístupných internetových stránek školy, a dále porušení školního řádu základní školy spočívajícím v propagaci rasismu, xenofobie a fašismu, třídní nenávisti a jiné antihumánní ideologie, čehož se měl dopustit tím, že při hodině fyziky naprogramoval na výukovém robotovi trajektorii jeho pohybu připomínající hákový kříž.“

Zákonný zástupce (jehož jméno taktéž visí na úřední desce NSS) se neváhal soudit o výmaz důtky ze spisu synka, protože by podle jeho názoru ponechání důtky ve spisu mohlo vést k tomu, že by se to o dítěti vědělo – konkrétně se v rozsudku dočteme, že „neoprávněný záznam ve školní matrice může být překážkou pro přijetí stěžovatele na střední školu, jelikož se střední škola může rozhodnout přijmout pouze uchazeče, kteří nemohou v budoucnu potenciálně působit problémy, tj. žáky bez zaznamenaných kázeňských opatření.“ Otec potomkovi evidentně „pomohl“, protože před sporem to, co jeho dítě provedlo, mohly zjistit max. tři střední školy (a asi by je to ani moc nezajímalo, když by dobře dopadly Cermaty). Teď to díky medializaci kauzy ví půlka národa. V rozsudku NSS je totiž k dispozici nejen celé jméno a adresa neposedného kluka, ale taky se dozvíme, kam chodí na základní školu a jaká zákeřná pedagogická pracovnice údajně „podvrhla důkazy“ v celé téhleté psychedelické kauzičce. Hmmm, za tohle bych rodičům poděkovala, kdybych byla oním žákem.

Osobní údaje neprávem sterilizovaných žen

Nejvyšší správní soud rád zveřejňuje osobní údaje, a to i ve sporech, kde jde třeba o velice citlivé informace „ze zdravotní karty“ toho, kdo se domáhá spravedlnosti. Na stránkách to zdůvodňuje takto: „Na úřední desce soud vyhlašuje rozsudky vyvěšením úplného znění písemného vyhotovení, popřípadě vyvěšením zkráceného znění jen s těmi částmi odůvodnění, z nichž je zřejmé, jaký je právní názor soudu a jaké důvody k němu vedly, jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby (§ 49 odst. 12 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní). Vyhlašované rozsudky obsahují i osobní údaje účastníků a další osobní údaje a jsou na úřední desce vyvěšeny po dobu dvou týdnů. Vyvěšování rozsudků je prováděno dle nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 38/18.

Nejvyšší správní soud upozorňuje, že osobní údaje jako součást vyhlašovaného rozhodnutí zveřejňuje jen na tuto nezbytně nutnou dobu. I když dochází ke zveřejnění prostřednictvím elektronické úřední desky na internetu a na úřední desce v budově soudu, nelze osobní údaje obsažené v těchto rozhodnutích dále šířit nebo dále zpracovávat. To je možné jen na základě právního titulu ke zpracování osobních údajů a za splnění podmínek nařízení GDPR a zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a každý kdo tak činí, nese za takové zpracování plnou odpovědnost."

A pozor, výjimky jsou tyto (dítě s důtkou za údajnou propagaci nacismu asi ochrany na rozdíl od všelijakých cizinců nepožívá): "Rozsudky ve věcech mezinárodní ochrany, ve věcech pobytu cizinců a usnesení o ustanovení opatrovníka v těchto věcech, případně i jiná rozhodnutí, určí-li tak předseda senátu v jednotlivém případě z důvodu ochrany citlivých údajů, nejsou zpřístupněny způsobem umožňující dálkový přístup a jsou tak vyhlašovány pouze na úřední desce v budově soudu. V řízení ve věcech volebních soud rozhoduje usnesením, které v plném znění doručuje účastníkům řízení a zároveň jej vyvěšuje na úřední desce. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní)."

Jakkoliv si z žalobců figurujících v obou popsaných případech utahuju, ve skutečnosti s bezohlednou praxí NSS dlouhodobě nesouhlasím a onehdy, když soud řešil problematiku nedobrovolných sterilizací a já si o ženě, které se to týkalo, taky mohla přečíst kde co, mi bylo docela nevolno. NSS ale sveřepě trvá na svém. Je tedy ke zvážení, jestli vám malicherné půtky stojí za to, aby se o vás vědělo úplně všechno. Moje právní rada, kterou vám na závěr dám úplně zdarma, proto zní: Jestli nechcete, aby se kdekdo bavil na váš účet, tak se raději v tomhle státě s nikým nesuďte, mlčte a šoupejte nohama. Soudy stejně nikam nevedou a Spravedlnost je nejen slepá, ale taky úplně blbá.