NSS: spolky mohou žalovat Babišovy velkochovy
Dopady chovu zvířat na životní prostředí
Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval ve velmi zajímavé věci. Doposud jsme totiž měli za to, že environmnetální spolky nemohou podávat zásahové žaloby proti odporným velkochovům. Nejvyšší správní soud ale díky bohu dospěl k jiným závěrům. Do budoucna tedy platí, že pokud spolek identifikuje nepříznivé dopady velkochovu na životní prostředí, mohl by proti přílslušnému orgánu veřejné správy, který má situaci řešit, podat zásahovou žalobu s tím, že nebyla přijata dostatečná opatření k zamezení těmto negativním vlivům (v tomto ohledu se situace podobá klimatické žalobě, nezdá se vám?). Samozřejmě je to zatím jen první vlaštovka a bude třeba další cestu ještě důkladně prošlapat, dobře ale je, že existuje alespoň možnost to zkusit. Poděkovat můžete mně. Právě můj Dobře zapsaný spolek totiž u NSS s touto přelomovou argumentací u soudu uspěl. Není zač!
Nejvyšší soud konkrétně řekl: "K tomu, aby mohlo být nakládání se zvířaty v průmyslovém chovu otázkou životního prostředí, musel by být identifikovatelný určitý přesah nad rámec zájmu na ochraně konkrétních zvířecích jedinců před nehumánním zacházením. Paleta možností, kdy by tomu tak bylo, je vskutku pestrá a široká a zdejší soud nemá důvod ani ambice ji podrobně popsat. Příkladmo však lze uvést, že by se o zásah do životního prostředí mohlo jednat, pokud by správní orgán naopak nezakročil proti identifikovanému chovu infikovaných zvířat, jejichž nákaza by potenciálně ohrožovala velké množství třeba i volně žijících zvířat či veřejné zdraví, pokud by při chovu bylo nakládáno s těly uhynulých zvířat v rozporu s předpisy a přímo by byla ohrožena čistota ovzduší, vod apod... Dlužno dodat, že i stěžovatelem uváděné příklady, které měly demonstrovat, že ochrana zvířat v průmyslových chovech může mít dopady na životní prostředí, se soustředily na situace, kdy se zacházení se zvířaty mělo různými způsoby projevit mimo jejich chov. Upozorňoval zejména, že odpady z jatek mohou znečišťovat řeky a spodní vodu a průmyslové velkochovy mají dopad na kvalitu jídla, na emise skleníkových plynů a na znečištění vody, půdy a jiných složek životního prostředí."
Soud dodal: "I když ochrana zvířat (ať už žijících volně nebo v zajetí) může souviset i s ochranou životního prostředí, není tomu tak bezpodmínečně. Má-li norma chránící zvířata zároveň chránit i životní prostředí, musí mít nad zájem na ochraně jedinců určitý přesah, jak již bylo výše naznačeno... Nakládání se zvířaty může nabýt na významu z hlediska ochrany životního prostředí pouze, pokud bezprostředně vede k zásahu do dalších složek životního prostředí (např. ovzduší) či relevantním způsobem zhoršuje přírodní bohatství (dědictví) například poškozováním ekosystémů či snižováním biodiverzity (vymíráním živočišných druhů)."
Já si teda gratuluju, jsem doslova machr. Velkochovy mají na životní prostředí neskutečně nepříznivý vliv a bude jen správně, když se to začne řešit. Budu ráda, když se uvedeného environmentální spolky chytí a dotáhnou naznačenou argumentaci dál a pokusí se zase o něco zlepšit svět pro lidi i pro zvířata (pro ta, prosím, obzvlášť, zaslouží si to, za to všechno, co jim děláme).
V neposlední řadě děkuju NSS. Příjemně překvapil svým pokrokovým náhledem na věc! Někdy jsou i soudci machři, nejen já.
Rozsudek NSS ze dne 7. 4. 2025, čj. 5 As 296/2024 - 36.