Odešla historička Marie Dokoupilová: Nenahraditelná osobnost prostějovské historie
Začátek týdne přinesl smutnou zprávu – po dlouhé těžké nemoci nás opustila významná historička Marie Dokoupilová. Ve věku nedožitých 65 let zemřela žena, která věnovala celý svůj profesní život zkoumání historie Prostějova a okolí, především se zaměřením na židovskou komunitu. Dokoupilová za sebou zanechala bohaté dědictví odborných textů, publikací a nesmazatelnou stopu ve svědomitém a lidském přístupu ke kulturnímu dědictví města.
Marie Dokoupilová se narodila 29. března 1960 ve Šternberku a pocházela ze Šumvaldu na Olomoucku. Po absolvování historie na Univerzitě Palackého pracovala nejprve v Krajském vlastivědném muzeu v Olomouci a Vědecké knihovně. V letech 1994 až 2019 působila jako historička v Muzeu a galerii v Prostějově, kde se stala nenahraditelnou osobností regionální historiografie.
Její badatelský zájem se soustředil především na židovskou komunitu a dějiny Prostějova a Prostějovska od konce 18. století do poloviny 20. století. Významně se podílela na mapování historie starého židovského hřbitova, arizace židovského majetku či dokumentaci likvidace památek. Kniha Co oheň nespálil, na které spolupracovala s prostějovskou rodačkou Maud Beerovou, se stala zásadním pramenem pro pochopení osudů židovské komunity.
Dokoupilová se však nezaměřovala pouze na židovskou tematiku. Zpracovávala také literární a kulturní dědictví významných prostějovských osobností, jako byli básník Jiří Wolker či vynálezce Otto Wichterle. Byla kurátorkou sbírky Literární památky a pozůstalosti Jiřího Wolkera a rodiny Wolkerových a přispívala také k popularizaci díla Petra Bezruče.
Na její práci vzpomínají nejen kolegové, ale i studenti a badatelé, kterým byla ochotně k dispozici. Hana Bartková, její kolegyně z Hanáckého Jeruzaléma, ji popsala jako nesmírně pečlivou a svědomitou historičku, která se nebála složitostí archivních pramenů v němčině, hebrejštině nebo kurentu. V roce 2017 byla také oceněna Cenou města Prostějova za dlouholetý přínos k rozvoji historického povědomí a popularizaci regionálních dějin.
I přes smutek nad její ztrátou je zřejmé, že práce Marie Dokoupilové nezůstane zapomenuta. Její poslední rukopis, který dokončila krátce před smrtí, je komplexní knihou o prostějovských Židech. Spolek Hanácký Jeruzalém přislíbil, že udělá maximum pro vydání tohoto důležitého díla tiskem, aby tak pokračoval v odkazu historičky, která pro Prostějov a jeho kulturní dědictví udělala tolik.
Marie Dokoupilová bude chybět nejen historikům, kolegům a studentům, ale také všem, kteří měli tu čest ji osobně poznat. Její pečlivý a lidský přístup k historii zanechal nesmazatelnou stopu v srdcích mnoha lidí a její dílo bude i nadále inspirací pro další generace badatelů.
PS: Moje osobní zkušenost
Od: zboril.josef@email.cz Komu: mardoka@seznam.cz Datum: 4. 12. 2022 14:28:09 Předmět: Dotaz z prostějovské a židovské historie
Dobrý den,
Muzeum a galerie v Prostějově mi na vás dalo kontakt. V olomoucké vědecké knihovně jsem narazil na hodně vašich publikací k prostějovské a židovské historii. Jsem z Prostějova a o Izrael (absolvoval jsem i 2x dobrovolný program SAR-EL pod IDF) a historii se zajímám, tak bych měl: 1) dotaz, zda nemáte nějaké bližší informace o pobytu rabi Lőw v Prostějově a kde by mohl být jím podepsaný dokument prostějovské židovské obce - viz citáty níže:
...Na základě díla jednoho z Maharalových žáků Šmuela ben Eleazara z Opatówa lze předpokládat, že rabi Lőw určitý čas působil v Mikulově. Zároveň však existují dochované informace o tom, že moravští rabíni sídlili v Prostějově. Tedy není vyloučeno, že se Maharal v období již zmíněných dvaceti let stěhoval.(PUTÍK, DEMETZ (ed.), Cesta života, s. 64.)
...Následně se odstěhoval z Prahy zpět do Poznaně, kde působil mezi lety 1584–1587 jako vrchní rabín. Dokladem tohoto tvrzení je statuta židovské obce v Prostějově, kterou rabi Lőw podepsal 27. září 1587, a ve které je označen titulem vrchního poznaňského rabína.
2) dotaz ohledně "hanáckých pohádek" a která by šla případně upravit pro loutkové divadlo (letos jsem se připojil k souboru PRONITKA v Sokolovně). Prošel jsem podle vašich článků některé literatury i dobové Hlasy z Hané z 1912, ale nějakou vyloženě, která by mě nadchla jsem nenašel - nemáte nějaký tip, která se vám zdála nejzdařilejší?
S pozdravem Ing. Josef Zbořil, Ph.D. zboril.josef@email.cz 608452022
Od: Marie Dokoupilová <mardoka@seznam.cz> Komu: zboril.josef@email.cz
Datum: 4. 12. 2022 17:10:42
Předmět: Re: Dotaz z prostějovské a židovské historie
Váženy pane inženýre,
o pobytu rabi Lowa v Prostějově se psalo v zápisech židovské obce, které se bohužel ztratily. Víme o nich i o něm z článku Dr. Leopolda Goldschmieda, Geschichte der Juden in Prossnitz. Byl zde rabínem přes 30 let. Článek je ve sborníku Die Juden und Judengemeinden in Vergangenheit und Gegenwart, který vydal Hugo Gold v Brně r. 1929, myslím na str. 491-504. O rabi Lowovi se zmiňuje hned na první straně svého příspěvku na s. 501.
Ten zápis r. Lowa našel pak v Izraeli Dr. Teufel, transkriboval ho a převedl do němčiny. Ještě se podívám, zda mám poznamenáno, kde to případně publikoval.
Co se týká pohádek, obraťte se prosím na mého nástupce v muzeu, který spravuje sbírku Literární památky. Vím, že tam jsou tištěné pohádky Balessari-Plumlovske. Musel byste se domluvit, za jakých podmínek by vám muzeum poskytlo kopie, ale možná jsou tyto tisky dostupné i v knihovnách, zda by vám je půjčili domů, nevím, z muzea určitě ne. Z hlavy si to ovšem nepamatuju, co tam je, ale to by vám právě kolega Mgr. Filip Gregor mohl sdělit.
Radši se s ním dopředu domluvte, nemusel byste ho zastihnout.
S pozdravem PhDr. Marie Dokoupilová
Od: Marie Dokoupilová <mardoka@seznam.cz> Komu: zboril.josef@email.cz Datum: 4. 12. 2022 17:39:50 Předmět: Re: Dotaz z prostějovské a židovské historie
Tak písemnost nalezená Dr. Helmutem Teuflem byla kopie opisu původní písemnosti a pochází z konce 17. stol., nachází se v jeruzalémském státním archivu.
Zda to nálezce publikoval jsem zatím nenašla.
Marie Dokoupilová