Podpis míru mezi Ukrajinou a Ruskem na Zámku Kynžvart?
Ukrajina a Rusko
Státní zámek Kynžvart, majestátní perla českého západu, by se mohl znovu vynořit a opět vstoupit do dějin. Co kdyby právě zde, na tomto sídle plném historie a symboliky, došlo k podpisu mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem?
Myšlenka se zdá být nejen lákavá, ale i ironicky příznačná. Proč zrovna Kynžvart? Pojďme se ponořit do historie, kulturních spojitostí a trochu popustit uzdu fantazii.
Kynžvart: Sídlo "chcimíra" Metternicha
Zámek Kynžvart je neoddělitelně spjat s knížetem Klemensem Wenzelem von Metternichem, jedním z nejvýznamnějších diplomatů 19. století. Tento „chcimír“ (jak bychom dnes mohli s úsměvem říci) byl architektem Vídeňského kongresu (1814–1815), jehož cílem bylo zajistit rovnováhu mocností a dlouhodobý mír v Evropě po napoleonských válkách. Metternichův přístup byl často kritizován jako příliš konzervativní, ale jeho metody měly jeden zásadní cíl: zabránit dalšímu rozvratu Evropy. Není snad jeho odkaz dokonalou inspirací pro současné řešení ukrajinsko-ruského konfliktu? Mír na Ukrajině dnes potřebuje nejen silnou vůli, ale také diplomaty s vizí, kteří dokážou spojit historickou tradici s pragmatickým uvažováním. Kynžvart, Metternichovo sídlo, by mohlo být místem, kde se historie opět setká s budoucností.
Lokace z filmu Kdyby tisíc klarinetů
Vedle své diplomatické historie má Zámek Kynžvart i kulturní význam. Právě zde se natáčel slavný český film Kdyby tisíc klarinetů (1964), který se zaměřuje na myšlenku proměny zbraní v hudební nástroje. Mohlo by být něco symboličtějšího než místo, kde se brokovnice proměňují v klarinety, stát se dějištěm mírových jednání? Představte si, že lídři Ukrajiny a Ruska podepisují dohodu uprostřed nádvoří, kde kdysi tehdy naši nejslavnější umělci zpívali o naději a smíru. Hudba místo válek. Klarinety místo kulometů. A mír místo zkázy. To není jen filmová metafora – to by mohl být nový začátek pro svět.
Podpis míru mezi Ukrajinou a Ruskem na Zámku Kynžvart by měl nejen historický, ale i hluboce symbolický význam jako spojení tradice a modernity (Kynžvart představuje, jak diplomatickou minulost Evropy, tak kulturní odkaz, který vybízí k mírovému dialogu), neutrální půdu (Česká republika má dosud a navzdory ještě max. 10 měsíců doznívající vlády Petra Fialy určitý historický kredit), evropskou odpovědnost (Evropa má šanci dokázat, že je schopna hrát klíčovou roli v mírových jednáních, nikoli jen jako pozorovatel).
Samozřejmě, myšlenka podpisu míru na Zámku Kynžvart je zatím jen spekulací. Ale právě takové spekulace často inspirují k činům. Pokud něco dokáže ukázat světu, že i v těch nejtemnějších časech může vzniknout světlo, pak je to příběh o místě, kde se dějiny znovu nadechly k lepšímu. A kdo ví? Možná jednou uvidíme záběry, jak ukrajinský a ruský lídr podepisují mírovou dohodu na Kynžvartu, zatímco v pozadí zní tóny klarinetu. A pokud ne, tak alespoň máme krásnou představu, kterou můžeme sdílet dál. Protože mír – stejně jako dobrý film – začíná v naší představivosti.